Marlene Dietrich: Nejlepší filmy
a seriály

7.1

Marlene Dietrich: Filmy a seriály

  • Norimberský proces
    Norimberský proces (1961)
    FilmRole: Bertholtová
    Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován.
    81%
    Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován.
    1
  • Modrý anděl
    Modrý anděl (1930)
    FilmRole: Lola Lola
    78%
    2
  • Dotek zla
    Dotek zla (1958)
    FilmRole: Tanya
    • SkyShowtime
    Spočiatku plánovalo filmové štúdio Universal zamestnať Orsona Wellesa (1915-1985) len ako herca. Ale keď zistil Charlton Heston (1924-2008), ktorého obsadili ako superpopulárneho herca tých rokov, že na projekte spolupracuje Welles, oznámil bossom štúdia, že je ochotný spolupracovať na každom projekte, ktorý bude režírovať Orson Welles. No a potom sa k Wellesovi pripojili Marlene Dietrich (1901-1992), Janet Leigh (1927-2004), Joseph Cotten (1905-1994) a iné hviezdy. Dotyk zla nesie malé mestečko ležiace na americko-mexickej hranici. Jeho otlačok sa prenáša aj na hlavných hrdinov tohto mračného thrilleru: na mexického šéfa oddelenia boja s narkotikami Migela Vargasa (Charlton Heston), meniaceho sa z poriadkumilovného muža a policajta na pomstychtivého blázna, na jeho nevinnú ženu Susan (Janet Leigh), ponorenú zločincami do drogového tranzu, na amerického policajta Hanka Quinlana (Orson Welles), predávajúceho svoju dušu diablovi bohatstva... Klasický film noir z dielne Orsona Wellesa rozpráva príbeh o mexickom šéfovi oddelenia narkotík Mikeovi Vargasovi, ktorý je v pohraničnom meste na krátkej svadobnej ceste so svojou americkou manželkou. Tu sa však musí zapojiť do vyšetrovania vraždy a svedčiť proti Grandimu (Akim Tamiroff) , drogovému bossovi. Grandiho brat a synovia Vargasa sledujú a v snahe stiahnuť Vargasa z prípadu sa vyhrážajú jeho manželke... Osobitú exotiku dodáva filmu zlovestný latinskoamerický rock and roll skomponovaný Henrym Mancinim a Marlene Dietrich v extravagantnej úlohe mexickej cigánky s nemeckým prízvukom...
    77%
    Spočiatku plánovalo filmové štúdio Universal zamestnať Orsona Wellesa (1915-1985) len ako herca. Ale keď zistil Charlton Heston (1924-2008), ktorého obsadili ako superpopulárneho herca tých rokov, že na projekte spolupracuje Welles, oznámil bossom štúdia, že je ochotný spolupracovať na každom projekte, ktorý bude režírovať Orson Welles. No a potom sa k Wellesovi pripojili Marlene Dietrich (1901-1992), Janet Leigh (1927-2004), Joseph Cotten (1905-1994) a iné hviezdy. Dotyk zla nesie malé mestečko ležiace na americko-mexickej hranici. Jeho otlačok sa prenáša aj na hlavných hrdinov tohto mračného thrilleru: na mexického šéfa oddelenia boja s narkotikami Migela Vargasa (Charlton Heston), meniaceho sa z poriadkumilovného muža a policajta na pomstychtivého blázna, na jeho nevinnú ženu Susan (Janet Leigh), ponorenú zločincami do drogového tranzu, na amerického policajta Hanka Quinlana (Orson Welles), predávajúceho svoju dušu diablovi bohatstva... Klasický film noir z dielne Orsona Wellesa rozpráva príbeh o mexickom šéfovi oddelenia narkotík Mikeovi Vargasovi, ktorý je v pohraničnom meste na krátkej svadobnej ceste so svojou americkou manželkou. Tu sa však musí zapojiť do vyšetrovania vraždy a svedčiť proti Grandimu (Akim Tamiroff) , drogovému bossovi. Grandiho brat a synovia Vargasa sledujú a v snahe stiahnuť Vargasa z prípadu sa vyhrážajú jeho manželke... Osobitú exotiku dodáva filmu zlovestný latinskoamerický rock and roll skomponovaný Henrym Mancinim a Marlene Dietrich v extravagantnej úlohe mexickej cigánky s nemeckým prízvukom...
    3
  • Rudá carevna
    Rudá carevna (1934)
    FilmRole: Princess Sophia Frederica / Catherine II
    Rudá carevna je Sternbergovým dalším filmem s Marlene Dietrichovou, jejíž filmový obraz sám vymodeloval v typ chladné krásky, oplývající jak rafinovaností, tak téměř dětskou nevinností. Právě v Rudé carevně mohla Dietrichová rozehrát obě tyto polohy, když se její hrdinka proměňovala z naivní německé princezny v mocnou vládkyni Kateřinu II. Film překvapí originální stylizací hereckých výkonů a především výtvarné stránky. Ke hře světel a stínů, tak příznačné pro autora, k využití mlhy, kouře, závěsů a tajných dveří se připojuje značné množství bizarních vyřezávaných postav, plnících veškeré funkce zařízení paláce: mají podobu židlí, svícnů, lože, trůnu... Je pozoruhodné, že navzdory tomuto symbolickému vyjádření jsou v Rudé carevně, natočené výhradně v amerických ateliérech, přítomny drsné poměry té doby, například v brutálních vizích hrdinčina dospívání.
    Žánry:AkčníDrama
    74%
    Rudá carevna je Sternbergovým dalším filmem s Marlene Dietrichovou, jejíž filmový obraz sám vymodeloval v typ chladné krásky, oplývající jak rafinovaností, tak téměř dětskou nevinností. Právě v Rudé carevně mohla Dietrichová rozehrát obě tyto polohy, když se její hrdinka proměňovala z naivní německé princezny v mocnou vládkyni Kateřinu II. Film překvapí originální stylizací hereckých výkonů a především výtvarné stránky. Ke hře světel a stínů, tak příznačné pro autora, k využití mlhy, kouře, závěsů a tajných dveří se připojuje značné množství bizarních vyřezávaných postav, plnících veškeré funkce zařízení paláce: mají podobu židlí, svícnů, lože, trůnu... Je pozoruhodné, že navzdory tomuto symbolickému vyjádření jsou v Rudé carevně, natočené výhradně v amerických ateliérech, přítomny drsné poměry té doby, například v brutálních vizích hrdinčina dospívání.
    Žánry:AkčníDrama
    4
  • 5
  • Hrůza na jevišti
    Hrůza na jevišti (1950)
    FilmRole: Charlotte Inwood
    71%
    6
  • Zahraniční aféra
    Zahraniční aféra (1948)
    FilmRole: Erika Von Schlüetow

    Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
    Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková (Letní filmová škola)

    71%

    Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
    Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková (Letní filmová škola)

    7
  • Šanghajský expres
    Šanghajský expres (1932)
    FilmRole: šanghajská Lily jako Magdalen

    V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.

    71%

    V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.

    8
  • 9
  • Anděl
    Anděl (1937)
    FilmRole: Maria 'Angel' Barker
    Na začátku letí Marlene Dietrichová coby manželka Herberta Marshalla, úspěšného diplomata, z Londýna do Paříže. V honosném podniku jisté ruské aristokratky se setká s elegantním Angličanem Melvynem Douglasem. Žena netuší, že její manžel a její milenec se znají. Marshall pozve Douglase na oběd a Marlene se rozhodne čelit situaci, jak nejlépe se dá. Představitel německé nové vlny Rudolf Thome píše: Scéna, k níž pak dojde, pro mne patří k nejúžasnějším vůbec. Nemám ponětí, jak je dlouhá, snad jen deset minut, snad půl hodiny. Milenci nemohou jednoduše dělat, jako by se neznali, musí jít oba příliš daleko, musí se dráždit. Ale Dietrichová, která svého muže miluje, se Douglasovi staví na odpor. Lubitsch tentokrát nezvolil komediální vyústění (což byl patrně důvod dobového nepochopení u diváků i kritiky) a natočil inteligentní melodrama.
    70%
    Na začátku letí Marlene Dietrichová coby manželka Herberta Marshalla, úspěšného diplomata, z Londýna do Paříže. V honosném podniku jisté ruské aristokratky se setká s elegantním Angličanem Melvynem Douglasem. Žena netuší, že její manžel a její milenec se znají. Marshall pozve Douglase na oběd a Marlene se rozhodne čelit situaci, jak nejlépe se dá. Představitel německé nové vlny Rudolf Thome píše: Scéna, k níž pak dojde, pro mne patří k nejúžasnějším vůbec. Nemám ponětí, jak je dlouhá, snad jen deset minut, snad půl hodiny. Milenci nemohou jednoduše dělat, jako by se neznali, musí jít oba příliš daleko, musí se dráždit. Ale Dietrichová, která svého muže miluje, se Douglasovi staví na odpor. Lubitsch tentokrát nezvolil komediální vyústění (což byl patrně důvod dobového nepochopení u diváků i kritiky) a natočil inteligentní melodrama.
    10
  • Cesta kolem světa za 80 dní
    Cesta kolem světa za 80 dní (1956)
    FilmRole: hosteska
    • Google Play
    • iTunes
    69%
    11
  • X 27
    X 27 (1931)
    FilmRole: Marie Kolverer / X27

    Prolog filmu uvádí: "Ocelový kruh svírá Vídeň. Zvláštní postavy vystupují z prachu hroutící se rakouské říše. Jednou z nich je X - 27. Mohla být největším špionem všech dob, kdyby bývala nebyla žena." Film je založen na Sternbergově stejnojmenné povídce, pojednávající o vídeňské pouliční prostitutce, jejíž služby využije v rámci rakousko-ruského konfliktu špionážní služba. Paramount se rozhodl nazvat film Zostuzena navzdory jeho protestu, neboť ona dotyčná dáma nebyla zostuzena, ale postavena před popravčí četu. Tato scéna byla natáčena ve velkém hangáru pro balony, aby bylo dosaženo silné ozvěny. Technici za tento způsob nahrávky odmítli nést zodpovědnost. Sternberg i zde kultivovaně rozehrává melodramatický příběh silných jedinců postavených do krajních situací. Opět činí hlavní hrdinku citově i charakterově nejzajímavější postavou.

    „Zneuctená“ je jeden z najlepších filmov Josefa von Sternberga. Rajner Verner Fasbinder zaradil „Zneuctenú“ do prvej desiatky najlepších filmov v histórii kinematografie. Špionážny film z obdobia 1. svetovej vojny vychádza zo skutočných udalostí a z postavy svetoznámej špiónky menom Mata Hari. Marie Kolverer, najzvodnejšia špiónka rakúskej monarchie, je vyslaná do Ruska, kde slúži svojej vlasti v prestrojení. Marlene Dietrich stvárnila vo filme svojho dvorného režiséra Josefa von Sternberga jednu z najcharizmatickejších rolí svojej hereckej kariéry.

    68%

    Prolog filmu uvádí: "Ocelový kruh svírá Vídeň. Zvláštní postavy vystupují z prachu hroutící se rakouské říše. Jednou z nich je X - 27. Mohla být největším špionem všech dob, kdyby bývala nebyla žena." Film je založen na Sternbergově stejnojmenné povídce, pojednávající o vídeňské pouliční prostitutce, jejíž služby využije v rámci rakousko-ruského konfliktu špionážní služba. Paramount se rozhodl nazvat film Zostuzena navzdory jeho protestu, neboť ona dotyčná dáma nebyla zostuzena, ale postavena před popravčí četu. Tato scéna byla natáčena ve velkém hangáru pro balony, aby bylo dosaženo silné ozvěny. Technici za tento způsob nahrávky odmítli nést zodpovědnost. Sternberg i zde kultivovaně rozehrává melodramatický příběh silných jedinců postavených do krajních situací. Opět činí hlavní hrdinku citově i charakterově nejzajímavější postavou.

    „Zneuctená“ je jeden z najlepších filmov Josefa von Sternberga. Rajner Verner Fasbinder zaradil „Zneuctenú“ do prvej desiatky najlepších filmov v histórii kinematografie. Špionážny film z obdobia 1. svetovej vojny vychádza zo skutočných udalostí a z postavy svetoznámej špiónky menom Mata Hari. Marie Kolverer, najzvodnejšia špiónka rakúskej monarchie, je vyslaná do Ruska, kde slúži svojej vlasti v prestrojení. Marlene Dietrich stvárnila vo filme svojho dvorného režiséra Josefa von Sternberga jednu z najcharizmatickejších rolí svojej hereckej kariéry.

    12
  • Maroko
    Maroko (1930)
    FilmRole: Amy Jolly

    Po světovém úspěchu Modrého anděla se režisér Sternberg vrátil do Hollywoodu, aby představil Americe svůj senzační herecký objev, Marlene Dietrichovou. Pro její zdejší debut vybral působivou roli kabaretní zpěvačky kdesi na pokraji severoafrické pouště, nedaleko kasáren nechvalně proslulé cizinecké legie. Také v Maroku Dietrichová představovala navýsost erotický typ, ženu volných mravů, ale zároveň aristokratického chování, zpívající poblouzněným ctitelům z posádky svůdným, zastřeným hlasem píseň Co vám mohu nabídnout. Sternberg si dal záležet, aby svoji hvězdu prezentoval americkému obecenstvu co nejpoutavějším způsobem, a tak ji oblékal do pánského smokingu, nechával ji rozehrát sexuálně dvojznačné scény (např. při svém vystoupení políbí ženu v publiku) a dovedl příběh jejího rozhodování mezi dvěma muži k překvapujícímu finále.

    68%

    Po světovém úspěchu Modrého anděla se režisér Sternberg vrátil do Hollywoodu, aby představil Americe svůj senzační herecký objev, Marlene Dietrichovou. Pro její zdejší debut vybral působivou roli kabaretní zpěvačky kdesi na pokraji severoafrické pouště, nedaleko kasáren nechvalně proslulé cizinecké legie. Také v Maroku Dietrichová představovala navýsost erotický typ, ženu volných mravů, ale zároveň aristokratického chování, zpívající poblouzněným ctitelům z posádky svůdným, zastřeným hlasem píseň Co vám mohu nabídnout. Sternberg si dal záležet, aby svoji hvězdu prezentoval americkému obecenstvu co nejpoutavějším způsobem, a tak ji oblékal do pánského smokingu, nechával ji rozehrát sexuálně dvojznačné scény (např. při svém vystoupení políbí ženu v publiku) a dovedl příběh jejího rozhodování mezi dvěma muži k překvapujícímu finále.

    13
  • Rytíř beze zbraně
    Rytíř beze zbraně (1937)
    FilmRole: hraběnka Alexandra Vladinoff

    Podle románu Jamesa Hiltona pro film upravila Frances Marionová. V říjnu 1913 se provdala Alexandra, dcera ruského carského ministra Vladinova, za plukovníka Adraxina. V den svatby byl podniknut na jejího otce nezdařený atentát. Pumu hodil revolucionář Maronin, sám byl těžce raněn, ale podařilo se mu skrýt se u soudruha Uranova. Nikdo netuší, že tento Uranov je anglický žurnalista Fothergill, který byl pro ostrý článek vypovězen z Ruska, ale zůstal tam v přestrojení jako člen britské tajné služby, které opatřuje informace o revolučním hnutí v Rusku...

    68%

    Podle románu Jamesa Hiltona pro film upravila Frances Marionová. V říjnu 1913 se provdala Alexandra, dcera ruského carského ministra Vladinova, za plukovníka Adraxina. V den svatby byl podniknut na jejího otce nezdařený atentát. Pumu hodil revolucionář Maronin, sám byl těžce raněn, ale podařilo se mu skrýt se u soudruha Uranova. Nikdo netuší, že tento Uranov je anglický žurnalista Fothergill, který byl pro ostrý článek vypovězen z Ruska, ale zůstal tam v přestrojení jako člen britské tajné služby, které opatřuje informace o revolučním hnutí v Rusku...

    14
  • Snílci
    Snílci (2003)
    Film
    Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou.
    67%
    Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou.
    15
  • 16
  • Píseň písní
    Píseň písní (1933)
    FilmRole: Lily Czepanek
    Podle klasického románu Hermanna Sudermanna. Pro film zpracovali: L. Birinski a S. Hoffenstein. Lilly žila v horské vesnici až do chvíle, kdy jí zemřel otec. Jediným dědictvím po něm je stará bible, z níž Lilly s velikou láskou čítávala zejména verše Šalamounovy: >>Píseň písní<<. Ve své samotě nalézala útěchu v jejích krásných verších, vyjadřujících očekávání veliké lásky, jediné lásky životní:>>Spím, ale srdce mé bdí. Slyším hlas miláčka svého…<<
    Žánry:DramaRomantický
    67%
    Podle klasického románu Hermanna Sudermanna. Pro film zpracovali: L. Birinski a S. Hoffenstein. Lilly žila v horské vesnici až do chvíle, kdy jí zemřel otec. Jediným dědictvím po něm je stará bible, z níž Lilly s velikou láskou čítávala zejména verše Šalamounovy: >>Píseň písní<<. Ve své samotě nalézala útěchu v jejích krásných verších, vyjadřujících očekávání veliké lásky, jediné lásky životní:>>Spím, ale srdce mé bdí. Slyším hlas miláčka svého…<<
    Žánry:DramaRomantický
    17
  • 18
  • Kazisvěti
    Kazisvěti (1942)
    FilmRole: Cherry Malotte
    66%
    19
  • 20
  • Žena a tatrman
    Žena a tatrman (1935)
    FilmRole: Concha Perez

    Podle románu >>La Femme et la Pantin<< od Piera Louyse zpracoval John Dos Passos. V celém Španělsku není druhé ženy tak krásné, tak uchvacující a tak obletované jako je tanečnice Concha Perezová. Ale její srdce zůstává chladným a bez citu. Je veselá doba karnevalu, v jehož znamení žije celé jihošpanělské městečko. Pohroužena do bezstarostného, radostného víru zdá se být krásná Concha pravým vtělením jeho lehkomyslného, hravého ducha a zdá se mít pro sebe zamluvena všechna jeho romantická dobrodružství. Její krásné oči, vyzývavě hledící zpod masky, přivábí pozornost Antonia, mladého politického uprchlíka, který se bez dovolení vrátil potají do Španělska...

    66%

    Podle románu >>La Femme et la Pantin<< od Piera Louyse zpracoval John Dos Passos. V celém Španělsku není druhé ženy tak krásné, tak uchvacující a tak obletované jako je tanečnice Concha Perezová. Ale její srdce zůstává chladným a bez citu. Je veselá doba karnevalu, v jehož znamení žije celé jihošpanělské městečko. Pohroužena do bezstarostného, radostného víru zdá se být krásná Concha pravým vtělením jeho lehkomyslného, hravého ducha a zdá se mít pro sebe zamluvena všechna jeho romantická dobrodružství. Její krásné oči, vyzývavě hledící zpod masky, přivábí pozornost Antonia, mladého politického uprchlíka, který se bez dovolení vrátil potají do Španělska...

    21
  • 22
  • 23
  • Paříž v letním parnu
    Paříž v letním parnu (1964)
    FilmRole: Marlene Dietrich (uncredited)
    • Google Play
    • iTunes
    64%
    24
  • 25
  • 26
  • 27
  • 28
  • 29
  • Krásný gigolo, ubohý gigolo
    Krásný gigolo, ubohý gigolo (1979)
    FilmRole: Baroness von Semering
    60%
    30
  • 31