V roce 1984 měla premiéru první oficiální adaptace Duny (Dune). Film Davida Lynche je kinematografickým mezníkem. Jenže z jiných důvodů, než by si tvůrci přáli.
Filmová Duna (Dune) režiséra Denise Villeneuvea a knižní adaptace Franka Herberta jsou dvě odlišné zpracování stejného epického příběhu. I když snímek zůstává věrný mnohým klíčovým prvkům knihy, existuje několik rozdílů v tom, jak jsou příběh, postavy a svět převedeny na plátno. Tento článek zkoumá některé z nejvýznamnějších rozdílů mezi filmovou a knižní verzí Duny.
Kvůli tomu, jak se poslední dobou mluví jenom o nové Duně (Dune: Part Two), bychom málem zapomněli na… starou Dunu. Ne tedy první díl od Denise Villeneuva z roku 2021, nýbrž jedinou starší filmovou adaptaci románu Franka Herberta. Tu má na svědomí poněkud netypicky David Lynch a podivné dílo z roku 1984 dodnes svérázně vystupuje ze zbytku jeho filmografie.
Chilsko-francouzský režisér Alejandro Jodorowsky dnes slaví 95. narozeniny. Přestože za svůj život nenatočil ani deset filmů, patří mezi nejikoničtější a nejkultovnější filmaře. Ve skutečnosti se dá říct, že naše představa o „kultovním filmaři“ vznikla právě na základě jeho práce a života. Jeho Krtka (El Topo) z roku 1970 mnozí považují za první půlnoční film. Tedy takový, který neuspěje v klasické distribuci, zato však žije bohatým životem v klubových a komunitních kinech. Na rozdíl od mnohých půlnočních režisérů typu Tommyho Wiseaua a Neila Breena však Jodorowsky není patlal, jehož filmy by byly „tak špatné, až jsou dobré“, jedná se o mistra surrealismu.
V posledních týdnech se zdálo, že listopadová premiéra druhé části epické Duny může mít problémy. V Hollywoodu neustávají herecké a scenáristické stávky, kvůli nimž se odsouvá vývoj řady projektů a solidární herecké hvězdy odmítají své filmy propagovat. Sci-fi sequel z pouštní planety Arrakis, který navazuje na pandemický velkofilm z roku 2021, přitom potřebuje každý dolar a nejvhodnější distribuční podmínky.
Než se hlediště kinosálů v listopadu prohnou pod epickými a ohlušujícími výjevy z písečné planety Arrakis, čeká druhou Dunu výživná marketingová kampaň. Trailer se promítal minulý týden na lasvegaském CinemaConu, na internet se však dostalo pouze několik fotografií představujících staronové postavy. Upoutávka, o níž se v tisku hovořilo v superlativech, vyjde zítra navečer. Jako ochutnávku si nyní můžete pustit první krátký klip a prohlédnout si oficiální plakát.
Zvládnout režii celovečerních filmů či seriálů, tedy profesi nesmírně komplexní, vyžadující vůdčí, rozhodnou a komunikativní osobnost, je schopnost často připisovaná lidem s lehce či silně rozvinutým egoismem a diktátorstvím. Pro spoustu filmařů to samozřejmě neplatí, ale o opravdu legendárních hollywoodských režisérech se často dočteme spíše nelichotivé morální verdikty. Následujících šest slavných osobností s oscarovými vavříny a miliony (i miliardami) dolarů na kontě ale podle dostupných informací platí za vlídné lidi s nohama na zemi, kteří se v zákulisí nad nikoho nepovyšují.
Ve svém oboru jsou respektovaní a publikum je miluje. Na kontě mají řadu oceňovaných kinematografických skvostů, a přesto si umí sáhnout do svědomí a přiznat, že minimálně jednou chybovali. I ti nejlepší a nejslavnější režiséři totiž natočili film, za který se s odstupem času stydí, popřípadě jej nemají v oblibě. Mohlo jít o lukrativní studiovou zakázku nebo o podfinancovaný debut, ale také o sledované snímky, jež daní tvůrci realizovali na vrcholu sil a popularity. V následujících řádcích se dočtete o deseti renomovaných filmařích, kteří mají jasno, jaké je jejich nejméně oblíbené dílo. Jsou řazení dle data výroby daného filmu.
Ivan Reitman se narodil v Československu a v USA se mu podařilo udělat velice slušnou kariéru. Kromě toho, že natočil dva díly Krotitelů duchů, v roce 2016 produkoval jejich ženskou verzi a letos i dětskou, zapříčinil také zlom v kariéře Arnolda Schwarzeneggera, kdy z akčního hrdiny udělal komika ve snímcích Dvojčata, Policajt ze školky a Junior. Produkoval rovněž skvělou komedii Soukromé neřesti o rozhlasovém moderátorovi Howardu Sternovi nebo film svého syna Jasona Reitmana Lítám v tom. Odešel z tohoto světa v poklidu, ve spánku v rodinném domě v Kalifornii. Tím se mu splnilo něco, o čem sní asi většina lidí.
I ty nejepičtější příběhy, odehrávající se v průběhu mnoha desítek let, nemusí končit happy endem. Platí to i pro filmovou adaptaci knihy Edgara Rice Burroughse, s níž Hollywood zápolil celých osmdesát let. Roku 2012 konečně dorazil do kin snímek John Carter: Mezi dvěma světy, který byl obřím kasovním propadákem a na který se dnes můžete podívat od 22:30 hodin na Nově.
