Emma Stone zařadila Hoří, má panenko ke svým top filmům. Američané se o tom pohádali

Začalo to na TikToku, ostatně jako vše důležité, co se v dnešní době semele. Platforma Letterbox na svém kanálu tradičně pokládá různým osobnostem otázku, jaká je jejich nejoblíbenější čtveřice filmů. Na řadu přišel i štáb Chudáčků.

A asi nepřekvapí, že tým řeckého tvůrčího podivína Yorgose Lanthimose má obzvlášť vytříbený vkus. Sám režisér jmenoval památnou Buñuelovu surrealistickou klasiku Nenápadný půvab buržoazie, jež byla pro Chudáčky velkým vzorem. Pak Bressonův portrét osla A co dále, Baltazare, Cassavetesovy Manžele a mrazivé maďarské Hvězdy na čepicích.

Mark „Hulk“ Ruffalo jmenoval Felliniho klasiky La Dolce Vita i 8 a 12, Toto hrdina a Lanthimosovu Favoritku, jistě aby si u režiséra trochu šplhnul. Willem Dafoe nedá dopustit na nesmrtelný japonský horor Onibaba, Bergmanovu Tvář, Kubrickova Barryho Lyndona a zcela nestranně i na samotné Chudáčky.

A nakonec přišla na řadu Emma Stone. Jako první vyhrkla Chaplinova Světla velkoměsta, jež označila za svůj nejmilovanější film vůbec. Pak se rozhodla připomenout trojici filmů, jež ji nejvíce inspirovaly při natáčení Chudáčků. Vzpomněla na Krásku dne, opět od Buñuela, a opulentní Greenawayovu fresku Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec. A nakonec, což nás potěší nejvíc, jmenovala Hoří, má panenko od Miloše Formana. Dokonce i poměrně pěkně vyslovila jeho jméno, což není samozřejmost.

Sžíravá satira lidské malosti je rozhodně vhodnou inspirací filmu Yorgose Lanthimose. Podle Stone na ně měla vliv hlavně scéna zběsilé a nepřehledné taneční zábavy, protože v jejich filmu je podobná. „Ten film je úžasný. Odteď ho řadím ke svým nejoblíbenějším,“ zakončila.

Jenže pro zbytek TikToku to byl teprve začátek. Okamžitě se začaly zjevovat komentáře o nesnesitelném elitářství celého štábu, jenž jmenuje neznámé filmy, o nichž nikdo nikdy neslyšel, aby se herci a Stone cítili lepší a chytřejší. A s nimi se ihned pustili do boje cinefilové, kteří začali žehrat na úroveň americké filmové gramotnosti.

Ještě než se přidáme ke katům zámořské ignorance, je třeba připomenout, jak jiná je filmová kultura v anglofonním světě. My, Evropané, považujeme za zcela samozřejmé konzumovat filmy z celého světa nebo přinejmenším z euroamerického prostoru. V první řadě proto, že málokterá jediná národní kinematografie by pokryla naše potřeby. Produkce v anglickém jazyce je však tak bohatá, že několikanásobně přesahuje počet filmů, jež může smrtelný člověk zhlédnout. Ve Spojených státech také snad s výjimkou japonského anime prakticky neexistuje kultura dabingu a sledovat filmy s titulky se považuje za exces. Je zkrátka třeba přiznat si, že v situaci průměrného Američana by většina z nás dopadla podobně.

Každý trochu zkušenější evropský divák ví, že nepadl prakticky jediný obskurní titul – jedná se bez výjimky o zásadní a zlomová díla světového filmu, nikoliv o skryté klenoty. Jistě ne o tituly, které zná každý občasný návštěvník kina, ale rozhodně o pevnou součást kánonu. Právě Hoří, má panenko je asi nejméně prominentním zářezem (proto ho mnozí diskutéři konkrétně jmenují jako obzvlášť velký trn v oku), přesto ho má pořád na svědomí Miloš Forman, jeden z v Americe nejoceňovanějších filmařů a držitel dvou Oscarů za režii Amadea a Přeletu nad Kukaččím hnízdem.

Spíš tedy, než že bychom se Američanům prostě vysmívali, poděkujme vlastní štěstěně za to, že nás naše prostředí naučilo většímu kulturnímu rozhledu. Vážně tu nejde o věc většího hromadného intelektu, ale zkrátka historie a z ní vzešlé příležitosti.

Chudáčci vstoupí do českých kin 25. ledna. Podívejte se i na seznam dalších nejočekávanějších filmů podle databáze Kinoboxu.