Já jsem tvůj otec! V 93 letech zemřel herec James Earl Jones, nejikoničtější hlas kinematografie

Když po Jonesovi před dvěma lety pojmenovali 110 let staré divadlo Cort, v němž roku 1958 zahájil svou bohatou broadwayskou dráhu, věčně skromný herec v děkovačce žasl, že něco takového by jej před 64 lety vůbec nenapadlo. Jako pětiletý ostatně začal po rodinném stěhování do Michiganu koktat a jeden čas se dokázal dorozumívat jen díky psaní. Až na vysoké škole se rozmluvil, když jej učitel angličtiny přiměl recitovat vlastní poezii před třídou. Tehdy se zrodil hlas, bez něhož by světová kulturní scéna byla o poznání chudší.

Černošští herci a herečky se v 50. a 60. letech obtížně dostávali k větším rolím ve filmu či v divadle, ale Jones měl úžasné predispozice pro shakespearovské antihrdiny. Roku 1964 hrál na Broadwayi Othella a po boku George C. Scotta také v Kupci benátském, jehož fascinovaně zhlédl také režisér Stanley Kubrick. Přišel se sice podívat na Scotta v souvislosti s klíčovou rolí v nadcházející satiře Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu, ale Jonesův výkon mu imponoval a také jemu nabídl menší úlohu v posádce bombardéru.

Jones byl ve své době prvním Afroameričanem se stabilním přísunem broadwayských zakázek a příhodně se proslavil rolí Jacka Johnsona, prvního černošského šampiona boxerské těžké váhy, ve hře Great White Hope. Divadelní cenu Tony následovala i první a jediná nominace na Oscara, když si herec tuto úlohu zopakoval také ve stejnojmenné filmové adaptaci roku 1970. Zlatou sošku Jones obdržel až roku 2012 a šlo o čestné ocenění za celoživotní přínos.

Šetřivá produkce prvních Star Wars mu roku 1977 nabídla sedm tisíc dolarů za dabování Dartha Vadera a Jones odmítl svůj kredit v titulcích také v pokračování Impérium vrací úder, a to ze solidarity směrem k Davidovi Prowsemu, jenž dýchavičného zloducha ztvárňoval fyzicky. Níže přitom ve videu můžete porovnat, jak by Vader s publikem rezonoval s původním Prowseho hlasem a jak mu posloužil Jonesův dabing.

Autor slavné hlášky „Já jsem tvůj otec“ uznání brzy získal, Vadera namluvil ještě v prequelech Pomsta Sithů roku 2005 a Rogue One: A Star Wars Story z roku 2016. Pro seriál Obi-Wan Kenobi dal Lucasfilmu svolení k použití starých nahrávek a vytvoření Vaderova hlasu pomocí umělé inteligence.

Slyšet i vidět bylo Jonese ostatně dost. Pamatovat si jej můžeme jako stoického padoucha z Barbara Conana či samolibého krále Jaffeho Joffera z kultovní komedie Cesta do Ameriky, jehož si znovu zahrál před třemi lety ve druhém dílu, jeho oficiálně poslední filmové účasti. Hrál ve sportovních klasikách Hřiště snů a Plácek nebo v trilogii podle Toma Clancyho Hon na ponorku, Vysoká hra patriotů a Jasné nebezpečí, v níž ztvárnil zástupce ředitele CIA Jacka Greera.

K čtyřem nominacím na Tony, z nichž dvě proměnil, přidal také dvě Emmy z osmi nominací, jež jako první herec v historii obě vyhrál v témže roce. Grammy získal roku 1977 za mluvené album, přičemž svůj hlas často propůjčoval také seriálu Simpsonovi. Druhý nejslavnější dabérský výkon nicméně předvedl v animovaném hitu Lví král jakožto Mufasa, jenž malého Simbu poučuje o poslání vladařů a tragicky zhyne po zradě mstivého bratra Scara. Jones si roli zopakoval také v kontroverzním fotorealistickém remaku z roku 2019.

„Klíč k úspěchu tkví v tom nikdy nezapomenout, že jste kočovný herec a nic pro vás není konečné, nic není vaší nejlepší prací, ani tou nejhorší. Pořád se vidím jako novice,“ vysvětlil Jones roku 2014 pro The New York Times, jak svou kariéru udržel na vysoké úrovni bezmála 60 let, a to ve víc než 200 projektech. Charisma vypravěče, jehož bychom všichni u naší smrtelné postele nechali odříkávat zásadní životní milníky, jej nezvratně přizvalo do společnosti legendárních tváří showbyznysu. On sám se jí vlastně nikdy nestal, ale už příval kondolencí na sociálních sítích svědčí o tom, že James Earl Jones veleslavný obličej zkrátka nepotřeboval.

Zdroje: Deadline, Variety