Legendární, hororová klasika, která už v dnešní době působí značně zastarale ale v oblasti atmosféry má stále co nabídnout a profesionalita tvůrců je znát po celý film.
Do dnešních dob stále nejslavnější filmové zpracování románu literární autorky Merry Shelley, i když je fakt, že tomu na paty dost výrazně šlape stejnojmenný snímek z roku 1994. Filmové klasické mistrovské dílo se zatím stále zdá být nepřekonatelným. Svým způsobem fantastická pohádka pro dospělé je přes docela extrémní poetiku tak dokonale obrazově nasnímána, že se snímek stal inspirací pro další takovéto počiny. Hlavně co se týče noir filmů. Černobílé obrazy mají až neskutečně děsivou atmosféru a mnohé scény jakoby přímo vypadli z nějaké ilustrace. Své tomu dodaly i výrazné kulisy, plně dle představ literární autorky. Co se týče masky samotného Frankensteina, kterou si nechal nasadit guru tehdejších hororových a mysteriózních snímků Boris Karloff, se stala takovým synonymem, že jinak se už takováto postava snad nedá ani představit. I když modernější pojetí ztvárněné Robertem De Nirem, ve výše zmíněném snímku, v podstatě v ničem nezaostává. Příběh jako takový je spíše smutnou bizarní etudou povedeného pokusu o oživení těla sešitého z kousků nejrůznějších mrtvých těl, který byl poté spíše terčem nenávisti než obdivu. Smutný nepochopený tvor v epickém snímku, sice postrádající na svou dobu typickou romantiku, ale v dobovém pohledu hodně zvýrazněný ve svém charakteru. Co je dobré a co špatné? To on neví a tím mu právě vznikají nejrůznější životní problémy. A co si budeme povídat, mnozí, a navíc přirozeně živí, lidé to neví ani dnes. Takže je v tom skryta určitá moralizace člověka? Kdo ví.
Velká klasika a monstrum přesně takové, jaké jsem si vždy představoval. Tento vizuál už navždy patří k filmům s Frankenstein. Herecké výkony jsou místy divadelní i toporné, ale je to prostě černobílá klasika, která mě baví i dnes. Závěr opravdu povedený.. 70%
Dík za upozornění na začátku, které tam bylo úplně zbytečné, ale pro diváky z té doby asi ne. Ti se báli asi i vlastního prdu. Boris Karloff zjevil světu vzhled Frankensteinova monstra, který se stal univerzálním vzhledem pro toto monstrum snad všude (nebo aspoň pro ty, co chtějí dát jasně najevo, kde se inspirovali) a to nemůžu mít nikomu za zlé. Tenkrát to asi byla kultovka, ale dnes už to nemá čím zaujmout, aspoň teda mě to vesměs nudilo. Dobré to je vidět jen kvůli tomu, aby se člověk chytal, když na to někdo udělá ve svým filmu narážku nebo něco.
70% Frankenstein je o maličko lepší než jeho zubatý bratříček s ksichtem Bely Lugosiho, ale opravdu jen o maličko. Když už Frankenstein ze třicátých let, tak už Frankensteinova nevěsta.
Provařená klasika, která již dnes nemá moc co nabídnout. Pokud o něm náhodou nevíte, odkazuji vás raději na Brannaghův remake z roku 1994, který je lépe obsazený, psychologicky mnohem preciznější a tudíž i emocionálně pestřejší. Tohle je spíše další povinná kolonka v učebnici teorie, kterou každý druhý stejně bez povšimnutí a bez trestu přeskočí..
Co je největším plusem snímku? Stopáž. Co je největším mínusem snímku? Stopáž. Myslím to tak, že Frankensteinovi hodně sedí, že se nejedná o dlouhý film, tedy teoreticky není prostor na dlouhé nudné pasáže bez monstra. Na druhou stranu právě monstrum vlastně nedostane tolik prostoru, kolik bych mu dopřál já, takže zbývá prostor pro laciné vtípky snobských postav. Nelze nezmínit úžasné Karloffovo ztvárnění monstra, kdy prostě každý pohyb, zvuk či "pohled" má v sobě něco úchvatného. 70%
Mary Shelley jsem nečetl, ale film podle všeho vynechal jakákoliv morální témata knihy. Zůstala jen hloupá kostra příběhu, jehož banalitu navíc povyšuje hanebně prvoplánový scénář. Řežijně je to naprosto otřesné. Film jako celek nemá ani ždibec atmosféry (kord té hororové). Jednotlivé scény čpí amatérismem svou nevěrohodností i stupidním vyobrazerním (hození holčičky do vody) a na mé tváři vykouzlily opovržení k neschopnosti tvůrců. Výsledkem je, že sedmdesáti minutový film dokáže nudit. Fakt, že film začne upozorněním diváka, protože se chystá shlédnout film, jenž by na něj mohl být “trochu moc” je dnes zcela směšný a jestli v roce 1931 byli lidé postrašeni něčím takovým, tak nechť je to připsáno k jejich citové povrchnosti a nulové představivosti. Slabota, jenž je vysoce hodnocena kvůli kultovnímu statutu, avšak ani Ed Wood by se za toto stydět nemusel. Doba vzniku neomlouvá, protože s technickými vymoženostmi třicátých lze natočit dobrý film. Je k tomu však třeba vize.
Tým ,že mám konečne viacej voľného času ,ktorý môžem využiť som sa rozhodol svoj voľný čas zatiaľ venovať filmovým klasikám. No a dnes je to nestarnúci kúsok menom Frankenstein. Ako fanúšik knižnej predlohy aj filmového remaku z roku 1994 som proste nemohol a musel som toto vyskúšať. A asi nebude prekvapením ,že milujem čierno-biele filmy a tak som si obľúbil aj tento kúsok. Je to vlastne na podobný štýl ako film Dracula (ale v tej dobe sa skoro všetky filmy robili podobne ,pomalé ,krátke a s useknutým koncom) čiže žiadna hudba veľa textu ,ale narozdiel od jemu podobných tu je aj veľa akcie ,poriadne destrukčné scény ,menšie boje a citlivý hlavný záporák ,ktorého vám bude ľúto. Gratulujem Borisovi Karloffovi ,že dokázal vdýchnuť dušu Nesmrteľnému Adamovi. Príbeh sa nám tu z knihy trocha odklonil a rozhodol si do filmu vopchať len to najlepšie a to si ešte aj on sám upravil podľa seba. Dracula vyčnieval atmosférou ,Frankenstein zas dychberúcim scenárom a perfektným Borisom Karloffom ,ktorý tu monštrum hrá dokonale a mám z neho ešte lepší pocit ako z Bela Lugosiho ( mal by som si pozrieť asi nejaký projekt kde si figurujú navzájom). Mne osobne odklonenie od predlohy nevadí ,práve naopak filmu to dáva väčšiu voľnosť a originalitu. A to najhlavnejšie ,čo Frankieho robilo tým čím je ,je tu zvládnuté na výbornú - celkový pocit bezmocnosti ,smútku a dramatickosť ,vďaka čomu som si to zase zamiloval. Ak ste čítali môj koment na Draculu a nepáčilo sa vám jeho pomalé ba až mŕtve tempo so záporakom bez duše ,tak tu to nehrozí. Je to svižnejšie ,rýchlejšie a aj zaujímavejšie. Jedinou vadou na kráse ostáva len fakt ,že je to poňaté ako horor a to ,že nie každému môže sadnúť rozprávačský štýl a vzhľad starých filmov. Len škoda ,že si túto verziu príbehu o neznámej oblude ľudia zaškatuľkovali takto ,pretože originál je predsa len niekde inde. A mimochodom prečo sa hlavná postava nevolá Victor :D ? Preto si film u mňa ustálil hodnotenie 78% a Známku: B+....Tak a môžeme sa vrhnúť na Múmiu...
Frankenstein je o triedu lepší ako Dracula. Pútavejší, pochmúrnejši a nepríjemnejší. Má výbornú kameru aj hercov a príbeh je svižnejší. Masky a kulisy nadčasové, no najväčší posun je pre mňa atmosféra. Pri Draculovi som ju cítil iba na začiatku a potom už som dostával len jemné náznaky. Tu bola po celý čas a to je pri horore z roku 1931 najdôležitejšie keďže v dnešnej dobe už nikoho nevystraší. Pár vecí mi ale nesadlo. Chýbala tu hudba. V prvej polovici mi to na prekvapenie vôbec nevadilo a hovoril som si že je to vlastne fajn a hodí sa to sem. V polovici druhej už by ju trebalo aby dodala razantnosť. Umocnila príbeh a spravila z filmu zážitok. Potenciál bol keďže tu máme veľa silných scén (dievčatko, mlyn atď), bez hudby ale pôsobia prázdne. Neužil som si ich ako niečo výnimočné ajkeď bolo vidieť že sú skvelo natočené. No a čo mi kazilo dojem najviac je absencia napätia. Dej plynie a plynie, ale ja som sledoval len pekné obrázky a vôbec necítil strach o postavy ani pocit zvedavosti čo ma čaká ďalej. A tu sa už nedá vyhovoriť na rok natočenia. Frankenstein je klasika ktorá má čo ponúknuť aj v súčasnosti, no až tak výnimočná ako som počul nie je. Vizuál vyhral nad rozprávačstvom.