Články

Třiasedmdesátiletý Kurt Russell je nenapodobitelný akční hrdina. Ve filmech Johna Carpentera čelil hororovým monstrům (Věc), dystopické vězeňské byrokracii (Útěk z New Yorku) nebo čínské mafii a orientálním čarodějům v jednom (Velké nesnáze v Malé Číně). Při výběru svých rolí málokdy šlápl vedle a charismatem áčkové hollywoodské hvězdy utáhl další kultovní filmy jako Tombstone, Hvězdná brána (Stargate), Auto zabiják (Death Proof) nebo Kosti a skalp (Bone Tomahawk). Sylvester Stallone, jenž s ním zazářil v kriminální buddy komedii Tango a Cash jej přirozeně chtěl začlenit do výběru akčních ikon v předdůchodovém věku Expendables: Postradatelní (The Expandables) z roku 2010. Russell měl ale jasný vzkaz.

Dokážete si představit děsivější vesmírný snímek, než jakým byl roku 1979 první Vetřelec (Alien) od Ridleyho Scotta? A co takhle křížence s militantním festivalem hororu, jímž na Scottovu mašinerii klaustrofobního napětí roku 1986 navázal James Cameron, od režiséra nejkrvavějšího mainstreamového hororu minulé dekády? Fede Álvarez, tvůrce remaku Lesní duch (Evil Dead) a znepokojivého thrilleru Smrt ve tmě (Don't Breathe), v srpnu uvede pokračování vetřelčí ságy s názvem Vetřelec: Romulus (Alien: Romulus), jež zatím sklízí ta nejlepší doporučení. Oba režiséři původních dvou filmů udělili své posvěcení, teaser by nahnal husí kůži snad i hadům a nově promítaný trailer na lasvegaském CinemaConu údajně ještě přitvrdil. Z herečky Cailee Spaeny, již připadla nevděčná úloha nástupkyně Sigourney Weaver, se pomalu stává ikona nové generace.

V souvislosti s nedávným udělování Českých lvů leckoho zaskočilo ocenění pro nejlepší film. Tím se stali Bratři, kteří však v žádné jiné kategorii neuspěli. Zato letošní oscarová ceremonie v tomto ohledu šokující nebyla, jelikož nejlepší film Oppenheimer získal i sošku pro režiséra Christophera Nolana, herce Cilliana Murphyho i Roberta Downeyho jr. a tři další. Takové výsledky jsou už přece jen typičtější.

Filmy si řada z nás zamilovala pro jejich umění pohltit svými světy a emočně se napojit na postavy, jejichž příběhy mohou být pro leckoho motivačním budíčkem či dokonce základem pro obnovovaný světonázor. Jenže kinematografii utváří také znepokojivé portréty sériových vrahů, jejichž nepodchytitelná mentalita společnost děsí i fascinuje v současné éře true crime žánru víc než kdy jindy. Mnoho děl s touto tematikou se opírá o hledisko kladných postav, jež po zabijákovi pátrají, potažmo jsou mu (nebo jim) vydané napospas. V tomto článku ovšem naleznete vybrané filmové příběhy, jež nás do nevypočitatelné mysli člověka schopného připravit někoho jiného o život bez logické motivace noří vůbec nejsilněji a z nebezpečného subjektu dělají hlavního antihrdinu.

Která země produkuje ty nejsprostší filmy? Takovou otázku si položil datový analytik Stephen Follows, který se do čísel týkajících se kinematografie noří téměř neustále. Je jasné, že takto široce rozkročená otázka může vést k velmi rozmanitým výsledkům, Followsovy závěry nás však aspoň mohou nasměrovat ke zjištění, v jaké zemi se nachází nejvíce sprosťáků. A samozřejmě hned zkraje upozorňujeme, že v článku některá hrubá slovíčka zazní.

Billy Dee Williams nepřestává provokovat. Čerstvě sedmaosmdesátiletý herec se před pár týdny podělil o názor, že ačkoli Donald Glover je velmi talentovaný a tvůrčí, Lando Calrissian je jen jeden. Williams totiž tuto slavnou postavu z univerza Hvězdných válek ztvárnil v páté epizodě jako první, takže se s ním Glover, jenž se jako Lando objevil ve filmu Solo: Star Wars Story, prý nemůže tak úplně rovnat. Nedlouho poté se však Williams pustil na ještě výrazně tenčí led.

V 80. letech jej přirovnávali k Jacku Nicholsonovi, oženil se s Meg Ryan a skoro půl století náleží k nejvděčnějším představitelům hlavních rolí v dramatech podle skutečných událostí, v katastrofických sci-fi, hororech i komediích. Čerstvě sedmdesátiletý Dennis Quaid předčil staršího bratra a rovněž skvělého herce Randyho Quaida (Den nezávislosti), a byť nikdy nezískal žádné z nejprestižnějších ocenění a poslední dvě dekády ustoupil k televizním produkcím, pořád je možná největší hollywoodskou hvězdou, která se hvězdou vlastně nikdy nestala.

Už jste si možná všimli, že se u jednotlivých uživatelů liší obsah Netflixu, nebo vám nějaké pořady úplně zmizely z nabídky. I nám v redakci se občas stane, že zatímco jeden z nás si může daný titul pustit, druhý ho dostupný nemá, nebo ho v nabídce vůbec nevidí. A čím to je? Odpověď je překvapivě jednoduchá, může za to vaše nastavení dané služby.

Jackie Chan se nikdy nesoustředil na nevyhrávání prestižních sportovních utkání jako někteří jiní velikáni akčního filmu, kteří se k herectví uchýlili s rostoucím věkem či po utrpěném zranění. Jeho srdce bylo vždy u filmu. A jeho vliv na to, jak se dají bojové sporty zobrazovat na plátně, je nezměrný. Dnes slaví 70 let a má za sebou skoro stejně dlouhou a bohatou kariéru plnou úžasných a šílených kousků.

Na přelomu milénia se jednalo o jednu z nejzářivějších hollywoodských hvězd, dnes však čerstvý šedesátník Russell Crowe patří spíše mezi uznávané béčkové herce. Možná mu uškodila reputace bouřliváka, spíše však zámořská studia přestala dávat tolik prostoru snímkům, v nichž nepřehlédnutelný svéráz od protinožců obvykle dominoval. Nezdá se však, že by to aktuálnímu oslavenci až tak vadilo.

Skoro každý úspěšný titul, jehož autorská práva jsou vydaná napospas obchodní mašinerii hollywoodských studií, se dříve či později dočká svého pokračování. Někdy se ale neústupný proces zadrhne a veřejně či zákulisně probírané koncepty rozvíjející světy a zápletky originálních filmů se na stříbrná plátna ne a ne dostat. Najít správný recept, z něhož by v porovnání s předchůdci nevznikla jen nevzhledná šlichta, bývá občas složité. Jindy nemají zájem tvůrci nebo herecké hvězdy a někdy je princip seqeuelu tak bláznivý, že si to ani Hollywood prostě nemůže dovolit. Nadcházející filmová pokračování nějaký čas měla vzniknout, ale pravděpodobně se jich nedočkáme. I když někdy může být čekačka natažená i na čtyři dekády a nové generace už vlastně ani neví, na co se navazuje.

Nové století už příliš nepřeje vzniku skutečných hereckých ikon. Hvězdy jsou díky sociálním médiím moc blízko a v důsledku roztříštěnosti popkultury do mnoha nepropojených platforem a subkultur je těžké stát se osobností, kterou zná, identifikuje a obdivuje prakticky každý napříč společností. Heath Ledger takovou osobností je, byť k tomu bohužel potřeboval tragédii.

Televizním světem momentálně hýbe Šógun (Shogun) na Disney+ a také netflixovská adaptace pompézního sci-fi románu Problém tří těles (3 Body Problem) od čínského spisovatele Liou Cch´-sina. První osmidílná sezóna od tvůrců Hry o trůny (Game of Thrones) Davida Benioffa a D.B. Weisse rozkrývá následky osudové fiktivní zvratu z 20. století, který má vliv na kompletní časoprostor. Temný a znepokojivý příběh se vyznačuje i šokujícími sekvencemi, jež někteří přirovnávají ke slavným twistům Hry o trůny, přičemž vůbec největší zápletka se odehrála ještě před premiérou v zákulisí.

Marlon Brando. Někdo by řekl největší americký herec všech dob. I ten, kdo by se držel víc zkrátka, by ho stěží mohl opomenout jako klíčovou figuru při definování moderního herectví. Průkopník Stanislavského metody, komplikovaný bouřlivák a politický aktivista se nikdy nenechal zkrotit. Byl to rebel? Výstřední podivín? Ješitný excentrik? Jeho neuchopitelnost nakonec jen přispěla k jeho mýtu. Narodil se před 100 lety.

Časopis Forbes dal dohromady žebříček nejmajetnějších lidí planety, jemuž vévodí módní imperátor Bernard Arnault a zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk. Čtrnáct jmen má podle dané evidence na kontech přes 100 miliard dolarů, přičemž lidé ze showbyznysu jsou v této konkurenci přece jen upozadění. Mezi dolarové miliardáře každopádně náleží také čtveřice filmových tvůrců, jejichž přínos je minimálně u prvních třech osobností nezpochybnitelný a dobře známý. Čtvrté jméno naopak kdekoho překvapí.