Vladimír Hlavatý

Vladimír Michael Hlavatý se narodil 29. října 1905 v Praze-Holešovicích do herecké rodiny. Jeho otec, František Hlavatý, byl hercem a režisérem v Městském divadle na Královských Vinohradech, což mělo zásadní vliv na Vladimírův budoucí profesní směr. Také jeho sestra, Věra Hlavatá, se věnovala herectví.

Počátky herecké kariéry

Již od útlého věku se Vladimír Hlavatý objevoval v drobných rolích na jevišti Divadla na Vinohradech. Po absolvování reálného gymnázia v roce 1923 nastoupil do Tylova divadla v Nuslích. Následně působil v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích a krátce také v Plzni.

Angažmá v Divadle na Vinohradech

V roce 1929 jej režisér Jan Bor přivedl do Divadla na Vinohradech, kde Vladimír Hlavatý působil s výjimkou let 1945 až 1947, kdy byl členem Divadla 5. května, až do roku 1989. Během tohoto období ztvárnil řadu charakterních rolí a stal se významnou osobností české divadelní scény.

Filmová kariéra

Svou první filmovou roli si zahrál již v roce 1921 v němém filmu svého otce. Během své kariéry se objevil ve více než 160 filmech. Mezi jeho významné role patří postava studenta Špíny ve filmu "Filosofská historie" (1937), farář v "Dívce v modrém" (1939) či role ve snímcích "Paličova dcera" (1941) a "Třináctý revír" (1946).

Televizní a seriálová tvorba

Vladimír Hlavatý se uplatnil i v televizní tvorbě. Diváci si jej pamatují z populárních seriálů jako "Pan Tau" (1970), "F. L. Věk" (1971), "Žena za pultem" (1977) či "Sanitka" (1984). Jeho poslední televizní rolí byla postava v seriálu "Rodáci" (1988).

Pedagogická činnost

Kromě herectví se věnoval i pedagogické činnosti. Ve válečných letech vyučoval na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře líčení a v letech 1946 až 1970 působil na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde vyučoval nauku o masce.

Osobní život a závěr kariéry

V prosinci 1939 se oženil a v roce 1946 se mu narodil syn Jan. Vladimír Hlavatý zemřel 27. října 1992 v Praze, dva dny před svými 87. narozeninami.