Články o Osvícení

Málo spisovatelů si dokáže tak dlouho udržet určitý standard jako Stephen King. Známý autor hororů s nadpřirozenou zápletkou a rovinou psychologického thrilleru už za svou kariéru vyzkoušel nejeden narativní experiment, od hororu přes vězeňské drama či dystopické sci-fi až po přímé pokračování jednoho ze svých nejslavnějších románů. Vynikající Osvícení a Doktora Spánka od sebe dělí neuvěřitelných 36 let, a slavný autor se rozpovídal o tom, co jej k nezvyklému nápadu vedlo.

Jak rozeznat dobrého herce od špatného? To je záludná otázka do pranice, která si nakonec vždy žádá subjektivní ohodnocení. O talentech Branda, Nicholsona, Streep či Pacina asi polemizuje málokdo, ale takový Nicolas Cage to má padesát na padesát. Speciální kategorií filmových hvězd, jež fotogeničnost samozřejmě definuje, jsou ryzí sexsymboly, především ženy s vizáží a projevem sebevědomé divy módních parketů. Jejich popularita v přece jenom falocentričtější společnosti přirozeně neopadne a úspěch řady krásek (stejně tak atraktivních herců), jejichž herecký rozsah se veřejně zpochybňuje, svědčí o širokém rozptylu charakterových možností v hollywoodském mainstreamu.

Carrie je literární dílo zásadní pro historii hororu a především Stephena Kinga, jednalo se ostatně o první román „krále hororu“, na jehož úspěchu vystavěl své nebývalé impérium. K věhlasu jistě přispěla i filmová adaptace režiséra Briana de Palmy, v níž se sprchy prasečí krve dočkala Sissy Spacek. Jak to tak u hororů bývá, snímek se promptně dočkal pokračování, televizního remaku a nakonec i další velké kinoprodukce, ke kvalitě a úspěchu původního filmu se však tvůrci nepřiblížili. Od posledního selhání uplynulo 11 let, co tomu dát novou šanci?

Do nikdy nekončící a vždy subjektivní debaty o nejlepších hororových filmech historie vstoupil věhlasný magazín Variety, který vybral hned stovku pilířů oblíbeného žánru, u něhož strach, bezmoc a někdy i čiré znechucení zastupují kýžené reakce publika. V první desítce komplexního žebříčku, jenž zohledňuje různorodé žánrové odrůdy vzhledem k jejich přetrvávajícímu efektu i obecnému vlivu na vývoj média, najdeme několik notoricky známých a také poměrně překvapivých titulů. Horor není jen o krvavé hrozbě zabijáků a hysterickém úprku obětí, což tato mnohovýznamová topka dokládá.

Mainstreamové horory nás v posledních letech poučovaly, že před nástrahami okolního světa někdy musíme setrvat v absolutním tichu, jindy neotvírat oči a příležitostně zůstat k vlastnímu obydlí přivázaní lanem. Novinka na Disney+ Zataj dech (Hold Your Breath) v názvu nemystifikuje a vypráví o náměsíčné samoživitelce Margaret (Sarah Paulson), která v Oklahomě, zmítané ve 30. letech minulého století agresivními písečnými bouřemi, propadá duchařské legendě o zlé bytosti vdechované přímo ze znečištěného vzduchu. V takových podmínkách je těžké být důslednou matkou dvou dcer, ale ještě složitější je dokoukat tento nudně seskládaný a náznakový příběh na jeden nádech.

Stephen King je autorem mnoha knižních klasik z převážně hororového soudku a půlstoletí staré Prokletí Salemu má mezi jeho zavedenými tituly zvláštní postavení. Dle soudobé kritiky revolučně pojatý upírský román, v němž se na jinak poklidné městečko Jerusalem’s Lot snáší apokalypsa temné krvelačné noci, dostává až nyní produkčně štědré filmové zpracování. Prokletí Salemu (Salem's Lot) na službě Max, kam rovnou putovalo v opozici k původně zamýšlené kinodistribuci, by ovšem k pořádné upírské mele potřebovalo delší stopáž a hlavně lepší lidské postavy.

Osmdesát pět. Tolik filmových a televizních děl od roku 1976 vzniklo na motivy fantazie Stephena Kinga, jenž své morbidní, fantaskní i nostalgické vize otiskuje do desítek tisíc knižních stránek. Nejprodávanější autor své doby si v podstatě vyčlenil samostatné zábavní impérium a vedle hororů stojí také za oceňovanými dramaty s mnoha oscarovými nominacemi. Věřte tomu, nebo ne, zlatou sošku však libovolný snímek podle Stephena Kinga získal jednou jedinkrát.

Streamovací domovina nejdražšího seriálu všech dob, Prstenů moci ze světa Pána prstenů, ještě ve světě nemá takový apel jako Netflix nebo HBO. Na Amazon Prime Video přesto nalezneme několik více či méně zaprášených klasik, které s moderním publikem artikulují způsoby rozmanitými, nadčasovými a místy vyloženě rozkošnými. Problém nicméně v České republice a v mnoha dalších zahraničních trzích nastává s ohledem na jazykovou bariéru, neboť většina nejatraktivnějších klasických děl postrádá vedle dabingu i české titulky. Podívejme se na patnáct přehlížených filmů z tamní nabídky, které mohou z různých perspektiv uspokojit především nostalgiky. A současně nakrknout uživatele vyžadující český překlad, jemuž Amazon zatím moc nepřeje. A to je v případě následných perel velká škoda. Pro příznivce české lokalizace ale Amazon naštěstí také nabízí bohatou nabídku titulů (v našem filtru si nastavte dabing a nebo titulky).

Libovolné debaty o nejlepším filmu všech dob se většinou musí alespoň pozastavit u vězeňské klasiky z roku 1994, která skrývá tolik nakažlivé lidskosti, že světlem naděje projasní i dva doživotní tresty. Vykoupení z věznice Shawshank (Shawshank Redemption) vypráví dvacetiletý příběh bankéře Andyho Dufresna (Tim Robbins), jenž se nehodlal smířit s tím, že bude nadosmrti neprávem institucionalizovaný a zbavený veškeré životní svobody. Přestože dnes film Franka Darabonta obývá přední pozice v různých žebříčcích nejlepších děl kinematografie, do kina na něj v září 1994 skoro nikdo nepřišel. Autor knižní předlohy Stephen King tuší, že na vině byl především neatraktivní název, když už ne přímo konkurence v podobě Forresta Gumpa.

Dnes si připomínáme 25 let od premiéry provokativní Spalující touhy (Eyes Wide Shut) od Stanleyho Kubricka. Zatímco pověst snímku a jeho umělecký status v průběhu let stále více stoupá, během premiéry se s úspěchem nepotkal. A to jak u diváků, tak např. i u oscarové Akademie, kde byl Kubrick již poněkolikáté ignorován. Najde se ale mnoho dalších skvělých filmů, které jsou na tom podobně.