Články o 1917

Před šesti dekádami navždy ovlivnili charakter populární hudby, roku 2028 se Beatles postarají o možnou revoluci v uvádění velkých filmových sérií. Lépe řečeno to zkusí režisér Sam Mendes (1917), jenž pro svůj dlouho avizovaný čtyřdílný projekt o legendární liverpoolské kapele sehnal čtyři obrovské současné hvězdy a všechny filmy o Johnu Lennonovi, Paulu McCartneym, Ringo Starrovi a Georgi Harrisonovi připraví na premiéru v dubnu 2028.

Tento týden nás venku čekají vedra a velmi dusné počasí. Pokud se ale budete chtít zchladit v klimatizované místnosti a u televize, nabídka jednotlivých stanic vám k tomu dává naštěstí dost příležitostí. My jsme pro vás již tradičně vybrali pětici titulů, které aktuálně na streamech nenajdete a za zhlédnutí jistě stojí. A to i přesto, že jste některé z nich už jistě párkrát viděli.

Autor Pulp Fiction proslul nejen vlastní kultovní tvorbou, nýbrž i nebývalým rozhledem a nadšenectvím v oblasti celého spektra kinematografie. Quentin Tarantino je zapálený cinefil, jenž má ve sklepě zrenovovanou videopůjčovnu, spolu s kolegou a kamarádem Rogerem Avarym provozuje fanouškovské podcasty a nově napsal knihu Cinema Speculation, v niž svérazně pěstuje filmovou kritiku. A přirozeně se najde řada jinak uznávaných snímků, jež v průběhu let sepsul.

Příběh o lásce pomalu stárnoucí psychicky nemocné ženy a černošského mladíka během necitlivých osmdesátých let. Setkali se v pomalu upadajícím kinopaláci. Pokud vám to zní jako námět vygenerovaný umělou inteligencí na základě všech oscarových filmů, začínáte tušit problém filmu Říše světla.

Ještě loni byly hollywoodské produkční a distribuční společnosti po pandemii koronaviru opatrné s nasazováním očekávaných hitů. To se ale letos mění, dokládá to výhled světových filmů v českých kinech v první polovině roku. Čeká nás nálož komiksů, loučení s novodobou akční klasikou a Indiana Jonesem, adaptace osmdesátkové videohry, Nicolas Cage jako Drákula nebo hudební drama s Cate Blanchett.

K tomu jeden tip na vánoční komedii, láskyplný dopis kinosálům a fanouškovské nadšení.

Oscarem ocenění Jessica Chastain a Eddie Redmayne rozehrávají seversky podchlazené drama o sériovém vrahovi, jenž v soucitné zdravotní sestře našel nečekaně důstojnou protihráčku. Velký potenciál však končí někde v půli cesty.

Na Netflix v pátek dorazil jeden z nejočekávanějších snímků letošního podzimu Na západní frontě klid, nejnovější adaptace slavného protiválečného románu Ericha Marii Remarqua. Ač první světovou válku v kinematografii brzy zastínila ještě brutálnější druhá světová, o kvalitní snímky ohledávající tento konflikt nouze není. S letošním příspěvkem je pojí stísněnost zákopů, masy mrtvých těl, bezohlednost mocných i humanistické poselství.

První filmy byly jednozáběrové, střih se do nich ale vkradl velmi rychle a stal se nedílnou součástí řemesla. S kinematografií je od té doby spojovaný tak pevně, že mnozí ho dokonce považují za „to něco“, co dělá film filmem a z čeho plyne hlavní síla celého média. Někteří filmaři se ale rozhodli tomuhle smýšlení podívat na zoubek a ze svého filmu, byť často pouze domněle, střih zcela vymýtili. Podívejme se nyní na deset takových pokusů.

Jihokorejský akčňák by asi měl být dobrý, nebo ne? S východoasijskou kinematografií si spojujeme některé z nejlepších akčních filmů všech dob, takže když se nový titul objeví na předních příčkách sledovanosti Netflixu, jistě to je celkem sázka na jistotu! Bohužel je to trochu komplikovanější. Cartera docení publikum jen tehdy, pokud se umí nechat strhnout nadšením filmařů a přehlédne moře „objektivních“ chyb. I tehdy ale zájem stěží přečká dvouhodinovou stopáž.