Články o Pátek třináctého

I po všech těch letech se návštěva jisté texaské usedlosti, již obklopují automobily nešťastných návštěvníků a jejíž vnitřek zdobí ohyzdná dekorace z lidských pozůstatků, rovná nefalšované noční můře. Originální Texaský masakr motorovou pilou (The Texas Chain Saw Massacre) roku 1974 mimoděk vystihl trauma celé vietnamské generace a také vyčlenil nový směr hororového žánru pod kudlou maskovaných magorů, kteří už ale nikdy nedosáhli tak efektivního entrée na popkulturní scénu. Hromotluk Leatherface s obličejem zahaleným do kůže svých obětí, jehož částečně inspiroval proslulý vrah a vykradač hrobů Ed Gein, předvedl v legendárním hororu Tobeho Hoopera zřejmě nejpamátnější show hororových dějin.

V tuzemských kinech už kyselinu opět krvácí legendární vetřelec, jenž na výzkumné základně Romulus bezhlavě nahání nové oběti. Vesmírné horory jsou spíš béčkovým hřištěm na procvičování opravdu neomezené tvůrčí představivosti, přičemž Vetřelec je vlastně jedinou franšízou z dané sorty s trvalou blockbusterovou hodnotou. Mezi další, často zcela přehlížené zástupce se řadí například osmička následujících titulů, jejichž ambice poletují sinusoidou jako asteroidy vakuem a vybrat si z nich může skutečně každý cinefil.

Zdá se, že mladí lidé vydaní napospas iracionálnímu asociálovi s náklonností k řezným či bodným předmětům jsou nevyčerpatelnou hororovou premisou. Vyvražďovací slasher horory nakoply Černé Vánoce (Black Christmas) či Halloween a v hlubokých lesích je etabloval kultovní Pátek třináctého (Friday the 13th). Od té doby žánr dospěl k teatrální brutalitě a nyní zkouší i díky hororové streamovací službě Shudder nejrůznější způsoby, jak uspokojit obecně navyšovanou poptávku. Kanadská novinka In a Violent Nature zanechala dojem na festivalu Sundance a v prvním traileru avizuje strohé formální uchopení, kdy sledujeme krvavou stezku znetvořeného vraha z jeho perspektivy, a to v částečně přímočarém a částečně uměleckém trpělivém duchu.

Produkční a distribuční společnost A24 je ve filmových kruzích pojmem, který s každým rokem a každou novou premiérou nabývá na významu. Nezávislé studio založené před jedenácti lety má na svém kontě dva Oscary za nejlepší film (Moonlight; Všechno, všude, najednou) a především sérii autorských hororů, které diktují směr expandujícího žánru a mají kultovní fanouškovskou základnu. Podle reportáže magazínu The Wrap ale společnost s hodnotou 2,5 miliardy dolarů na nízkonákladových projektech finančně strádá a potřebuje svou působnost rozšířit do mainstreamu. Pomoci jí k tomu má například série Pátek třináctého.

Řada dnes slavných herců začala svou kariéru v hororech. V 80. a 90. letech to téměř patřilo k profesi. Pokud jste se chtěli prosadit, museli jste se nejprve objevit v nějaké vyvražďovačce. Jennifer Aniston hrála před Přáteli (1994) hlavní roli ve filmu Skřet (1993), Kevina Bacona sejmula paní Voorheesová v Pátku třináctého (1980), Johnnyho Deppa si podal Freddy Krueger v Noční můře v Elm Street (1984), Brad Pitt čelil vrahovi v Cutting Class (1989), George Clooney padl ve Vyšší škole strachu (1987) a Leonardo DiCaprio ve svých 16 letech utíkal před nestvůrami ve filmu Critters 3 (1991).

Robert Downey jr. bude dělat remake Vertiga! I v záplavě novinek o chystaných remacích, pokračováních, prequelech a restartech všeho možného tahle zpráva přiměla některé filmové publicisty a publicistky udiveně pozdvihnout obočí. Ze záplavy negativních a zdrženlivých reakcí se zdá, že o nové Vertigo nikdo moc nestojí. Přitom aktualizace může zaprášené filmové klasice rozhodně pomoci.

Když se poohlížíme po žebříčcích finančně nejúspěšnějších snímků historie, na nejvyšších pozicích většinou najdeme díla Jamese Camerona nebo Marvelu. Jejich miliardové zisky jsou úžasné, ale reálný příjem zkresluje inflace a především vysoké produkční a marketingové ceny. V tomto článku se zaměříme na odlišný žebříček nízkorozpočtových titulů, které při porovnání příjmů a nákladů z kin získaly historicky nejvyšší návratnost. Jsou důkazem toho, že s originálním a funkčním konceptem můžete i levně pořídit globální filmovou senzaci.

Nekorunovaný král béčkové tvorby se proslavil ve druhé půlce sedmdesátých let, kdy se jeho levný Halloween stal kasovní senzací. John Carpenter je všestranně nadaný filmový tvůrce několika kultovních filmů, jehož přínos pro horor a sci-fi nelze zpochybnit. Většina jeho děl se ovšem dočkala uznání až dlouho po premiéře.

Nedílnou a stále oblíbenější součást hororových snímků představuje takzvaný jump-scare, v češtině hovorově zvaný lekačka. Dochází k ní tehdy, když zdánlivě poklidné dění znenadání naruší děsivý záběr. Protagonistům se například za zády zjeví nadpřirozená bytost, popřípadě na ně cosi zaútočí z okolní tmy. Tyto okamžiky zpravidla dokážeme díky diváckým zkušenostem předvídat, ale některé lekačky zkrátka zaberou i na sebepřipravenější mysl. O těch nejpovedenějších nyní čerstvě diskutovali uživatelé Twitteru a výběr premianta nemohl dopadnout přesvědčivěji.

Jde o pátou komerčně nejúspěšnější filmovou sérii všech dob – 27 snímků přineslo do kas takřka osm miliard dolarů (se započtením inflace mnohem víc). Agent s povolením zabíjet není jen fenomén, je to kulturní artefakt, který v dobrém i zlém reflektuje svou dobu už 60 let. Odkaz první bondovky Dr. No žije dodnes.