Články o Nákaza

Navenek spořádaný finančník s dokonale uhlazenou image, pod záštitou noci a žaluzií luxusního apartmá nevypočitatelné psychopatické monstrum. Christian Bale sice zaujal už ve dvanácti letech ve Spielbergově válečné Říši slunce, ale nezaměnitelnou osobností hollywoodské scény se stal až s premiérou Amerického psycha (American Psycho) na přelomu milénia. Adaptace románu Breta Eastona Ellise z roku 1991 v režii Mary Harron je především v zámoří kultovním dílem, které ani po čtvrtstoletí neupadá v zapomnění. Svědčí o tom i ohlášená nová adaptace pod dohledem nesmírně vytíženého Lucy Guadagnina, jenž slibuje nové uchopení románu. A vzhledem ke svému tvůrčímu rejstříku i další nános velmi specifické tematické provokace.

Mysleli jste si, že filmy už dávno vyčerpaly všechny možnosti, jak lze dolovat napětí? Neúnavný inovátor Steven Soderbergh, jenž letos ve Varech uvedl nový sestřih své klasiky Kafka oproštěný od mluvených dialogů, zkouší zase něco neobvyklého. Ve spolupráci se scenáristou Jurského parku Davidem Koeppem, jenž napsal i režisérův poslední thriller KIMI, staví na hlavu hororové konvence v experimentu Presence, vyprávěném a snímaném z pohledu nadpřirozené duchařské entity. Úvodní trailer na snímek, který už viděli diváci na festivalu Sundance, se nese ve stále typičtějším duchu distribučního studia Neon – tedy samý znepokojivý náznak a žádné spoilery.

Tento týden vstoupil do českých kin katastrofický snímek Twisters, v němž sympatičtí hrdinové po téměř 30 letech od prvního dílu Twister znovu bojují proti ničivým tornádům. Do kinosálů tak po delší době dorazil vysokorozpočtový katastrofický snímek plný digitálních triků, velkolepých akčních scén a ničení všeho možného. A to je nejlepší čas si připomenout, jaké další podobně zábavné a povedené snímky se v tomto žánru urodily.

I když se jeho jméno neskloňuje ve společnosti Spielberga, Tarantina či Nolana, jednašedesátiletý americký režisér Steven Soderbergh je neúnavným pionýrem nezávislé tvorby a experimentálních formálních postupů. A to na specifickém pomezí nezávislé a mainstreamové tvorby, kam pravidelně láká ty největší herecké hvězdy. Jeho největším komerčním úspěchem je série Dannyho parťáci, ale svůj komplexní přístup založený kupříkladu na principu in medias res, tedy rovnou k věci, nebo vysokém počtu dílčích dějových linií, flashbacků či vizuálně zhmotněných představ (např. loupežných plánů) procvičoval takřka na všech žánrech. Ohlédneme se za pěti filmy, které jeho inovativní styl v průběhu let reflektují. A to včetně speciálně uváděného Kafky z roku 1991, jehož Soderbergh představí ve zcela novém sestřihu s názvem Mr. Kneff.

„Miluji hororové filmy. Nevím, co přesně na tom je, když má člověk krev na obličeji, běhá kolem a křičí o vraždě. Je to však opravdu velmi terapeutické, velmi zábavné,“ řekla hvězda seriálu Wednesday (2022) Jenna Ortega koncem loňského roku v rámci talk show Jimmyho Fallona. Takové tvrzení zní zdánlivě absurdně. Jak může někomu ulevit od duševního napětí, když se vystaví zjevně nepříjemným, brutálním výjevům? Prožívání mladé herečky nicméně skutečně koresponduje s tím, jaký vliv na nás horory mohou mít.

Bědování nad nekonečným přívalem nepůvodních děl, pokračování a remaků je ve filmovém průmyslu možná oprávněné, ale rozhodně existují pozitivní výjimky. Některá pokračování milovaných hitů lidé zkrátka chtějí vidět, nové kabáty opatřené moderními efekty či aktuálními společenskými tématy mnohým látkám sluší. A proč by nešlo pomocí moderních technologií a současných autorů a autorek znovuoživit třeba následující díla, na nichž se zub času z různých důvodů podepsal a jejichž sdělení si zaslouží připomínat?

Online nabídka audiovizuálního obsahu se neustále rozšiřuje a je čím dál těžší se v ní neztratit. Každý týden proto vypíchneme několik titulů hodných vaší pozornosti, které právě dorazily na některou ze streamovacích platforem dostupných v Česku. Zohledníme přitom mezinárodní giganty i lokální hráče, akční filmy i festivalovou produkci.

Šance, že jste za celý život nezhlédli ani jediný snímek Stevena Soderbergha, je opravdu malá. Za svou čtyřiatřicetiletou kariéru jich americký režisér, jenž proslul jako pionýr nezávislé tvorby a experimentálních formálních postupů, natočil přes tři desítky. A vedle toho se podílel na výrobě pěti oceňovaných seriálů. Jeho projekty často propojují společná témata zabývající se psychologií, loupežemi či informačním cyklem médii a vládou řízené společnosti, ovšem každý je v podstatě jiný a originální.

Ve svém oboru jsou respektovaní a publikum je miluje. Na kontě mají řadu oceňovaných kinematografických skvostů, a přesto si umí sáhnout do svědomí a přiznat, že minimálně jednou chybovali. I ti nejlepší a nejslavnější režiséři totiž natočili film, za který se s odstupem času stydí, popřípadě jej nemají v oblibě. Mohlo jít o lukrativní studiovou zakázku nebo o podfinancovaný debut, ale také o sledované snímky, jež daní tvůrci realizovali na vrcholu sil a popularity. V následujících řádcích se dočtete o deseti renomovaných filmařích, kteří mají jasno, jaké je jejich nejméně oblíbené dílo. Jsou řazení dle data výroby daného filmu.

Filmy o zabijáckých virech brzy dostanou nový přírůstek s názvem Rich Flu, v němž se bude Rosamund Pike potýkat s nemocí, která postupně vyhlazuje nejbohatší lidi planety.