Články o Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

Máme za sebou první debatu mezi letošními kandidáty na post amerického prezidenta – či prezidentky. Ať už fandíte Kamale Harris, nebo Donaldu Trumpovi, příští dva měsíce budou média jejich přestřelek plná, a tak stojí za to si připomenout i několik zdařilých filmů, které se tématu amerického prezidentství intenzivně věnovaly. Jelikož jich je ale poměrně hodně, udělejme to trochu jinak – stručně si zmapujeme tvorbu pokrývající život, dílo a odkaz dvou pro filmaře nejvýraznějších prezidentů americké historie a k nim přidáme i řadu dalších tipů.

Jak moc je pro herce důležitý jeho hlasový projev? Bavíme-li se o Jamesi Earlu Jonesovi, jenž naposledy vydechl včera ráno ve věku 93 let a jehož hluboký chraplák naháněl husí kůži snad i Morganu Freemanovi, můžeme si rovnou odpovědět výčtem jeho nesmrtelných dabérských momentů ze Star Wars, Lvího krále, Simpsonových či všemožných dokumentů. Darth Vader, největší záporák kinematografie, by byl bez Jonese poloviční. Rodák z Mississippi přitom válel i v televizi a na divadelních prknech a spadá mezi malou hrstku umělců přezdívaných EGOT podle čtyř největších uměleckých ocenění, jež lze v zámoří vyhrát – Emmy, Grammy, Oscar a Tony.

Do kin dorazila Občanská válka (Civil War), před týdnem se objevil Club Zero, ještě dříve třeba Těžký rok. Oscara za scénář nedávno získala Americká fikce, hned čtyři sošky si odnesli i Chudáčci. Tyto stylisticky i tematicky odlišné filmy mají jedno společné: sázejí na prvky satiry, díky nimž poutavě rozkrývají problémy současné globální společnosti. Popularita tohoto způsobu vyjadřování ukazuje, že umělci ke kritice poměrů sahají často a rádi.

Dalo se to očekávat a nyní je to skutečností. Druhá Duna (Dune: Part Two) slaví v kinech obří úspěch, tržby už dávno překonaly první díl a o snímku se mluví jako o velké události, kterou je nutné vidět na velkém plátně. A za pár let se na planetu Arrakis podíváme ještě jednou. Studio Legendary totiž oficiálně potvrdilo, že na snímku Dune: Mesiah se již pracuje a projekt dostal logicky zelenou. Zároveň si ovšem režisér Denis Villeneuve vyhlédl další projekt, v němž se vrhne na velmi znepokojivé téma.

Šedesáté výročí premiéry dnes slaví Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Snímek Stanleyho Kubricka, jenž byl zlomový jak pro jeho kariéru, tak pro kinematografii i společnost jako celek. Satirická komedie tne do živého a testuje hranice toho, o čem se smí vtipkovat. V první řadě však reaguje na největší fóbie své doby. Ty se vztahovaly k nesnesitelně možné nukleární válce, jež mohla začít každým okamžikem. Ještěže klíče k nukleárním zbraním mají v kapsách jen ti nejpovolanější, že ano?

Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.

Oscarová válečná Četa, již si dnes večer můžete pustit v České televizi, proslula mimo jiné tím, že režisér a veterán války ve Vietnamu Oliver Stone se přiblížil autenticitě maximální možnou měrou. Parta převážně začínajících mladých herců odjela na filipínské natáčení s dvoutýdenním předstihem a v zemi, kde právě zuřila občanská válka, absolvovala vyčerpávající vojenský výcvik přímo v nevyzpytatelném terénu. Vše se otisklo do filmu, který spolu s podobně nekompromisní Apokalypsou a Olověnou vestou zůstává nejpůsobivějším svědectvím o morálních nástrahách válečného konfliktu.

Před 40 lety měl v kinech premiéru kultovní snímek Válečné hry (WarGames), který přenesl obavy z jaderného holocaustu do kybernetické sféry. Středoškolský hacker David Lightman (Matthew Broderick) se nevědomky nabourá do armádního superpočítače WOPR, který vyhodnocuje potenciální verze nukleární války. V domnění, že jde o nevinnou hru, zahájí simulaci sovětského raketového útoku, která vyplaší středisko protivzdušné obrany. Simulaci přitom udržuje v chodu zabudovaná umělá inteligence nazvaná Joshua. Zejména v době vzniku bylo sdělení filmu až příliš realistické.

Nejprodávanější autor současnosti se náklonností ke kinematografii nikdy netajil. Na motivy jeho děl vznikají filmy či seriály takřka každý rok, přičemž k několika z nich sám obstaral scénář nebo si v nich zahrál. Především k televizním novinkám se často pochvalně vyjadřuje na Twitteru a práci druhých umí ocenit. Platí to hlavně o následujících třinácti titulech, které řadí mezi nejoblíbenější.

Poslední dobou se v médiích hodně mluví o tom, co chceme od správného prezidenta. Není o čem debatovat, existuje velmi důvěryhodná série návodů i varovných příkladů, která už všechny důležité otázky zodpověděla. Je jí hollywoodská kinematografie. Podívejme se na deset nejpamátnějších filmových a seriálových hlav státu.