Profilový obrázek

nikoss

Komentáře 17

Od nejnovějších
  1. V kuchyni
    V kuchyni (2024)
    10
    Jeden den v zázemí Newyorkské restaurace zaplněném národnostně a etnicky různorodou společností zaměstnanců (většinou imigrantů) s jejich úmornou prací, ale i sny, které se nenaplní, protože jiný život jim není souzen. Jakýsi koncentrát zadního dvorku současné západní společnosti, lidí, na kterých stojí naše radostné konzumní žití. Film ale není žádná úmorná sociálně kritická společenská studie. Vše je podáno s humorem a sarkasmem ze kterého jistě nakonec mrazí. Černobílé filmové zpracování v malém formátu je velmi rafinované a působivé, stejně jako hudba a autenticky působící herci. Určitě jde o divácký zážitek.
  2. Anora
    Anora (2024)
    9
    Nevěřil bych, že tři žánrově odlišné a nijak obsahově originální bloky se dají spojit do chytrého a velmi vtipného celku. Tvůrcům se to myslím zdařilo. Také mě potěšila Zlatá palma z Cannes pro normální zábavný film, který navíc moc nesplňuje aktuální kritéria progresivistické ideologie. Ani, i když je sebevědomá a emancipovaná, rozhodně není profilem dnes preferovaní silné ženské hrdinky, která to nakonec všem natře nebo alespoň utrpí nějaké zásadní morální vítězství. Je spíše vláčena událostmi a její romantický sen dostává na frak, až to trpkého konce. V podstatě je tím svým způsobem sympatická, zejména v konfrontaci s oligarchickou rodinkou. Představitelé Anory a Ivana, ale i Arméni, výborní.
  4. Past
    Past (2024)
    0
    Celý film jsem byl v domnění, že jde o parodii, už dlouho jsem se tak nenasmál. A ejhle parodie to nebyla. To dílko nebylo ani béčko, ale nějaké písmeno zcela mimo abecedu. Bylo to tak nesmírně blbé, že to ani nechci blíže komentovat. Josh Hartnett - jeden z nejhorších hereckých výkonů v dějinách kinematografie. Režisér natočil poslední dobrý film před dvaceti lety.
  5. Jeden den
    Jeden den (2024)
    4
    Poněkud plochý romantický příběh byl docela dobře stravitelný ve filmu z roku 2011 (cca hodinu a tři čtvrtě), ale sledovat totéž roztahané do čtrnáctidílného seriálu bylo čiré utrpení. Kromě toho si dovedu představit, že hlavní hrdina měl potřebu dvacet let pravidelně vídat někoho jako Anne Hathaway, ale to škaredé děvče ze seriálu...?
  6. Freud's Last Session
    Freud's Last Session (2023)
    7
    Myšlenkový střet světonázorů - racionality a náboženské víry ve fiktivním dialogu Freuda a Lewise (byť trochu povrchní) je patrně v dnešní době nedostatečné téma. Proto se tam musí vrazit nějaký progresivistický motiv, který je v podstatě překryje (v tomto případě vztah Freude k sexuální orientaci dcery Anny její jakýsi comeback). Jinak Hopkins jako vždy skvělý.
  7. Club Zero
    Club Zero (2023)
    9
    Předně úchvatná a zábavná výprava (prostředí, barvy, kostýmy) výborná kamera a hudební pozadí. Pokud jde o samotný obsah, gastronomické téma není podstatné a na ně satyra nesměřuje. Jde o metaforu odkazující na obecný problém manipulace, relativizace dosavadních "hodnot" ve světě ovládané ideologiemi vyrobenými za účelem odvádění pozornosti od podstatných témat a jejich nahrazování různými účelově vytvářenými spasitelskými projekty, vytvářejícími živnou půdu pro politické a náboženské extrémy. Víc než zfanatizovaná učitelka vedoucí své stádečko ke spáse, působí odpudivě chování jejího okolí (rodiče, škola) ochotného "mít pochopení", chovat se korektně i ve vztahu k zjevným nesmyslům (až je pozdě). Rodiče nedisponují schopností zachránit své potomky, protože hrají své role ve stejné hře. Režisérka přitom vtipně sama téma relativizuje a podsouvá , že neví, na jaké straně vlastně stojí. Proto i otevřený konec. A v takovém světě prostě žijeme.
  8. Milé laskavosti
    Milé laskavosti (2024)
    9
    Lanthimos se nepochybně od Chudáčků vrací ke stylu prvotních děl. Tři příběhy spojuje motiv ovládání, manipulace, podřízení autoritám, neschopnost "obětí" projevit svobodnou vůli. Zasazení do širší společenskokritické polohy si každý může (nebo nemusí, nebo nechce) dovodit. Základní motiv je podán v ironickém nadhledu v sérií absurdit, krutostí, zvrhlostí, které ale nejsou tak odtržené od reality, jak by se mohlo zdát. Jak je pro Lanthimose typické, výklad není jednoznačný, natož aby vyslovoval nějaká ideologické řešení či morální soudy. Svoboda interpretace, spolu s celkovým surrealistickým provedením a takovou "divností" , je právě zábavná (alespoň pro mě).
  9. Vlny
    Vlny (2024)
    5
    Téma zajímavé, režijně snaživé, scénář mizerný. Celkově kýč. Český divák nadšen. Potěšilo mě, že alespoň řada filmových kritiků nezblbla (včetně Kinoboxu.cz).
  10. Kaos
    Kaos (2024)
    9
    Vtipná a docela propracovaná alegorie fungování současného světa. Nastolení problému - lidská svoboda kontra splynutí s davem v systému arogance moci. Rozhodně to není žádná parodie na antickou mytologii, i když se to zpočátku tak mohlo jevit. Povinné úlitby progresivistické ideologii jsou otravné, ale nejsou podstatné. Byl jsem zvědav na autorské řešení situace, kdy lidé (nebo alespoň Trójané) vezmou osud do svých rukou a postaví se svým manipulátorům, kteří ztratili božskou moc (jde pochopitelně o fikci, ne realitu). Zatím nevíme a bude druhá řada anebo autoři také neví a pokračování nebude. Nebo to vyřeší nějaký Prometheus, nebo že by feministická úderka ? Herecky povedené.
  11. Palm Springs
    Palm Springs (2020)
    5
    Místy celkem zábavný pokus inovovat hollywoodskou kýčovitou romantiku již poněkud omletým motivem časové smyčky. Na začínající filmaře ale celkem dobré řemeslo. Doporučuji vidět v letním kině s nějakým drinkem.
  12. Sladký východ
    Sladký východ (2023)
    6
    Celkem zábavný i inteligentní ironický pohled na některé aktuální jevy americké společnosti východního pobřeží v rámci netradiční road movie pohledného děvčete, které zažívá v různých komunitách dobrodružné příběhy. Trochu feminismu, trochu neškodné satiry a také možno luštit různé literární nebo filmové odkazy. Žádná revoluce v námětu či způsobu zpracování to jistě ale není.
  13. Jackie
    Jackie (2016)
    4
    Těžko vysledovat, co bylo záměrem tvůrců, každopádně ponor do duše J.K. se nějak nepodařil. Soubor banalit, frází a těžko uvěřitelných emocí zarámovaných náboženskými moudry. Zajímavější by třeba mohl být film o tom, jak z celkem povrchní celebrity vyrobit národní ikonu.
  14. Zóna zájmu
    Zóna zájmu (2023)
    10
    Pochopitelně, že divák musí vstoupit do filmu s vědomím, o kom to je a kde a kdy se to odehrává. Na malé ploše vystižená podstata (nejen) nacismu, kdy jinak "normální" člověk - svědomitý úředník a dobrý manžel a otec rodiny - zcela vytěsní kritický rozum a vyprázdní srdce a stává se zmanipulovaným a bezduchým vykonavatelem požadavků nějaké zhoubné víry či ideologie (stále aktuální). Mrazivé, bez jediné emoční či drastické scény odehrávající se "za zdí". Skvělý film. Doporučuji k tomu shlédnout dokument The Commandant´s Shadow.
  16. Vražda v Londýně
    Vražda v Londýně (2022)
    2
    Kromě výpravy je na tom filmu špatně všechno. Přitom nápad to byl celkem originální a asi měl být zpracován na způsob typického britského humoru (kterého se tvůrcům ovšem zjevně nedostává) . Vznikl tak nudný a trapný patvar, při kterém jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Sama Rockwella ten film, soudě podle jeho hereckého výkonu, asi taky nebavil nebo byl skutečně při natáčení sjetej.
  17. Substance
    Substance (2024)
    6
    Ne, že by to nebylo místy zábavné a sexy. Ale režisérka se měla držet žánru béčkového hororu a nesnažit se o něco, na co zjevně nemá. Když vykrádám skvělé tvůrce, ještě neznamená, že se jimi stanu. Cena za scénář v Cannes byla patrně následkem nadměrné konzumace šampaňského porotou.