Příběh lásky a cti

Téměř ve stejné době, jako předchozí Záchvěv strachu, se odehrává též Příběh lásky a cti. Také zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou \"lepší společnost\", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka.