Danilo Donati: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Danilo Donati: Filmy a seriály

  • Život je krásný
    Život je krásný (1997)
    Film
    Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
    85%
    Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna...
    1
  • 2
  • Romeo a Julie
    Romeo a Julie (1968)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    Nejslavnější filmová verze nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.
    77%
    Nejslavnější filmová verze nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.
    3
  • Bratr Slunce, sestra Luna
    Bratr Slunce, sestra Luna (1972)
    Film
    Italský filmový a divadelní režisér Franco Zeffirelli proslul především jako uznávaný odborník na dílo Williama Shakespeara. Úspěchy nejprve sklízel se svými divadelními i operními inscenacemi, později se odhodlal také k jejich filmovým zpracováním. Patří mezi ně například Sen noci svatojánské (1968), Otello (1986) či Hamlet (1990). V 70. letech se ovšem věnoval také adaptacím námětů s náboženskou tematikou. V roce 1972 natočil snímek Bratr Slunce, sestra Luna o životě svatého Františka z Assisi a v roce 1977 navázal velkolepým televizním filmem o životě Ježíše Nazaretského... Franco Zeffirelli ve svém filmu Bratr Slunce, sestra Luna zachycuje události v životním příběhu svatého Františka z Assisi před jeho poutí a rozpravou s papežem.
    75%
    Italský filmový a divadelní režisér Franco Zeffirelli proslul především jako uznávaný odborník na dílo Williama Shakespeara. Úspěchy nejprve sklízel se svými divadelními i operními inscenacemi, později se odhodlal také k jejich filmovým zpracováním. Patří mezi ně například Sen noci svatojánské (1968), Otello (1986) či Hamlet (1990). V 70. letech se ovšem věnoval také adaptacím námětů s náboženskou tematikou. V roce 1972 natočil snímek Bratr Slunce, sestra Luna o životě svatého Františka z Assisi a v roce 1977 navázal velkolepým televizním filmem o životě Ježíše Nazaretského... Franco Zeffirelli ve svém filmu Bratr Slunce, sestra Luna zachycuje události v životním příběhu svatého Františka z Assisi před jeho poutí a rozpravou s papežem.
    4
  • Amarcord
    Amarcord (1973)
    Film
    Felliniho autobiografický film AMARCORD se odehrává v Rimini, režisérově rodišti, ve 30. letech. Fellini ve filmu vzpomíná na své dospívání, k němuž nutně náleží třeba i první erotické zážitky, tajné návštěvy kina či platonická láska. Film získal roku 1975 Oscara za nejlepší zahraniční film (v témž roce byl ve stejné kategorii nominován i na Zlatý glóbus), o rok později byl nominován na Oscara za režii a původní scénář. Fellini byl navíc oceněn dalšími cenami - mj. Cenou newyorských filmových kritiků, "Stříbrnou stuhou" Italského národního syndikátu novinářů a "Davidem" francouzského syndikátu filmových recenzetů.
    74%
    Felliniho autobiografický film AMARCORD se odehrává v Rimini, režisérově rodišti, ve 30. letech. Fellini ve filmu vzpomíná na své dospívání, k němuž nutně náleží třeba i první erotické zážitky, tajné návštěvy kina či platonická láska. Film získal roku 1975 Oscara za nejlepší zahraniční film (v témž roce byl ve stejné kategorii nominován i na Zlatý glóbus), o rok později byl nominován na Oscara za režii a původní scénář. Fellini byl navíc oceněn dalšími cenami - mj. Cenou newyorských filmových kritiků, "Stříbrnou stuhou" Italského národního syndikátu novinářů a "Davidem" francouzského syndikátu filmových recenzetů.
    5
  • Dravci a vrabci
    Dravci a vrabci (1966)
    Film

    Dravci a vrabci jsou především bajkou, moralitou naplněnou aforistickými symboly. Jako se v něm setkávají dva Nevinní z ulice Hladu, z vesnice Bídy, z úpatí Hor Hlouposti, proslulé po celém světě mučednictvím sv. Analfabeta s havranem z hlavního města Ideologie z ulice Karla Marxe, setkává se zde maoistická ideologie s indickou filosofií, marxismus se středověkým křesťanstvím, neorealismus s výsostnou stylizací. Poprvé se zde objevují groteskně stylizovaní hrdinové Toto a Ninneto. (oficiální text distributora)

    74%

    Dravci a vrabci jsou především bajkou, moralitou naplněnou aforistickými symboly. Jako se v něm setkávají dva Nevinní z ulice Hladu, z vesnice Bídy, z úpatí Hor Hlouposti, proslulé po celém světě mučednictvím sv. Analfabeta s havranem z hlavního města Ideologie z ulice Karla Marxe, setkává se zde maoistická ideologie s indickou filosofií, marxismus se středověkým křesťanstvím, neorealismus s výsostnou stylizací. Poprvé se zde objevují groteskně stylizovaní hrdinové Toto a Ninneto. (oficiální text distributora)

    6
  • Evangelium sv. Matouše
    Evangelium sv. Matouše (1964)
    Film
    73%
    7
  • 8
  • Ginger a Fred
    Ginger a Fred (1986)
    Film
    Jedno z posledných diel najväčšieho filmového mága Felliniho je nostlagickou spomienkou na zanikajúci svet, výpoveďou o starnutí, i ostrou kritikou nového sveta, ovládaného prostoduchou televíznou zábavou. Hlavnými protagonistami filmu sú Felliniho dlhoroční spolupracovníci - manželka Giulietta Massina a filmové alter ego Marcello Mastroianni. Stvárnili zostarnutý pár varietných tanečníkov, ktorých najznámejším číslom bola imitácia Ginger Rogersovej a Freda Astairea. Po vyše dvadsiatich rokoch sa opäť stretávajú, aby vystúpili v televíznej šou spolu s inými imitátormi. Počas priameho prenosu nastane výpadok elektrického prúdu, čo umožní protagonistom spomínať na časy zašlej slávy a na svet, v ktorom bolo všetko pomalšie a oveľa skutočnejšie...
    72%
    Jedno z posledných diel najväčšieho filmového mága Felliniho je nostlagickou spomienkou na zanikajúci svet, výpoveďou o starnutí, i ostrou kritikou nového sveta, ovládaného prostoduchou televíznou zábavou. Hlavnými protagonistami filmu sú Felliniho dlhoroční spolupracovníci - manželka Giulietta Massina a filmové alter ego Marcello Mastroianni. Stvárnili zostarnutý pár varietných tanečníkov, ktorých najznámejším číslom bola imitácia Ginger Rogersovej a Freda Astairea. Po vyše dvadsiatich rokoch sa opäť stretávajú, aby vystúpili v televíznej šou spolu s inými imitátormi. Počas priameho prenosu nastane výpadok elektrického prúdu, čo umožní protagonistom spomínať na časy zašlej slávy a na svet, v ktorom bolo všetko pomalšie a oveľa skutočnejšie...
    9
  • Oidipus král
    Oidipus král (1967)
    Film

    Příběh začíná v předválečné Itálii. Mladým manželům se narodil syn, na něhož otec velmi žárlí. Poté se děj přesouvá do doby antické a sleduje osudy malého dítěte, které mělo být zabito v poušti. Chlapec je však zachráněn, pojmenován Oidipús a přiveden ke korintskému králi jako jeho syn. Oidipovi je předurčeno zabít svého otce a oženit se se svou matkou. Ve chvíli, kdy se o neblahé věštbě doví, uprchne vyděšený Oidipús ze svého domova, čímž nevědomky začíná naplňovat svůj osud.

    Žánry:DramaExtrémní
    69%

    Příběh začíná v předválečné Itálii. Mladým manželům se narodil syn, na něhož otec velmi žárlí. Poté se děj přesouvá do doby antické a sleduje osudy malého dítěte, které mělo být zabito v poušti. Chlapec je však zachráněn, pojmenován Oidipús a přiveden ke korintskému králi jako jeho syn. Oidipovi je předurčeno zabít svého otce a oženit se se svou matkou. Ve chvíli, kdy se o neblahé věštbě doví, uprchne vyděšený Oidipús ze svého domova, čímž nevědomky začíná naplňovat svůj osud.

    Žánry:DramaExtrémní
    10
  • Interview
    Interview (1987)
    Film
    Federico Fellini točí ve studiu Cinecittà film podle Kafkova románu Nezvěstný a během pauz mezi scénami odpovídá na otázky japonského televizního štábu. Fellini vzpomíná na minulost a na jistý druh filmařiny, který, zdá se, navždy zmizel. Spolu s Marcellem Mastroiannim se vydává za Anitou Ekberg, aby zavzpomínali na časy Sladkého života. Mezitím přibývá odkazů na dílo Franze Kafky, kterého Fellini často označoval jako svého nejoblíbenějšího spisovatele. Nakonec se objeví i Indiáni, načež sloni a bouřka málem zničí filmový plac. Film, stejně jako předloha známá i pod názvem Amerika, pak zůstane nedokončený.
    69%
    Federico Fellini točí ve studiu Cinecittà film podle Kafkova románu Nezvěstný a během pauz mezi scénami odpovídá na otázky japonského televizního štábu. Fellini vzpomíná na minulost a na jistý druh filmařiny, který, zdá se, navždy zmizel. Spolu s Marcellem Mastroiannim se vydává za Anitou Ekberg, aby zavzpomínali na časy Sladkého života. Mezitím přibývá odkazů na dílo Franze Kafky, kterého Fellini často označoval jako svého nejoblíbenějšího spisovatele. Nakonec se objeví i Indiáni, načež sloni a bouřka málem zničí filmový plac. Film, stejně jako předloha známá i pod názvem Amerika, pak zůstane nedokončený.
    11
  • Flash Gordon
    Flash Gordon (1980)
    Film
    • iTunes
    Film byl natočen podle komiksového seriálu Flash Gordon populárního ve třicátých letech minulého století. Havárie malého osobního letadla na palubě se známým hráčem amerického fotbalu zadákem Flashem Gordonem a modelkou Dale Ardenovou skončí u šíleného vědce Zarkova, který je zajme a odletí s nimi do vesmíru, kde chce zlikvidovat původce zemské katastrofy. Tím je mocný vesmírný vládce Ming Nemilosrdný, který chce z rozmaru zničit planetu Zemi. Jeho přičiněním začnou vznikat meteoroligické a vesmírné úkazy, které vedou k zániku planety. Právě u něho skončí unesená dvojice hlavních hrdinů včetně doktora Zarkova. Ming si umíní vzít Dale za ženu. Zarkov je donuce postoupit vymazání paměti a Flash je odsouzen k smrti v plynové komoře za napadení císařské stráže. Mingova dcera Aura (Ornella Muti) ale přivede ke svému potěšení Flashe zpátky k životu. Zkáza planety Země se začíná počítat na hodiny a tak má Flash Gordon co dělat. Film přes své velké náklady neměl až tak veliký úspěch u diváků, ale hudební soundtrack skupiny Queen je populární dodnes.
    68%
    Film byl natočen podle komiksového seriálu Flash Gordon populárního ve třicátých letech minulého století. Havárie malého osobního letadla na palubě se známým hráčem amerického fotbalu zadákem Flashem Gordonem a modelkou Dale Ardenovou skončí u šíleného vědce Zarkova, který je zajme a odletí s nimi do vesmíru, kde chce zlikvidovat původce zemské katastrofy. Tím je mocný vesmírný vládce Ming Nemilosrdný, který chce z rozmaru zničit planetu Zemi. Jeho přičiněním začnou vznikat meteoroligické a vesmírné úkazy, které vedou k zániku planety. Právě u něho skončí unesená dvojice hlavních hrdinů včetně doktora Zarkova. Ming si umíní vzít Dale za ženu. Zarkov je donuce postoupit vymazání paměti a Flash je odsouzen k smrti v plynové komoře za napadení císařské stráže. Mingova dcera Aura (Ornella Muti) ale přivede ke svému potěšení Flashe zpátky k životu. Zkáza planety Země se začíná počítat na hodiny a tak má Flash Gordon co dělat. Film přes své velké náklady neměl až tak veliký úspěch u diváků, ale hudební soundtrack skupiny Queen je populární dodnes.
    12
  • Monstrum
    Monstrum (1994)
    Film
    • iVysílání
    Na předměstí Říma řádí sériový vrah, který si brutalitou a sexuálním podtextem svých činů vysloužil mediální přezdívku Maniak. Policie nemá žádné stopy – až konečně narazí na roztržitého podivína Lorise (Roberto Benigni). Samorost, který je věčně švorc a neustále vyhledává konflikty se sousedy, přesvědčí policii svým výstředním chováním, že právě on je monstrem, které hledají. Policejní psycholog jej dokonce nazve Mozartem neřesti! Chytit násilníka při činu má tajná policistka – volavka (Nicolette Braschiová). Následuje ohňostroj nedorozumění a eskapád, na jehož konci (možná!) čeká dopadení vraha a konec zalitý sluncem… Film Monstrum je ztřeštěná komedie, kterou natočil Roberto Benigni. (Česká televize)
    66%
    Na předměstí Říma řádí sériový vrah, který si brutalitou a sexuálním podtextem svých činů vysloužil mediální přezdívku Maniak. Policie nemá žádné stopy – až konečně narazí na roztržitého podivína Lorise (Roberto Benigni). Samorost, který je věčně švorc a neustále vyhledává konflikty se sousedy, přesvědčí policii svým výstředním chováním, že právě on je monstrem, které hledají. Policejní psycholog jej dokonce nazve Mozartem neřesti! Chytit násilníka při činu má tajná policistka – volavka (Nicolette Braschiová). Následuje ohňostroj nedorozumění a eskapád, na jehož konci (možná!) čeká dopadení vraha a konec zalitý sluncem… Film Monstrum je ztřeštěná komedie, kterou natočil Roberto Benigni. (Česká televize)
    13
  • Vepřinec
    Vepřinec (1969)
    Film

    V tomto filmu jsem poprvé vyprávěl věci, které přesahují mez únosnosti, říká Pasolini o Prasečinci, který je (vedle divadelní hry Orgie, inscenované v Turíně roku 1968) nejvýraznějším předchůdcem snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy. Již Prasečinec je alegoricky pojatou obžalobou soudobé neokapitalistické Itálie, kterou Pasolini přirovnává k Německu v době Hitlerova nástupu k moci. Snímek je složen ze dvou střídavě se prolínajících povídek. Té první dominuje výrazně lyrický styl, ta druhá je až chladně prozaická, plná verbálních sarkasmů. První příběh letopočet není znám, patrně jde o středověk - pojednává o mladíkovi (Pierre Clementi), který se plahočí tajemným pouštním bojištěm, posetým mrtvolami a zbraněmi. Je k smrti zmučený hladem. V mezní situaci se stává kanibalem. Protagonista druhé povídky, která se odehrává v současnosti, je synem úspěšného německého průmyslníka z Bonnu. Tento mladík jménem Julian (Jean-Pierre Léaud) trpí neobvyklou sexuální úchylkou dospívá k orgasmu pouze při styku s prasaty.

    Prasata představují pro Pasoliniho metaforu společnosti, v níž Julian a jeho rodiče žijí. Julian je podle Pasoliniho obětí střední společenské třídy, která je zkrátka zcela zkorumpovaná a zkažená, přesto však nedovolí vlastním dětem, aby se vymanily z předepsaných konvencí. Hrdinové filmu Prasečinec jsou neposlušní synové v té nejodpudivější podobě: bouří se proti společnosti, avšak jsou jí sami pohlcení. Vyznění díla je surové a otřesné, ale Pasolini přistupuje k látce se záměrným odstupem a humorem.

    Žánry:DramaExtrémníSatira
    65%

    V tomto filmu jsem poprvé vyprávěl věci, které přesahují mez únosnosti, říká Pasolini o Prasečinci, který je (vedle divadelní hry Orgie, inscenované v Turíně roku 1968) nejvýraznějším předchůdcem snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy. Již Prasečinec je alegoricky pojatou obžalobou soudobé neokapitalistické Itálie, kterou Pasolini přirovnává k Německu v době Hitlerova nástupu k moci. Snímek je složen ze dvou střídavě se prolínajících povídek. Té první dominuje výrazně lyrický styl, ta druhá je až chladně prozaická, plná verbálních sarkasmů. První příběh letopočet není znám, patrně jde o středověk - pojednává o mladíkovi (Pierre Clementi), který se plahočí tajemným pouštním bojištěm, posetým mrtvolami a zbraněmi. Je k smrti zmučený hladem. V mezní situaci se stává kanibalem. Protagonista druhé povídky, která se odehrává v současnosti, je synem úspěšného německého průmyslníka z Bonnu. Tento mladík jménem Julian (Jean-Pierre Léaud) trpí neobvyklou sexuální úchylkou dospívá k orgasmu pouze při styku s prasaty.

    Prasata představují pro Pasoliniho metaforu společnosti, v níž Julian a jeho rodiče žijí. Julian je podle Pasoliniho obětí střední společenské třídy, která je zkrátka zcela zkorumpovaná a zkažená, přesto však nedovolí vlastním dětem, aby se vymanily z předepsaných konvencí. Hrdinové filmu Prasečinec jsou neposlušní synové v té nejodpudivější podobě: bouří se proti společnosti, avšak jsou jí sami pohlcení. Vyznění díla je surové a otřesné, ale Pasolini přistupuje k látce se záměrným odstupem a humorem.

    Žánry:DramaExtrémníSatira
    14
  • Satyrikon
    Satyrikon (1969)
    Film

    Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

    Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

    Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

    65%

    Na počátku 60. let měl za sebou Federico Fellini osm a půl filmu (ta "půlka" se vztahuje k filmu Boccaccio 70, u něhož se o režii dělil s V. De Sicou, M. Monicellim a L. Viscontim). A taky velkou tvůrčí krizi. Paradoxně právě ta mu pomohla k dalšímu triumfu: vypovídal se z ní totiž ve filmu 8 1/2 (1963) tak originálně a působivě, že mu vynesla v roce 1964 Oscara za Nejlepší cizojazyčný film. V příštím roce byla uvedena ještě Giulietta a duchové.

    Satyrikon (1968) natočil Fellini podle fragmentů antického románu Gaia Petronia Arbitera. Na scénáři s ním spolupracoval nový "člen týmu", Bernardino Zapponi, který je podepsán i pod filmy jiných režisérů (Nová strašidla, Horalka). V osobité alegorii lze najít jak prvky společné s obrazem společnosti v Sladkém životě, tak velké výtvarné vize jako v pozdějším filmu Roma. Jakási starověká road movie o putování mladíků Encolpia a Ascylta nás provádí v prvním plánu zároveň surrealisticky i často až naturalisticky viděným antickým světem hostin, orgií, úchylek a výstředností, v druhém pak oťukává skryté oblasti lidské mysli. Bortící se hodnoty římského impéria symbolizovaného zříceným obrovským nevěstincem, zvrácené hodnoty, únik před novým tyranem do neznáma na moře... Felliniho Satyrikon překypuje obrazy a významy, na rozdíl od předcházející tvorby je nezakrývaně stylizovaný v hereckém projevu i ve výpravě (z velké části natáčený výjimečně v ateliérech, podle skic samotného režiséra).

    Satyrikon je první z trojice velkých dobových fresek (ony druhé dvě jsou Casanova Federica Felliniho (1976), A loď pluje (1983) - a zahájil tak režisérovo druhé tvůrčí období. Byl nominován na Oscara za Nejlepší režii.

    15
  • 16
  • Dekameron
    Dekameron (1971)
    Film
    • Max
    Filmová verze Boccacciova Dekameronu z roku 1970 tvoří součást tak zvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí CANTERBURSKÉ POVÍDKY (1971) a KYTICE Z TISÍC JEDNÉ NOCI (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu. Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost.
    Žánry:DramaKomedieErotický
    64%
    Filmová verze Boccacciova Dekameronu z roku 1970 tvoří součást tak zvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí CANTERBURSKÉ POVÍDKY (1971) a KYTICE Z TISÍC JEDNÉ NOCI (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu. Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost.
    Žánry:DramaKomedieErotický
    17
  • Francesco
    Francesco (1989)
    Film
    64%
    18
  • Kytice z tisíce a jedné noci
    Kytice z tisíce a jedné noci (1974)
    Film
    • Max
    63%
    19
  • Caligula
    Caligula (1979)
    Film
    • Edison
    Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní. (Chen)
    62%
    Filmový příběh o jednom z nejzvracenějších panovníků starověkého Říma Caliguly se stal kontrovezním nejen díky otevřenému znázornění brutality, ale také díky množství erotických scén. Právě díky nim se někteří z tvůrci rozhodli, že netouží, aby bylo jejich jméno uvedeno v titulcích. Nicméně bez ohledu na pornografický nádech se filmu Caligula podařilo vcelku originálně znázornit bizarnost nejen samotného Caliguly, ale i jeho přívrženců. Zrada, sex a násilí ovládli Caligulův dvůr a vy máte možnost zhlédnout několik verzí. Takzvaná "hardcore" verze, jejíž stopáž se šplhá ke 160 minutám byla "obohacena" o několik sexuálních momentů a díky tomu se od ní filmaři distancovali. Pro ostatní existuje mnoho dalších kratších verzí, které nejsou tak explicitní. (Chen)
    20
  • Momo
    Momo (1986)
    Film
    Filmová fantazie natočená podle stejnojmenného románu Michaela Endeho, vypráví příběh malé osiřelé holčičky Momo, která ochrání obyvatele italského městečka před nezdravým vlivem záhadných mužů v šedém, jenž se chtějí zmocnit lidského času. Ti nabádají lidi, aby si jej ukládali do speciální banky s 20 procentním úrokem a nutí je, aby pracovali stále usilovněji i na úkor vlastního štěstí a osobních vztahů. S pomocí "Mistra času", který na hodinu uspí celý svět, se malé Momo podaří uvolnit čas z banky a vrátit jej jeho původním majitelům.
    62%
    Filmová fantazie natočená podle stejnojmenného románu Michaela Endeho, vypráví příběh malé osiřelé holčičky Momo, která ochrání obyvatele italského městečka před nezdravým vlivem záhadných mužů v šedém, jenž se chtějí zmocnit lidského času. Ti nabádají lidi, aby si jej ukládali do speciální banky s 20 procentním úrokem a nutí je, aby pracovali stále usilovněji i na úkor vlastního štěstí a osobních vztahů. S pomocí "Mistra času", který na hodinu uspí celý svět, se malé Momo podaří uvolnit čas z banky a vrátit jej jeho původním majitelům.
    21
  • 22
  • 23
  • Canterburské povídky
    Canterburské povídky (1972)
    Film
    • Max
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    60%
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    24
  • 25
  • Saló aneb 120 dnů sodomy
    Saló aneb 120 dnů sodomy (1975)
    Film
    52%
    26
  • Rudá Sonja
    Rudá Sonja (1985)
    Film
    47%
    27