Články o Indiana Jones a dobyvatelé ztracené archy

Pro děti osmdesátých a devadesátých let to bylo možná nejočekávanější filmové pokračování všech dob. Ale současně i nejobávanější. Indiana Jones a nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny) loni odvyprávěl dovětek k letitým filmovým dobrodružstvím archeologa Harrisona Forda, které roku 1981 rozjeli Dobyvatelé ztracené archy. Vitální osmdesátník bojující s nacisty na pozadí vesmírných závodů 60. let to dle režiséra Jamese Mangolda neměl jednoduché, neboť lidé příliš milují původní trilogii a nemají pochopení pro přestárlé akční hrdiny. Přesto si za svým příspěvkem stojí a mrzí jej, že publikum odmítlo to, co on sám ve vztahu k legendární postavě považuje za správné rozhodnutí.

Akční filmy existují od raných let kinematografie, velkými pionýry kaskadérských šíleností byli mistři němé grotesky. Od úsvitu širokoformátových blockbusterů v padesátých letech se filmové atrakce stříbrného plátna předháněly v tom, jaké vykutálenější popření bezrizikové inscenace nabídnou. Všichni Bondové, Jackie Chanové či Cruiseové dodávají anonymnímu řemeslu prestižní tvář, kterou ale léta bez ovací tvarují stateční kaskadéři, smělí komparzisté a samozřejmě tvůrci, chrlící ikonické momenty, s nimiž brnkají na nervy pojišťovnám. Deník The Sun zveřejnil průzkum firmy Samsung, v němž dva tisíce respondentů pátralo po dvacítce největších kaskadérských kousků kinematografie. Vítěz nepřekvapí stejně jako spousta dalších zmíněných veličin. Přece se však najde minimálně jedno neprávem zaprášené jméno, jež hlasující opomněli navzdory jeho nadčasovému a racionalitu dodnes zpochybňujícímu přínosu.

Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.

Streamovací domovina nejdražšího seriálu všech dob, Prstenů moci ze světa Pána prstenů, ještě ve světě nemá takový apel jako Netflix nebo HBO. Na Amazon Prime Video přesto nalezneme několik více či méně zaprášených klasik, které s moderním publikem artikulují způsoby rozmanitými, nadčasovými a místy vyloženě rozkošnými. Problém nicméně v České republice a v mnoha dalších zahraničních trzích nastává s ohledem na jazykovou bariéru, neboť většina nejatraktivnějších klasických děl postrádá vedle dabingu i české titulky. Podívejme se na patnáct přehlížených filmů z tamní nabídky, které mohou z různých perspektiv uspokojit především nostalgiky. A současně nakrknout uživatele vyžadující český překlad, jemuž Amazon zatím moc nepřeje. A to je v případě následných perel velká škoda. Pro příznivce české lokalizace ale Amazon naštěstí také nabízí bohatou nabídku titulů (v našem filtru si nastavte dabing a nebo titulky).

O původní trilogii Hvězdných válek obvykle uvažujeme jako o výsostně autorském díle George Lucase. To on přece stál za veškerým děním z předaleké galaxie, že? Lucas je samozřejmě podepsán pod náměty všech tří epizod, režíroval však pouze první z nich, tedy Novou naději. Důležitost dalších dvou režisérů, tedy Irvina Kershnera a Richarda Marquanda, se dlouhodobě upozaďuje, zdá se však, že jim (a především prvnímu z nich) Lucas vděčí za mnohé.

Být ženou v branži, kde se chlapi s žílami na bicepsech ohání velkými kvéry a cedí drsné hlášky směrem k protivníkům, jež se chystají oddělat, není jednoduché. Maskulinní osmdesátá léta, kdy kinematografie jako čelní hvězdy uznala Arnolda Schwarzeneggera a Sylvestera Stalloneho, přesto otevřela prostor také hrdinkám, které nemohou čekat na pomocnou ruku. Silné ženy v akčních filmech, ať už těch dobrodružných, hororových či komediálně laděných, v některých případech ještě nesetřásly sexuální objektivizaci, ale mužům to dokázaly nandat a obstarat i lidštější, empatický přístup.

To se takhle stanete nejslavnější filmovou hvězdou, i když jsou vám všechny přidružené fanfáry a popkulturní významy úplně ukradené. Harrison Ford se počátkem 70. let živil jako tesař a v talkshow nezastíral, že bohaté hollywoodské klientele logicky účtoval něco navíc. Jakožto Hanu Solovi mu vůbec nezáleží na tom, co jsou nějaké midichloriany ve Star Wars, a odmítá spekulovat, jestli nějaká jeho postava nenávidí hady víc než Indiana Jones. Dvaaosmdesátiletý herec nastavuje svou legendární sarkastickou tvář během marketingu na komiksovku Captain America: Nový svět, v níž se připojuje k Marvelu jako generál Thunderbolt Ross aka Red Hulk. A jde o úžasné vystoupení, které završuje jeho půl století rozvíjenou image, a to filmovou i soukromou.

Indiana Jones již pátým dílem s podtitulem Nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny) zakončil svou pouť za artefakty a vydal se na zasloužený odpočinek. My si ho ale dnes ještě připomeneme. Opět jsme se zaměřili na filmové chyby, které vám pravděpodobně unikly. A posvítíme si rovnou na první díl z milované série.

Letí to. Druhé, z časové chronologie příběhu však úvodní dobrodružství Indiana Jonese propuklo před čtyřiceti lety. Chrám zkázy (Temple of Doom) dějově předskočil Dobyvatele ztracené archy (Raiders of the Lost Ark), neboť autor námětu George Lucas nechtěl archeologa v podání Harrisona Forda znovu zaměstnat fackováním nacistů. Publikum tentokrát nahlédlo do jihovýchodní Asie roku 1935 a vedle spektakulární zábavné akce v ní spatřilo také problematické rasové či náboženské stereotypy a samozřejmě vyostřené násilí, jímž režisér Steven Spielberg vymezil zcela nový rating přístupnosti. K temnotě jej přitom spolu s Lucasem táhlo komplikované životní období ve znamení krachujících vztahů.

Čerstvě osmdesátiletý George Lucas je víc než jen režisérem. Nejbohatší muž Hollywoodu má v zádech nesmrtelný odkaz Star Wars, z jejichž úspěchu vytěžil možná i kontroverzní, ale především obdivuhodné věci. The Wall Street Journal jej roku 2016 nazval Edisonem filmového průmyslu, jeho společnost Lucasfilm od 70. let dominuje různým technologickým aspektům kinematografie, jimž zarostlý nevysoký muž v kostkované košili rozumí jako málokdo. Ne všechna jeho rozhodnutí byla správná, drtivá většina z nich však dopadla na maximálně úrodnou půdu.