Jeden z největších filmových projektů všech dob navazuje na tradici autorských velkofilmů, kterou si drží i dnes, v éře studiových franšíz. Avatar od Jamese Camerona přitom vyniká i okolnostmi své produkce a marketingu.
Příští Vánoce se opět ponesou v duchu fiktivní planety Pandory, kam nás James Cameron před patnácti lety poprvé přizval na fantastické sci-fi dobrodružství v Avatarovi. Nejvýdělečnější film historie dostal první pokračování s podtitulem The Way of Water až roku 2022, technické bariéry opětovně posouvající projekt zdolával další finanční rekordy a na trojku nebudeme čekat zdaleka tak dlouho. Završení trilogie (nikoli však celé franšízy) s názvem Fire and Ash uvidíme v českých kinech od 18. prosince 2025, a jak napovídají nové vizuální designy i tvůrčí postřehy, bude se na co koukat.
Když tehdy třicetiletá Sigourney Weaver před pětačtyřiceti lety zametla se zabijákem z kosmu v prvním Vetřelci, před očima vyděšeného i oslněného publika se rodil nový typ filmové akční hrdinky. Eroticky podbarvený souboj s xenomorfem učinil z prominentní newyorské rodačky esenciální protagonistku hororové science fiction i sexuální symbol – zdánlivě obyčejnou ženu, jejíž intelektuální i instinktivní dominance v maskulinním a korporátním nepřátelském prostředí označila milník ve vývoji feminity na stříbrných plátnech. A to platí dodnes, přestože v intenzivně dojeném žánru dosud nepřekonanou Ellen Ripley herečka dávno vybalancovala rozmanitými rolemi v dalších sci-fi franšízách či nenápadnějších, svěže komediálních i tematicky hodnotnějších dílech.
Oppenheimer byl jistě jednou z filmových událostí minulého roku. Vzhledem k tématu však nepřekvapivě vzbudil i nejednu kontroverzi. Jednou z nich byla kritika ze strany (nejen) mnoha japonských diváků, že snímek přeměňuje událost, při níž zemřely desetitisíce nevinných lidí, v příběh jediného Američana. Zastánci Christophera Nolana argumentovali, že takový je zkrátka úhel pohledu díla a britskému režisérovi nepřísluší stavět se do kůže obětí a pokoušet se zprostředkovávat jejich zkušenost, které nemůže rozumět. Odpůrci to považovali za výmluvy. Bude tedy velmi zajímavé sledovat osud nového projektu Jamese Camerona, který chce být vším tím, čím Oppenheimer není.
Kariéra Jamese Camerona nepřestává fascinovat, ale zároveň také provokovat většinu filmových fanoušků. Jen těžko lze s tvůrcem tří ze čtyř kasovně nejúspěšnějších filmů všech dob polemizovat, že by měl něco dělat jinak, avšak fakt, že za poslední více než čtvrt století nenatočil nic jiného než dva díly Avatara, přece jen leckoho trochu trápí.
Je to týden, co byl na konferenci D23 odhalen oficiální název třetího Avatara, který ponese podtitul Fire and Ash (Oheň a popel). Potvrdily se tak předchozí informace, že po vodním kmenech a tekutém elementu se modří hrdinové přesunou k ohni. Jak to ale tak vypadá, tak název má daleko více významů, které možná i trochu poodhalují, co nás ve třetím výletu na Pandoru vlastně čeká.
Sedmdesáté narozeniny slaví náš nejoblíbenější kanadský kamioňák a také režisér některých z nejúspěšnějších romantických melodramat všech dob. Ač se to málo ví, James Cameron natočil i několik akčních sci-fi! Ale konec srandy, Železný Jim je rozhodně zásadní osobností filmového průmyslu, i když je velmi obtížné ho zařadit. Je to génius? Solitér, nebo populista? Odvážný autor, nebo povrchní pouťový bavič? Permanentní teenager, nebo neoblomný feminista? Egomaniak, nebo... ne, počkat, na tom se všichni shodují. Na každý pád jde o těžko čitelného tvůrce, který v mnoha ohledech ztělesňuje všechny paradoxy ideálu filmového autorství i filmu jako továrny na sny. Dnes slaví 70. narozeniny, což je skvělá záminka seřadit si jeho filmy po ten nejlepší. Váš seznam bude dost možná jiný, tak se o něj neváhejte podělit.
Tvrdohlavost Jamese Camerona je legendární a jednou z jejích nejbizarnějších manifestací byl i plánovaný titul třetího Avatara, který jako by vznikl natruc všem těm, kteří se nechtějí bezelstně odevzdat jeho vesmírné romanci a furt se musí v něčem nimrat. „The Seed Bearer“ alias „Nositel semene“ se stal terčem internetového humoru už od jeho oznámení. Cameronova pravá ruka Jon Landau nedlouho před svou smrtí s úsměvem (a úlevou) prohlásil, že se mu konečně podařilo Jima přesvědčit, že tenhle název musí pryč, že na plakáty prostě nemůže. Nyní konečně víme, jaká vyvstala alternativa.
Smutná zpráva zasáhla milovníky velkofilmů. Hollywoodský producent, který umožnil Jamesi Cameronovi plnit si neskromné sny, zemřel ve věku pouhých 63 let. Vytrvalost a spolehlivost Jona Landaua byla nezbytnou protiváhou nevyzpytatelného kanadského tvrdohlavce, který si nikdy příliš nelámal hlavu s dodržováním rozpočtů a termínů. Kdyby za Cameronem Landau trpělivě nežehlil jeho excesy a pevně nevěřil jeho instinktu, nedočkali bychom se některých z největších filmových spektáklů všech dob.
Festival v Cannes sice už máme za sebou a pozornost milovníků filmu se pomalu začíná upínat ke Karlovým Varům, přesto se ještě v jednom ohledu na Francouzskou Riviéru vraťme. V souvislosti s tamním největším filmovým trhem totiž Evropská audiovizuální observatoř (European Audiovisual Observatory) zveřejnila statistiky týkající se evropského filmu a chození do kina. Co tedy u publika starého kontinentu během loňského roku bodovalo nejvýrazněji?
