Nejlepší československé filmy: Spalovač mrtvol, Markéta Lazarová i S čerty nejsou žerty

Můžeme se podívat, jak se s podobným úkolem, tedy výběrem těch nejlepších československých filmů, popasovali jiní. V roce 2018 k příležitosti oslav sta let československé republiky vyhlásil Český rozhlas Vltava anketu s názvem Kánon100 mapující nejoblíbenější umělecká díla. Ve filmové kategorii hlasovala celkem patnáctka odborníků a odbornic. Ještě o něco starší anketa proběhla pod hlavičkou Projektu 100 v roce 1998, a to k příležitosti stého výročí od prvních českých filmů průkopníka Jana Kříženeckého. Opět došlo k oslovení odborné veřejnosti, v tomto případě čítající desítky osob. Oba vlivné výběry se shodly na následujících sedmi titulech, které představujeme v abecedním pořadí. Níže se pak podíváme, jaké jsou nejlepší československé filmy podle databáze Kinoboxu.

Alfréd Radok udělal větší kariéru na divadle než ve filmu, nedlouho po skončení druhé světové války však dokázal na stříbrné plátno přinést děsivý i fascinující příběh o hrůzách holocaustu. Jde o nejstarší snímek v tomto výběru a je příznačné, že nově nastupující komunistická garnitura s ním hlavně kvůli jeho uměleckým hodnotám nebyla spokojena, a tak slavil úspěchy spíše v zahraničí.

Filmografie Jana Němce na první pohled není tak výrazná jako některých jeho novovlnných kolegů a kolegyň, snad i proto, že jeho tvorba po emigraci i po sametové revoluci zůstala jednoznačně ve stínu několika prvních děl z 60. let. Hned tím prvním, totiž Démanty noci, dokázal vysoce stylizovaně představit drama dvou židovských mladíků, kteří unikají jisté smrti.

U vrcholu tuzemské tvorby Miloše Formana nechyběli jeho pravidelní spolupracovníci Ivan Passer, Jaroslav Papoušek či Miroslav Ondříček, a tato silná sestava dala vzniknout snad nejsžíravější satiře československé kinematografie. Sled banálních epizodek z prostředí hasičského bálu je dodnes nevyčerpatelnou studnicí hlášek i lidské malosti.

Koncem roku 1967 se v našich kinech objevil možná nejmonumentálnější československý film všech dob. Opus magnum Františka Vláčila se vrací do středověku a na ploše více než dvou a půl hodin nabízí výsostně uměleckou epiku, která se opakovaně dočkala označení nejlepšího československého filmu všech dob.

První československý vítěz Oscara vznikl ze spolupráce Jána Kadára a Elmara Klose, tedy tvůrců o generaci starších než většina novovlnných talentů. Naplnění trendů soudobé kinematografie však nabídlo strhující válečné drama, v němž spíše než o samotné hrůzy války jde o morální dilemata, jimž lidé ve vypjatých časech musejí čelit.

Vrcholné dílo tvorby Juraje Herze i českého expresionismu se natáčelo během okupace a stejně jako řada dalších titulů v tomto výběru se vracelo ke druhé světové válce. V tomto případě o pár let před její vypuknutí, tedy do doby, kdy se leckdo mohl nechat okouzlit Hitlerovou personou. Případ Karla Kopfrkingla v podání děsivého Rudolfa Hrušínského nám dodnes připomíná, jak snadno může člověk podlehnout propracované manipulaci.

A zase válka, tentokrát však šlo o její dozvuky. Výtvarně působivý snímek Vojtěcha Jasného mapuje události poválečného nástupu komunistů k moci a jejich vliv na jednu moravskou vesnici. Není divu, že se dílo dostalo po okupaci do trezoru a spousta diváků a divaček tak mohla výkony Radoslava Brzobohatého, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka a dalších tuzemských hvězd obdivovat až po sametové revoluci.

V anketě z roku 1998 se do první desítky (respektive jedenáctky, jelikož dva snímky měly stejný počet hlasů) probojovaly ještě snímky Intimní osvětlení (1965), Ostře sledované vlaky (1966), Případ pro začínajícího kata (1969) a Ucho (1970). O dvě dekády později kritická obec preferovala spíše Sedmikrásky (1966), Ze soboty na neděli (1931) a Kouř (1991). Na výběru titulů na první pohled zaujme, že velká většina z nich pochází ze 60. let, tradičně označovaných za nejzářivější období naší kinematografie. Tato představa je tedy stále platná…

Nejen kritickými žebříčky je však člověk živ, a tak výběr sedmi nejlepších československých snímků můžeme doplnit triem nejlépe hodnocených titulů v rámci databáze Kinobox. Jde o následující trojici:

Navzdory obrovskému množství pohádkových zástupců v československé kinematografii se jen malému množství z nich podařilo úspěšně posunout i do jiných žánrů. Obvykle si totiž pohádky vystačí s oddychovou zábavou a trochou moralizování. S čerty nejsou žerty však funguje i jako zdařilá komedie plná dnes už zlidovělých hlášek a ve zdejším zpodobnění pekla nelze přehlédnout paralely s přebyrokratizovaným státním aparátem v 80. letech chřadnoucí socialistické společnosti. Není divu, že se pro uživatele databáze Kinobox jedná o tuzemskou jedničku.

Jednu z nejpopulárnějších komedií dua Svěrák/Smoljak režíroval Oldřich Lipský a jeho filmařské zkušenosti i cit pro timing vtipů se podepsaly na tom, že snad každá scéna příběhu o návratu zasloužilých pracovníků do školních lavic obsahuje řadu nadčasových frků. Kdo by neznal švestičky z Hujerovy zahrádky, nešťastně zvolený hřbitov jako místo romantický dostaveníček či věčně absentujícího Hliníka?

Spolupráce Zdeňka Svěráka a Jiřího Menzela dopadla na výbornou a Vesnička vedle samozřejmého množství hlášek a známých tváří v každé vedlejší roličce nabídla i dostatečnou porci melancholie a nenápadné společenské jízlivosti. Od té doby každý z nás občas nastavuje zrcadlo a občas se kochá pohledem na krajinu, co vypadá jako zahrádka. Je vidět, že tato ryze česká poetičnost nepřestává uchvacovat ani uživatele databáze Kinobox.

Na dalších místech v našem žebříčku se nachází tituly Vyšší princip (1960), Na samotě u lesa (1976), Obecná škola (1991), Spalovač mrtvol, Světáci (1969), Vrchní, prchni! (1981) a Cesta do pravěku (1955). Převážně tedy jde o divácky přístupnější díla než v případě některých voleb kritiků a kritiček, zároveň se však jedná o příjemnou připomínku pestrosti naší kinematografie, jež obsahuje mnoho zdařilých, zábavných i podnětných filmů napříč žánry i dobami vzniku. Pokud si tedy pustíte kterýkoli z výše uvedených československých snímků, vedle rozhodně nešlápnete.

Podívejte se na kompletní žebříček nejlepších československých filmů podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: Český rozhlas, Projekt 100, Kinobox, Filmový přehled