Smrt stopařek – čeští filmaři si v příběhu děsivých vražd vypomohli trikem jak z hollywoodského filmu

Že se detektivkám tak dlouho dařilo, bylo bezpochyby dáno i tím, že po zestátnění kinematografie nebyly filmy s kriminální zápletkou coby „zábava pro masy“ zavrženy, ale pouze modifikovány, aby odpovídaly potřebné ideologii (zločin musel vycházet z nepřátelství vůči komunismu, motivace ke spáchání trestného činu se změnila z osobní na politickou atd.). Jakkoli se tedy pod tíhou socialismu žánr proměnil, jeho oblibu se povedlo udržet.

V roce 1979 tak mohla do kin přijít detektivka Smrt stopařek, snímek zachycující děsivou dvojnásobnou vraždu, jíž spáchal o tři roky dříve Miroslav Somora a která pro svou brutalitu otřásla veřejností. Oficiální popis filmové verze je následující: řidiči Charvátovi se úspěšně daří tajit před okolím jak svůj pobyt ve vězení, tak i nezvladatelnou agresivitu vůči ženám. Jednoho dne vezme do auta dvě stopařky a cestou obě zavraždí. Těla pohodí na místě, jež nemá nic společného s jeho osobou, a domnívá se, že tím zahladil všechny stopy. Přesto se ho zmocní strach před dopadením, rozhodne se tedy uprchnout přes hranice. Aby se pojistil, bere si s sebou rukojmí – malého synka své bytné. Policejní vyšetřovatelé jsou mu však na stopě...

Snímek natočil režisér převážně rodinných filmů Jindřich Polák (Pan Tau, Lucie, postrach ulice, Kačenka a strašidla, ale také legendární sci-fi Ikarie XB 1), který na scénáři spolupracoval s Vojtěchem Měšťanem (Mravenci nesou smrt). Výše popsaný filmový děj realitě většinou odpovídá. Somora (ve filmu Charvát) byl v minulosti opravdu několikrát trestaný za přepadení, krádeže a znásilnění a dařilo se mu jeho prohřešky před ostatními tajit.

Zjemnění lze najít v činu vraždy obou dívek, ale to lze chápat (přeci jen nebylo cílem filmařů diváky rovnou znechutit a vyhnat je z kin). Relativně nevýznamná je i změna v případě svědka, který ve skutečnosti projížděl okolo místa činu autem, nikoli autobusem. Jeho rychlé nalezení těl na skládce každopádně umožnilo prakticky okamžité dopadení Somory. A právě v tento moment autoři filmu nejvíce popustili uzdu fantazii, aby finále bylo dynamičtější.

Zatímco ve filmové verzi si bezpečnost jede pro vraha, jenž včas prchá za nedobrovolné pomoci bytné a jejího syna, kterého bere s sebou (přirozeně mu drží pistoli u hlavy, aby ho kriminalisté brali vážně), a celá honička vede až k hranicím, realita byla podstatně prostší. Somora byl zatčený o dva dny později doma, když zrovna vodou smýval krev v kabině řidiče a chystal se ji přestříkat novou barvou. S kriminalisty odešel bez odporu a následně se při výslechu plně doznal ke všemu, co spáchal.

Inu, jak je vidno, nejen v Hollywoodu mají rádi dramatičtější akční konce. Smrt stopařek si můžete pustit dnes v televizi na Primě od 22:30.

Tato recenze je trochu výjimečná. Vznikla úplně spontánně bez scénáře a obsahuje spoilery, jak film dopadne. Vzhledem k tomu, že ale hodně lidí tápe, co měl konec znamenat, snad bude užitečná.