Máme za sebou prodloužený víkend, data Unie filmových distributorů nám ovšem přesto přináší čísla návštěvnosti ze čtvrtka do neděle. Kinům vládly dvě očekávané novinky, ani jedna z nich ovšem neoslnila v takové míře, jak se očekávalo.
Po mírné stagnaci se v českých kinech zase jednou děly zajímavé věci. Vlny byly ve svém desátém týdnu sesazeny z čela žebříčku, vyšlápl si na ně totiž samotný Jan Hřebejk. Nečekaným úkazem se však stalo výročí premiéry Pulp Fiction, které do kin přilákalo až nečekaný počet příznivců.
První Úsměv (Smile) se stal hitem především díky své vpravdě geniální marketingové kampani, kdy najatí herci vyráželi na různé veřejné akce, seděli v publiku na dohled kamer a na tváři vykouzlili trademarkový úsměv. Sociální sítě byly ihned plné reklamy zdarma a lidé se hrnuli do kina, protože v Americe táhne máloco jako high concept horor, kterému se ještě před premiérou podařilo prorazit do veřejného povědomí. Obzvláště v říjnu. A samozřejmě, že úspěšný horor nikdy nezůstane osamocen, takže tu po dvou letech máme nášup.
První Úsměv (Smile) měl jít původně na streamovací služby, studio Paramount ovšem u lákavé premisy o děsivých sebevraždách vsadilo na zatraceně stylový marketing a vyhrálo pomyslný jackpot. Horor se stal virální senzací, díky čemuž utržil v kinech při rozpočtu 17 milionů dolarů hezkých 217 milionů. A jak známé hollywoodské pořekadlo praví, když vám nějaký horor zatraceně uspěje, musí do dvou let následovat dvojka. A tohoto pravidla se řídí i Úsměv.
Na podzim se zase budeme usmívat. Velmi rychle, tedy dva roky od premiéry hororu Úsměv (Smile), se dočkáme pokračování, které se podle traileru bude spoléhat na tytéž ingredience jako nečekaně úspěšná jednička. Ta při rozpočtu 17 milionů dolarů utržila v kinech ohromných 217 milionů, a tak nebylo pochyb o tom, že se brzy dočkáme druhého dílu. Ten se nyní představuje v první ukázce.
Roku 1981 měl ve Francii premiéru dost možná nejosobitější rozvodový thriller v dějinách kinematografie, jímž polský režisér Andrzej Żuławski přetavil vlastní bolestné zkušenosti v šokující psychologický horor s prvky tělesné mutace, jíž se proslavil spíš David Cronenberg. Kultovní Posedlost (Possession) s Isabelle Adjani a Samem Neillem nyní poslouží jako základ pro pořádně odvážný hollywoodský remake v režii Parkera Finna (Úsměv), v němž si podle všeho zahraje produkující Robert Pattinson.
Tento víkend bude pro fanoušky streamovací zábavy obzvláště výživný. V pohodlí domova si totiž mohou konečně užít jeden z nejchválenějších filmů loňského roku a vítěze sedmi Oscarů, Oppenheimera od Christophera Nolana. Netflix si pro vás pak připravil jednu ze svých největších seriálových událostí a na své si přijdou i příznivci přímočaré akce.
Už několik let se pravidelně dozvídáme, které horory jsou nejděsivější. Britská společnost MoneySuperMarket Broadband (dříve Broadband Choices), běžně se zaměřující na finanční a technologické služby, totiž v roce 2020 sponzorovala projekt Science of Scare (tedy Věda o strachu), jenž se snažil experimentálně určit ty nejhrůzostrašnější filmové horory.
Stephen King už zásobuje knihkupectví převážně hororovými bestsellery přes půl století a většina z nich se dočkala filmové či seriálové adaptace. Jsou mezi nimi i některé z největších a nejlépe hodnocených snímků historie. Momentálně v kinech terorizuje prokletou rodinu děsivý přízrak Kostlivec, jehož King zařadil do sbírky povídek Noční směna už roku 1978. Není přitom jediným kvalitním příběhem, jež hororový guru v různých formách vydal a které dosud odolávají plnokrevné mainstreamové adaptaci.
Děsivé filmy se vždy těšily velké oblibě. Není se proto čemu divit, že jim studia věnují nemalou péči. Ani v roce 2022 nechyběla řada zajímavých zástupců hororového žánru. Do našeho malého speciálu jsme se pokusili vybrat ty nejpamátnější.
