Sbírka baladických příběhů slavného českého básníka 19. století K. J. Erbena je i po více než sto letech stále živá. Proto se také tvůrci filmu rozhodli vybrat sedm z balad a dát jim filmovou podobu za využití mnoha nejenom technických novinek. Ve výsledku jde o poetickou kompozici obrazu, hudby, fascinující krajiny a architektury. Úvodní báseň “Kytice” je emotivním vstupem do celého vyprávění. Pod vodou natáčený “Vodník” je filmovou epopejí o spojení a nepochopení dvou rozdílných světů: pozemského a vodního. Příběh “Svatební košile” je filmovou řečí pojat jako romantický horor, v němž se pozemský život utkává se záhrobním. “Dceřina kletba” představuje zoufalé nedorozumění dvou generací. “Polednice” je vyprávěním o zoufalé, unavené matce a nenasytné staré polednici. “Zlatý kolovrat” je vystavěn na obludnosti duše, kde tvář zůstává stejná a povaha se mění. Poslední balada “Štědrý den” uzavírá kruh lidských vášní a tragédií postavou staré ženy, která přijímá svůj osud s pokorou a smířením. (J&J JAKUBISKO FILM)
Nejvydařenější (= nejobrazivější) film F.A. Brabce, originální ztvárnění české klasiky. Ani chvíle nudy, výborný casting, neuvěřitelné herecké výkony v menších rolích (Divíšková, Galatíková, Mihulová, Vyskočil, Schmitzer), neotřelé ztvárnění mnohých do hororu laděných scén jakoby napovídající, jak mohly do dobové "černé kroniky" (což bývaly balady, později kramářské písně) proniknout - tedy vysoká, kostnatá stařena odporující zavedené normě, a tedy vyvolávající strach apod. Stojí za to vidět, opakovaně.
Polívka (Polednice), Roden (Umrlec), Bárta (Vodník), Galatíková a Mihulová (Matka a Dcera-Dceřina kletba)
Krásné zpracování básní K.J Erbena. V době vzniku jsem viděl v kině a bylo to dosud něco nevídaného a strašně zvláštího. Film ve mě zanechal velký dojem. Velmi dobré herecké obsazení, jedinečná atmosféra, důstojné.. Musím si to pustit někdy znovu. 80%.
Film navštívilo v kinech 621 267 diváků a vydělal 35 383 680 Kč.
F. A. Brabec o svém projektu řekl : "Jsme si vědomi toho, že náš film není konvenčně komerční, ale rozhodně nechceme, aby nám divák utekl z kina. Nemám ambice dělat si film sám pro sebe nebo pro výlučný okruh spřízněných duší. Dali jsme si pro sebe již při psaní scénáře úkol, že chceme od začátku do konce diváka v každé minutě něčím bavit. V každé básni jsme vymýšleli, čím bych diváka zaujali..."