Články o Ikarie XB 1

Letní filmová škola slaví 50. narozeniny a její program proto bude snad ještě nabitější než jindy. Festivaloví návštěvníci se od pátku 26. července do čtvrtka 1. srpna v Uherském Hradišti dočkají množství retrospektiv, díky nimž budou moci na velkém plátně zhlédnout jedny z nejlepších filmů všech dob. Podívejme se na desítku titulů z letošního programu, která je seřazená chronologicky podle data vzniku snímku a řídí se pravidlem, že každá programová sekce může být zastoupena pouze jednou. I díky tomu je patrné, jak našlapaná letošní nabídka bezesporu je.

V první polovině 90. let se o Janu Svěrákovi hovořilo jako o nejspíš nejtalentovanějším filmaři z generace mladých českých tvůrců. A zcela oprávněně. Obecná škola to dotáhla až k oscarové nominaci, Kolja ji o pár let později už proměnil. Oba tituly patří mezi naše nejoblíbenější porevoluční snímky, v mezidobí však dal Svěrák do kupy ještě dva další podařené snímky, jimž se pohříchu dostalo mnohem méně pozornosti.

Létající talíře, zelení mužíčkové, mimozemské invaze či kradení těl. To jsou motivy spojované s jedním z nejčastějších subžánrů science fiction, který se zabývá kontaktem lidí s nepozemskými entitami. Nová česká komedie Franta mimozemšťan nám ale připomněla, že v tuzemské kinematografii najdeme podobně laděných snímků poskrovnu. Nabízíme proto výběr deseti nejlepších děl, v nichž jsou Češi konfrontování s návštěvou z vesmíru.

Asi na žádný český film na letošních Varech nečekalo před velkým sálem Thermalu tolik lidí. A zatím jsem u žádného snímku nezažil tak dlouhý potlesk a vlastně opakované mohutné hlasité potlesky – při uvádění filmu a prezentaci štábu, po všech jejich projevech a poděkováních, při závěrečných titulcích a po jejich skončení. Sci-fi Bod obnovy, která právě vstupuje do široké distribuce, si něčím podmanila publikum.

České sci-fi jsou skoro vždy komedie či parodie. Téměř nikdo si netroufá na vážná témata a seriózní vyznění. Bod obnovy je pokusem o český Minority Report nebo Půjčovnu masa. Režisér Robert Hloz se uvedl jako schopný řemeslník. Teprve druhý film ukáže, zda je v něm něco víc.

Dnes už se jim čeští filmaři, minimálně v rámci kinotvorby, prakticky nevěnují. Dlouhou dobu ale detektivky patřily mezi jeden z nejčastěji natáčených žánrů, diváci je ve velkém navštěvovali v kinech a autoři se nejednou inspirovali skutečnými událostmi.

Konec loňského filmového roku patřil zcela jistě komiksovému Spider-Manovi a katastrofické satiře K zemi hleď!. Oba snímky zohledňujete v komentářích, ale pomyslnou objevenou perlou se pro jednu z vás stalo československé sci-fi z šedesátých let minulého století. Inspirujte se. Vaše názory uvádíme bez jakýchkoli redakčních úprav.

Na televizní obrazovky se letos vrátí ikonický Pan Tau, nemluvný mim s černou buřinkou, laskavým humorem, nakloněný dětským duším a obdařený mimořádnou schopností - transformovat se do podoby loutkového panáčka.

V rámci televizního vysílání jste se včera ve sci-fi Interstellar mohli vydat ke hvězdám. Líbilo se vám vesmírné dobrodružství Christophera Nolana a chcete víc? Máme pro vás deset tipů, které byste v rámci žánru rozhodně neměli ignorovat.

(Následuje oficiální text distributora) Monte (Robert Pattinson) a jeho malá dcera Willow žijí společně v naprosté izolaci na palubě kosmické lodi hluboko ve vesmíru. Monte, pro kterého byla přísná sebekázeň obranným štítem proti touze, se stal otcem proti své vůli. On i žena, která dítě porodila, byli členové posádky vězňů – odsouzenců k smrti. Pokusní králíci poslaní na misi s cílem najít alternativní zdroje energie. Mise se účastní také lékařka (Juliette Binoche), která zkoumá lidskou sexualitu v extrémních podmínkách a s vězni má své vlastní záměry. Otec a dcera se společně přibližují cíli – černé díře, kde čas a prostor přestávají existovat. Filozofická sci-fi režisérky Claire Denis o hledání podstaty lidskosti ve vesmírných kulisách.