Slavné, obtížně uchopitelné a mnohovýznamové podobenství Věry Chytilové, kde nechybí ani vražda, se odehrává v přepychovém penzionu, kde zvědavou hrdinku zaujme tajemný muž natolik, že se pokusí odhalit, co před ostatními tají.
"Ovoce..." jsem poprvé viděl v roce 2009 jako ani ne dvaadvacetiletý student, když snímek uvedla Česká televize, a odrovnal mě tak, že jsem mu napálil (zcela v protikladu s většinou mých přátel a většinou ostatních hodnotících) plný počet. Vracím se ke snímku po patnácti letech prostřednictvím britského DVD Second run. Čeho je to podobenství, to je mi úplně fuk, příběh je o ničem. Naopak si vychutnávám stylizované herecké výkony (podtržené přemluvením některých herců), (na české poměry) obrazové orgie, hrátky s kamerou (ručka? Různorodé formáty filmového materiálu, na které se natáčelo?), filmové citace (razítkování z Ostře sledovaných vlaků a Nosferatu) a to vše je završeno Liškovou hudbou. Maximální hodnocení nechávám...
Víc ujeté mi od Věry Chytilové přišlo už jen první porevoluční "Mí Pražané mi rozumějí (1991)" a téměř hned mě napadlo, že přelomy epoch jsou u paní Chytilové trochu rozpačité a je to jako když někdo v rámci úklidu vyhází bordel a vás v něm nechá vymáchat a k tomu s tou nenapodobitelnou štiplavostí a sarkazmem. Tohle rozhodně naní pro každého.
'Ovoce stromů rajských jíme' je často analyzován z feministického hlediska, protože zkoumá témata jako je ženská identita a svoboda.
Film 'Ovoce stromů rajských jíme' je považován za jeden z vrcholů československé nové vlny a je známý svým experimentálním stylem a surrealistickými prvky.
Film byl natáčen v exotických lokacích, včetně pouště, což přispělo k jeho surrealistické atmosféře.