Maggie Smith

Maggie Smith, celým jménem Margaret Natalie Smith, byla významná britská filmová, televizní a divadelní herečka. Narodila se 28. prosince 1934 ve městě Ilford v anglickém hrabství Essex. Její matka Margaret Hutton pracovala jako sekretářka, otec Nathaniel Smith byl poté patolog působící na Oxfordské univerzitě. Během dospívání navštěvovala Maggie Smith soukromou střední školu Oxford High School, kterou však v 16 letech opustila, aby se mohla začít věnovat herectví. Své první herecké zkušenosti začala počátkem 50. let sbírat v divadle Oxford Playhouse. Následně se jí podařilo prorazit na Broadwayi, odkud se po několikaletém angažmá přesunula začátkem 60. let do londýnského Royal National Theatre. V této době již měla za sebou i své první filmové a televizní role. Filmová kariéra Maggie Smith Maggie Smith patřila k nejvýznamnějším britským herečkám 20. a 21. století. Za svou více než sedmdesátiletou kariérou si vydobyla pozici všestranně talentované herečky, která dokázala s přehledem excelovat v klasických i moderních divadelních inscenacích, malých televizních a filmových produkcích i ve vysokorozpočtových komerčních projektech. Kromě nesporného talentu, který dokázala neustále rozvíjet i v pokročilém věku, byla u široké veřejnosti oblíbená i pro svůj typický ostrovtip, jímž dokázala obohatit nejednu vážnou dramatickou úlohu.  Maggie Smith debutovala na stříbrném plátně okrajovou rolí hostky ve filmu Child in the House (1956). Svou první větší úlohu dostala až o dva roky později v kriminálním snímku Nowhere to Go (1958), kde ztvárnila postavu neteře vrchního konstábla Bridget Howard. Deset let po svém debutu byla poprvé nominována na Oscara za vedlejší roli Desdemony v celovečerní adaptaci shakespearovské hry Othello (1965), v níž si zahrála po boku Lawrence Oliviera. Pro prestižní zlatou sošku si však nakonec došla až o čtyři roky později, tentokrát za hlavní roli v dramatu Nejlepší léta slečny Jean Brodieové (The Prime of Miss Jean Brodie, 1969), kde ztvárnila stejnojmennou učitelku, která svádí své žačky k fašistické ideologii. Po tomto kariérním zlomu na sebe další úspěchy nenechali dlouho čekat. Druhý Oscar a Zlatý glóbus V následujících letech se Maggie Smith objevila v televizní inscenaci shakespearovské hry Kupec benátský (The Merchant of Venice, 1972), dobrodružné komedii S tetou na cestách (Travels with My Aunt, 1972), která ji vynesla další nominaci třetí nominaci na Oscara, dramatu Láska a bolest a celá ta zatracená věc (Love and Pain and the Whole Damn Thing, 1973), mysteriózní komedii Vražda na večeři (Murder by Death, 1976) nebo adaptaci románu Agathy Christie Smrt na Nilu (Death on the Nile, 1978), kde ztvárnila postavu slečny Bowersové. Rovněž se v této době zahrála po boku Michaela Cainea v komediálním dramatu Apartmá v Kalifornii (California Suite, 1978), které jí vyneslo dalšího Oscara (tentokrát za vedlejší roli) a její vůbec první Zlatý glóbus. Zároveň si tímto úspěchem definitivně upevnila svou pozici všestranné herečky, která je široce uznávána na domácí i zahraniční scéně. 80. léta se nesly v kariéře Maggie Smith v obdobném duchu. Hned zkraje desetiletí se objevila po boku Alana Batese a Isabelly Adjani v dramatu Quartet (1981), který sklidil pozitivní reakce na festivalu v Cannes, a ztvárnila bohyni Thetis v epickém fantasy Souboj Titánů (Clash of the Titans, 1981). Následovala vedlejší role v krimi thrilleru Zlo pod sluncem (Evil Under the Sun, 1982), černá komedie Soukromá slavnost (A Private Function, 1984) a hlavní role Charlotte Bartlett v dramatu Pokoj s vyhlídkou (A Room with a View, 1985), která ji vynesla další nominaci na Oscara a druhý proměněný Zlatý glóbus. V 90. letech se objevila například v dobrodružné fantasy Stevena Spielberga Hook (1991), dramatu Agnieszky Holland Tajemná zahrada (The Secret Garden, 1993), adaptací shakespearovské hry Richard III. (1995) nebo v oblíbené komediální sérii Sestra v akci (1992–1993), kde ztvárnila matku představenou. Její vrcholné období popularity ji však překvapivě teprve čekalo. Harry Potter a Panství Downton Počátkem nového milénia byla Maggie Smith obsazena do role přísné, avšak spravedlivé profesorky přeměňování Minervy MacGonagallové ve filmové sérii o Harrym Potterovi (Harry Potter, 2001 - 2011). Osm filmů o mladém čarodějovi, který se snaží zachránit kouzelnický svět před nemilosrdným lordem Voldemortem, vydělalo celosvětově přes 7 a půl miliardy dolarů a stalo se jednou z historicky nejúspěšnějších filmových sérií všech dob. Pro Maggie Smith však účast na globálním fenoménu znamenala především nečekané nabytí popularity u mladé generace, díky níž se profesorka McGonagallová stala bezpochyby nejikoničtější postavu v její bohaté filmové kariéře. Další mimořádný úspěch následoval se seriálem Panství Downton (Downton Abbey, 2010 - 2015), kde Maggie Smith ztvárnila matriarchální hraběnku Violet Crawley, která vlivem společenských změn postupně ztrácí vliv na svém panství. Seriál se stal kulturním fenoménem se širokým zástupem oddaných fanoušků a Maggie Smith vynesl nominace na řadu cen, z nichž získala například tři Primetime Emmy Awards nebo svůj třetí a poslední Zlatý glóbus. I v novém miléniu však Maggie Smith nepřestávala účinkovat v komornějších dílech. Velmi oblíbenými se například stala černá komedie Univerzální uklízečka (Keeping Mum, 2005), kde ztvárnila postavu sériové vražedkyně Grace Hawkins, nebo nečekaně úspěšná komediální dramata Báječný hotel Marigold (The Best Exotic Marigold Hotel, 2011) a Druhý báječný hotel Marigold (The Second Best Exotic Marigold Hotel, 2015), která celosvětově vydělala přes 220 milionu dolarů. V roce 2015 získala Maggie Smith svou poslední nominaci na Zlatý glóbus, kterou jí vyneslo komediální drama o excentrické důchodkyni Dáma v dodávce (The Lady in the Van, 2015). Po celou dobu své kariéry zůstala Maggie Smith rovněž velmi aktivní na divadelních prknech, což dokládá řada divadelních cen, mezi nimiž nechybí Tony Award, Laurence Olivier Award nebo William Shakespeare Award za její přínos klasickému divadlu v USA, kterou každoročně uděluje americká divadelní společnost Shakespeare Theatre Company. Osobní život Maggie Smith Mezi lety 1969 až 1975 byla Maggie Smith provdána za herce Roberta Stephense, se kterým se jí narodili synové Chris a Toby. Následně se provdala za scenáristu Alana Beverly Crosse, se kterým žila až do jeho smrti v roce 1998. V průběhu let se Maggie Smith aktivně věnovala charitě. Byla také patronkou divadla Oxford Playhouse, ve kterém svou hereckou kariéru odstartovala.