V tomto významném díle F. Felliniho, které je považováno za jedno z nejradikálnějších, je hrdinou filmový režisér Guido Anselmi, který se ocitl v profesionální a osobní krizi. Z této situace jej však, jak se zdá, nemohou dostat ani nové filmové projekty, ani ženy. Pod tlakem svého producenta připravuje nový film, zatímco je přitahován zároveň ke své inteligentní manželce Luise, smyslné milence Carle a krásné mladé herečce Claudii, avšak ani ony mu nepomohou najít smysl života.
Film o krizi jednoho umělce. Film je zajímavý, ale chvílemi utahaný. Trošku mi film pokazily titulky, které se občas nedaly stihnout přečíst. Zkrátka mě osobně to na kolena nedostalo a spíše jsem film dokoukal z povinnosti. Zajímalo mě, proč má průměrné hodnocení 80% a.. nechápu to ani teď.
Nebudu lhát... nebavilo mě to. Dokonce hodně. Natočené je to asi dobře a má to pár silných momentů, ale jako celek je to strašně zdlouhavé a utahané. Je zajímavé, že jednotlivé záběry mají (asi i díky italštině samotné) úžasnou energii, ale (záměrně) rozervaný celek nutí nudit. Fellini a já jsme se nakonec skamarádili (dokonce jsem už jeho filmografii zkompletoval a celkový dojem je víc než kladný), ale 8 1/2 mi stále nesedí.