Články o Tenkrát v Americe

V podstatě každou dekádu má premiéru nějaký snímek, který dramatizuje realistickou historii v amerických dobových reáliích lépe a památněji než všelijaké faktické záznamy. Ke Kmotrovi, Tenkrát v Americe, Až na krev či Lincolnovi se dle dosavadních festivalových reakcí přiřadí 215 minut dlouhá a univerzálně chválená novinka Bradyho Corbeta Brutalista (The Brutalist), v níž Adrien Brody jako imigrující maďarský architekt prožívá komplikovaný a velmi komplexní americký sen. Minutový trailer sice objemnou fresku přirovnávanou k perfektní americké novele nemůže vystihnout, ale přece z něj nejdou spustit oči a nejen netradiční titulkovou formou předesílá, že od 23. ledna zřeme v českých kinech něco výjimečného.

Dnes si připomínáme 25 let od premiéry provokativní Spalující touhy (Eyes Wide Shut) od Stanleyho Kubricka. Zatímco pověst snímku a jeho umělecký status v průběhu let stále více stoupá, během premiéry se s úspěchem nepotkal. A to jak u diváků, tak např. i u oscarové Akademie, kde byl Kubrick již poněkolikáté ignorován. Najde se ale mnoho dalších skvělých filmů, které jsou na tom podobně.

Velkolepější rozlučku bychom pohledali jen těžko. Tenkrát v Americe (Once Upon a Time in America) z roku 1984 je posledním filmem Sergia Leoneho, který navzdory jeho genialitě (tedy genialitě jak snímku, tak autora) provázely tak velké produkční i postprodukční problémy, že Leonemu chatrnému zdraví nepřidaly a mistr spaghetti westernů už pak nikdy nic dalšího nenatočil. Připomeňme si jeho pohnutý osud právě teď, když slavíme 40. výročí premiéry.

Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?

Jméno Sergia Leoneho je spojené především s klíčovými díly spaghetti westernů, jejichž kvality dalece přesáhly brakové rámce svého žánru a zařadily se mezi nejobdivovanější tituly všech dob. Hodný, zlý a ošklivý (1966), Tenkrát na Západě (1968) nebo také mafiánský román Tenkrát v Americe (1984) se pravidelně objevují v žebříčcích nejlepších filmů, Leone však mohl svou poměrně skromnou filmografii rozšířit i o příspěvek v žánru, který bychom od něj nejspíš nečekali – totiž z komiksu.

Robert De Niro musí v libovolném žebříčku nejvlivnějších amerických herců historie okupovat nejpřednější pozice. Jeho unikátní neústupné charisma, oddanost svým rolím a variabilita, s níž se chápe všech žánrů od lehké komedie až po horor, z něj učinily nedotknutelnou ikonu a osobnost, jejímž názorům veřejnost naslouchá. Pět snímků, v nichž si zahrál, figuruje v žebříčku sta nejlepších filmů americké kinematografie dle tamního filmového institutu. A skutečné klenoty můžeme nalézt i mezi více přehlíženými a upozaďovanými díly, v nichž manhattanský rodák zářil především v 80. a 90. letech.

Třetí Strážci Galaxie míří do kin a v Marvelu si od nich slibují velký návrat fanoušků a fanynek do kin. Ti totiž v poslední době začínají být, pokud budeme soudit ze slabších tržeb, komiksy již přejedeni. Patříte tak k těm, který současná komiksová vlna nebaví a chcete si takzvaně doplnit vzdělání? Přinášíme desítku netradičních tipů na komiksové filmy, na které už si dnes vzpomene málokdo.

Joe Pesci možná během své bohaté kariéry nezískal velké množství hlavních rolí, to mu ale nezabránilo stát se jednou z nejvýraznějších tváří Hollywoodu. Dvorní herec Martina Scorseseho se stal prototypem neurvalého grázla, zároveň si ze sebe uměl vždy udělat legraci v parodické roli či komedii. U příležitosti jeho osmdesátých narozenin se podívejme na osm z jeho nejslavnějších výkonů.

„Zhlédněte toto mistrovské dílo tak, jak bylo doopravdy zamýšleno.“ Tento slogan najdeme na přebalech mnoha nosičů s úspěšnými filmy, jejichž tvůrci cítili nutnost vrátit se po premiéře do střižny a tu něco přidat, ubrat, přehodit. Podívejme se na deset nejvýraznějších režisérských sestřihů filmové historie.

Výstřednost a exces jsou zpět v kodaňské nemocnici. Lars von Trier dokončil třetí řadu Království a i navzdory zhoršujícímu se zdraví předkládá silně autorské dílo, které stojí za pozornost. Dalších pět hodin v této šílené nemocnici nepřináší revoluci, ale zábavnou sebereflexivní nostalgii. A to vůbec není málo.