V dramatickém snímku Freud’s Last Session (v překladu Poslední sezení u doktora Freuda) sledujeme legendárního zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, do jehož domu právě přichází historik, apologetik a vycházející literární hvězda - spisovatel Clive Staples Lewis (autor Letopisů Narnie). Na první pohled nejde o moc moudré setkání. Oba muži jsou názorově absolutně odlišné osobnosti, což podtrhuje Freudův ateismus v kontrastu s Lewisovým urputným obhajováním existence boha. Místo krátké výměny názorů však oba muži zabředávají do obsáhlé diskuze, během níž se dotýkají řady otázek týkajících se smyslu víry, mezilidských vztahů i života a smrti. To vše v době, kdy je slavný znalec mysli již na smrt nemocný a v Evropě právě začíná válka, jakou lidstvo dosud nepoznalo…
Myšlenkový střet světonázorů - racionality a náboženské víry ve fiktivním dialogu Freuda a Lewise (byť trochu povrchní) je patrně v dnešní době nedostatečné téma. Proto se tam musí vrazit nějaký progresivistický motiv, který je v podstatě překryje (v tomto případě vztah Freude k sexuální orientaci dcery Anny a její jakýsi comeback). Jinak Hopkins jako vždy skvělý.