Erotické parodie či variace na známá popkulturní díla nám mohou ukázat, co je v současnosti skutečně atraktivní a žádané. Společně s kalhotami totiž odhazujeme i zábrany, a tak každoroční report říká o našich tajných tužbách mnohem víc, než si přiznáváme.
Stín muže se vznáší nad vyprahlou náhorní plošinou, zatímco se dítě odmítá narodit do zkaženého světa a raději se nechá vpravit zpět do matčina lůna. Tak začíná surrealistická černá komedie Bardo, falešná kronika několika pravd, za níž stojí úspěchy ověnčený mexický režisér Alejandro González Iñárritu. Více než dvě a půl hodiny ve společnosti jeho nevědomí však bude pro většinu lidí neskousnutelnou dávkou artu.
Jsme zvyklí věnovat pozornost tomu, co postavy ve filmech říkají, přestože hlavní síla těchto děl spočívá spíš ve vizuální složce. Pohled na to, jak herci a herečky dovedou pracovat se svými těly, nás nenechává v klidu, i když si to leckdy vůbec neuvědomujeme.
Z Kambodže do Berlína a teď i do Česka přichází experimentální artovka Všechno bude v pohodě, která navzdory množství děsivých výjevů a originálního mixu zdánlivě nesourodých prvků nakonec jen proteče mezi prsty. Ale stane se tak způsobem, jenž je v současné nabídce kin rozhodně velmi specifický.
Vlivný britský magazín Sight & Sound na začátku prosince zveřejnil výsledky své věhlasné ankety, kterou pořádá každých deset let. I díky této periodicitě, již se daří držet už od roku 1952, působí výběr nejlepších filmů všech dob seriózně a důležitě, což kdysi zmínil i slavný kritik Roger Ebert, podle něhož je tato anketa tou jedinou důležitou.
„Nic není psáno,“ burcuje hrdinný Angličan Lawrence své arabské spolubojovníky poté, co opět jen těsně unikne ze spárů smrti, a vzápětí se i v nehostinném pouštním prostředí nezapomene hladce oholit. Etalon dlouhých a vizuálně vytříbených velkofilmů definoval celou etapu filmových dějin a nejen díky dechberoucím písečným horizontům ovlivnil spoustu svých následovníků.
Debut režisérky Maryam Touzani Adam vychází z jejích vlastních vzpomínek a ukazuje nesvobodu v marocké společnosti, v níž ženská práva stále nejsou dostatečně rozvinutá.
„S Kirstie jsem měl velmi speciální vztah. Miluji tě a vím, že se ještě uvidíme,“ okomentoval John Travolta na sociálních sítích informaci o smrti herečky a komičky Kirstie Alley. Ta se zapsala především jako hvězda trojice filmů Kdopak to mluví a seriálu Na zdraví.
V posledních týdnech se na sociálních sítích hojně vzpomíná na opěvovaný, leč bohužel nepříliš známý snímek Goncharov (česky Gončarov). Režíroval jej zřejmě Martin Scorsese, v čele hvězdné herecké sestavy stanul Robert De Niro a díky další z jejich četných spoluprací vznikl roku 1973 mafiánský opus magnum. Anebo… Vůbec ne.
Lze uprchnout před vlastní minulostí až do země zaslíbené? Drama Amerika pokládá otázky ohledně hledání identity a vyrovnávání se s dávno zasutými vzpomínkami.
Skutečné kamarádky Carey Mulligan a Zoe Kazan v detailně vyrešeršovaném novinářském dramatu ztvárňují dvojici žurnalistek, které od hledání pravdy neodradí ani neustálé odmítání ze strany vyděšených obětí Harveyho Weinsteina.
Na Netflixu se objevilo všech osm dílů první sezóny seriálu Wednesday, za nímž stojí věhlasný Tim Burton a který využívá známých postav Addamsovy rodiny. Sází však především na temné hláškování titulní hrdinky, jež ale musí být trochu jiná, než jakou ji známe.
Provokace Johna Waterse, zvracení u Monty Pythonů, teenagerské čuňačinky či horory plné mučení. Filmová historie pamatuje obrovské množství nechutných a vulgárních snímků, které si však zaslouží naši pozornost.
Před třiceti lety měl premiéru slavný animovaný snímek, který představil romantizovanou verzi Blízkého východu i průlomovou dabingovou roli Robina Williamse. Aladin dnes patří do Disneyho zlatého fondu, jeho cesta na stříbrné plátno však byla velmi trnitá.
Ve druhém příběhu ze světa Oberonu hraje prim čáryfukyně, jak děti nazývají alchymistku Amélii. Když její kolega s tváří Vojtěcha Kotka říká, že „láska nemusí být vždy milostná“, je publiku jasné, že tohle není jen další česká pohádka plná ohraných klišé.