Osm let po fiasku s názvem Wilsonov chystá Tomáš Mašín, jenž předtím zaujal Třemi sezónami v pekle, hned dva filmy. Tím vyhlíženějším je jistě jeho těžce vybojovaný historický snímek Bratři sledující kontroverzní útěk Mašínových, jeho příbuzných, z Československa. Nenápadná Němá tajemství však mají šanci nad nimi zvítězit co do kvality.
Filmový vesmír V zajetí démonů se rozrůstá o druhý snímek cílený na nejstrašidelnější, potažmo nejpopulárnější bytost současných mainstreamových duchařin. Padlý anděl převtělený do bledé jeptišky rozpoutává v hororu Sestra II klášterní teror zahalený do tmy a prostoupený dlouhým čekáním na každou lekačku, v nichž jsou tvůrci pořád mizernější. Souboj mladých řádových sester s místy všemocným, jindy povážlivě laxním a zranitelným démonem se snaží oslovit mysteriózním detektivním vyprávěním. Jenže tahle hororová alternativa Šifry mistra Leonarda dělá z náboženského pozadí hloupoučkou zábavu.
Na Netflixu slaví úspěchy šestidílná dramatická minisérie Zabiják bolesti, která připomíná zákulisí vzniku a následky takzvané opioidové krize, během níž v USA v souvislosti s užíváním silných léků tlumících bolest zemřelo během pouhých dvou dekád přes 400 tisíc lidí.
Nesnese se se sestrou, už podruhé. Nadpřirozený horor spadající do „conjuring universa“ má spojitosti se snímky V zajetí démonů, Annabelle a La Llorona. Odehrává se v 50. letech, kde na sebe démon Valak bere podobu řádové sestry. V nerovném souboji proti ní stojí jiná jeptiška, mladá Irene (Taissa Farmiga), která má pevnou víru a schopnost vidět minulost a budoucnost.
Režisér Tomáš Mašin má za sebou spíše efektní, ale prázdně pozérské filmy jako Tři sezóny v pekle nebo Wilsonov. Z žádného z nich není cítit vnitřní důvod, proč vznikly. Tento drajv se nejspíš bude týkat jeho dlouho připravovaného projektu o bratrech Mašínových, s nimiž je vzdálený příbuzný. V mezičase však vzniknul ještě snímek Němá tajemství, který je zcela neakční, velmi intimní a stojí na niterných pocitech.
Šestidílná, zhruba tříhodinová slovensko-česká minisérie Vítěz vznikla pro HBO, ale hrůzovláda nového ředitele konglomerátu Davida Zaslava dopadla i na středoevropskou tvorbu. Ta byla ze dne na den utnuta a Vítěz, již prakticky hotový, měl zůstat ležet ladem. Nakonec ho ze země zvedla v československém prostoru začínající streamovací služba SkyShowtime, na níž můžete epizody vyhlížet postupně od 4. září.
Nejnovějším členem seriálové rodiny ze světa Star Wars je nyní Ahsoka. Postava této rytířky Jedi, padawanky Anakina Skywalkera, se poprvé objevila v animovaném filmu Star Wars: Klonové války (2008) a později i v jeho seriálovém pokračování. V hrané podobě debutovala ve druhé řadě seriálu Mandalorian (2019) a nyní přichází s vlastním pořadem.
Francouzská režisérka Claire Denis patří ve svých sedmasedmdesáti letech mezi stálice evropské artové scény. Na kontě má ocenění z Berlinale, San Sebastianu, Benátek i z Cannes. Právě z posledně jmenované filmové přehlídky si letos odvezla velkou cenu poroty. Její romantický thriller s erotickými prvky Hvězdy v poledne otevírá překvapivě univerzální otázky o mezilidských vztazích, přesto je divácky těžko stravitelný.
V sobotu odvysílala Česká televize svou štědrovečerní pohádku z roku 2018 s obzvlášť špatnou pověstí. Kouzelník Žito si na filmových databázích včetně Kinoboxu drží tragicky nízká hodnocení a nyní se lze o jeho (ne)povedenosti přesvědčit na iVysílání. Svým způsobem jsou však odpadní čísla nefér. Ne, nejde o dobrý film, ale na rozdíl od mnoha jiných žánrových zářezů snímek Zdeňka Zelenky vynakládá zjevnou snahu dosáhnout nadstandardu. Jenže čím víc to dělá, tím víc se ukazuje, že česká pohádka je mrtvý koncept, jemuž bez ochoty k výrazné revizi život už nikdo nevdechne.
V nabídce kin řada filmů zapadne, protože nemá dostatečnou reklamu. Louis Garrel sice ve frankofonním světě platí za zvučné jméno, u nás však žádná francouzská filmová hvězda není momentálně v kurzu, éra Belmonda nebo Depardieua je pryč. Louis Garrel přitom není jen herec, ale i režisér a zjevně kráčí ve šlépějích Francoise Truffauta. Jeho tvorba patří k tomu kvalitnímu mainstreamu s přesahem.
Hodinové pásmo čtyř krátkometrážních filmů z FAMU. Zní to trochu jako nuda? Překvapivě se ukazuje, že jedny z nejlepších českých filmů jsou právě ty školní, kde ještě panuje absolutní tvůrčí svoboda.
S koncem prázdnin nasadila Česká televize na páteční večer premiéru druhé řady komediálního seriálu Petra Kolečka a Radka Bajgara Osada. Diváci a divačky se s potrhlou skupinou chatařů vrací do osady Záhoří a sleduje její snahu o víkendovou pohodu.
Snímek Equalizer se zjevil jen tak v roce 2014 coby filmová verze notně zapomenutého televizního seriálu z 80. let. Ne že by akční filmy vyloženě scházely na úbytě, ale zároveň už příběhy o pomstě jednoho muže vůči mnoha protivníkům vyšly z módy. Režisér Antoine Fuqua a herec Denzel Washington je však dokázali oživit. A nyní je třetím dílem zase slavnostně pohřbívají.
Historický hororový snímek The Last Voyage of the Demeter v amerických kinech těžce propadl a už po dvou týdnech ho studio Universal přesunulo na stream. Šikovný norský režisér André Øvredal (Lovec trolů) adaptoval málo probádanou kapitolu Captain’s Log z proslulého románu Brama Stokera, v níž hrabě Dracula cestuje z Transylvánie do Londýna na obchodní lodi Demeter. V knize a v jejích dosavadních adaptacích nedůležitý úsek pojal jako klaustrofobický vyvražďovací horor, který v nejlepších momentech evokuje vetřeleckou sérii. V těch slabších je bohužel hloupý a nedomyšlený.
Je to jako David Lynch, nebo je to cringe? Tak trochu oboje. Český snímek Brutální vedro je obtížné popsat slovy. Je to absudní retro sci-fi z alternativní reality Pardubic a jeho Perník Peaks.