Stella Zázvorková

Po absolvování divadelní školy E.F.Buriana působila ve 40.letech v malých pražských divadlech (Větrník,...). Od 50.let dlouholetá členka MDP (ABC). Hrála převážně v komediálním repertoáru, kde se výrazně uplatňoval její osobitý herecký typ. Popularitu získala častým vystupováním v rozhlase, v televizi a četnými rolemi ve filmových komediích. Zejména v 50. a 60. letech se její živelná komika uplatnila v dobových zábavných programech - estrádách. Pokud interpretované texty k tomu dávají příležitost, v hereckém projevu životní moudrost a opravdovost. Obecně známé jsou také její kuchařské rady a recepty. Podporu pro své umělecké zájmy našla již v?rodinném prostředí - otec a bratr působili jako filmoví architekti. Začínala na menších pražských scénách. Od padesátých let je sále členkou Městských divadel pražských. Ve filmu vytvořila množství větších i menších komediálních rolí. Velkou hlavní roli hrála snad jen ve filmu Zdeňka Míky OČI PRO PLÁČ (1983). Hrála výřečné a svárlivé ženy, ale také chápající a vychovávající maminky. Za všechny připomeňme matku více než dospělého syna ve filmu?KOLJA (1996). Z dalších filmových rolí: HUDBA Z MARSU (1954), ANDĚL NA HORÁCH (1955), FLORENC 13.30 (1957), PROCESÍ K PANENCE (1961), TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (1963), SVATBA JAKO ŘEMEN (1967), UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA (1969), JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU...! (1976), KOUZELNÝ MĚŠEC (1996). Knihy: Zuzana Maléřová: Stůl paní Stelly (1991, Praha) Stella Zázvorková (*1922) patří mezi nejvýraznější české komediální herečky starší generace, její výrazový rejstřík je však mnohem bohatší. Po absolutoriu herecké školy E.F. Buriana uplatnila svůj šarm v desítkách televizních, filmových a divadelních rolí. Nejdéle působila v Městských divadlech pražských. Nikdy se nezdráhala přijímat menší, někdy vysloveně epizodní role, ve kterých dokázala uplatnit svůj cit pro charakterovou stylizaci. Na stříbrném plátně se poprvé objevila v roce 1947 v osobité adaptaci Nerudovy povídky TÝDEN V TICHÉM DOMĚ debutujícího Jiřího Krejčíka. Mezi nezapomenutelné tituly její filmografie patří komedie ANDĚL NA HORÁCH (1955, r. Bořivoj Zeman), podobenství AŽ PŘIJDE KOCOUR (1963, r. Vojtěch Jasný), veselohra SVATBA JAKO ŘEMEN (1967, r. Jiří Krejčík), stylová fraška SLAMĚNÝ KLOBOUK (1971, r. Oldřich Lipský) nebo film o filmu TRHÁK (1980, r. Zdeněk Podskalský). Oceňovaným comebackem se stala postava paní Loukové z oscarového melodramatu Jana Svěráka KOLJA (1996). 28. Letní filmová škola