Po Žertu, mrazivém politickém dramatu o relativitě pomsty se režisér Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i rozličnému způsobu vyjadřování. Ve snivém, výtvarně dekorativním pojednání vylíčil osudy dospívající dívky, která se díky své zvídavosti ocitá v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným "tchořím upírem". Na vizuální podobě surrealistické fantazie Vítězslava Nezvala se podílela i výtvarnice Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků, ale současně též lyrické básnivosti.
Hodně zvláštní hororová pohádka. Na svou dobu velmi odvážné, už jen to, že tam hraje chvílemi velmi obnažená nezletilá dívka. Atmosféra je velmi záhadná a na mě to bylo prostě nesrozumitelné až by se dalo říci, že to působí, jako ušité horkou jehlou. Snímek je to ale hodně zajímavý a osobitý.
Něžný horror o úzkosti a lásce je tuzemským příspěvkem do celosvětové pokladnice filmů nspirovaných gotickým (,,gothic“) románem, kterým prostupují hrůzné bizarnosti, jež dospívající publikum doslova miluje. Svědčí o tom třeba úspěch série Twilight, což není nic jiného než další variace na tento populární žánr mezi dospívající mládeží. Film zaujme především svou ohromnou výtvarnou koncepcí, než pečlivě promyšleném dějem, který je poněkud nejasný a nepřehledný