Články o John Wick

Akční filmy existují od raných let kinematografie, velkými pionýry kaskadérských šíleností byli mistři němé grotesky. Od úsvitu širokoformátových blockbusterů v padesátých letech se filmové atrakce stříbrného plátna předháněly v tom, jaké vykutálenější popření bezrizikové inscenace nabídnou. Všichni Bondové, Jackie Chanové či Cruiseové dodávají anonymnímu řemeslu prestižní tvář, kterou ale léta bez ovací tvarují stateční kaskadéři, smělí komparzisté a samozřejmě tvůrci, chrlící ikonické momenty, s nimiž brnkají na nervy pojišťovnám. Deník The Sun zveřejnil průzkum firmy Samsung, v němž dva tisíce respondentů pátralo po dvacítce největších kaskadérských kousků kinematografie. Vítěz nepřekvapí stejně jako spousta dalších zmíněných veličin. Přece se však najde minimálně jedno neprávem zaprášené jméno, jež hlasující opomněli navzdory jeho nadčasovému a racionalitu dodnes zpochybňujícímu přínosu.

Akční nářez Nikdo (Nobody) představoval nenápadný, ale hodně zdařilý a po všech stranách chválený film. Není divu, že pokračování se blíží, jak mimo jiné dokazuje první fotografie z filmu.

Jak rozeznat dobrého herce od špatného? To je záludná otázka do pranice, která si nakonec vždy žádá subjektivní ohodnocení. O talentech Branda, Nicholsona, Streep či Pacina asi polemizuje málokdo, ale takový Nicolas Cage to má padesát na padesát. Speciální kategorií filmových hvězd, jež fotogeničnost samozřejmě definuje, jsou ryzí sexsymboly, především ženy s vizáží a projevem sebevědomé divy módních parketů. Jejich popularita v přece jenom falocentričtější společnosti přirozeně neopadne a úspěch řady krásek (stejně tak atraktivních herců), jejichž herecký rozsah se veřejně zpochybňuje, svědčí o širokém rozptylu charakterových možností v hollywoodském mainstreamu.

Nesesmilníš, nepokradeš, nevezmeš nadarmo jméno Baby Yagy a rozhodně nezabiješ psa Johnu Wickovi. Boží přikázání lze ve filmových světech rozšiřovat s ohledem na to, jakou formu tam mají nelítostní vyslanci krutého zúčtování. Za poslední dekádu kinematografie nepoznala efektivnějšího zabijáka než Johna Wicka, jehož vousatou tvář studio před natáčením jedničky rázně odmítalo. Keanu Reeves byl přece slavným jako hladce oholený hrdina Matrixu či Constantina, nikoli jako zachmuřené eso rozsáhlého syndikátu asasínů, jehož k pomstě navíc motivuje zapovězený mainstreamový skutek – zabití štěňátka, jež protagonistovi darovala umírající manželka.

Sérii Splinter Cell není třeba videoherním fanouškům příliš představovat. Na motivy špionážních románů Toma Clancyho vycházely především v první dekádě 21. století stealth akční adventury, v nichž hráči ovládali tajného agenta Sama Fishera během jeho nebezpečných misí po celém světě. Ačkoli dosud poslední díl série vyšel v roce 2013, o filmové adaptaci se spekuluje už téměř dvě desetiletí.

O Keanu Charlesi Reevesovi se už mnoho let říká, že na place Draculy nejspíš pochytil od transylvánského knížete pár triků a přestal stárnout. Dnes nám však nezbývá než se vetřít s možná nečekanou zprávou, že v Libanonu narozený herec slaví 60. narozeniny. Syn anglické matky a amerického otce podědil evropské, havajské a asijské předky. Od nějakých šesti let vyrůstal ve Spojených státech a Kanadě, velký vliv však na něj měla osoba čínské babičky, jejíž étos ve velké míře přijal za vlastní. Jeho dospívání poznamenala četná matčina manželství (s otcem se přestal stýkat ve svých třinácti, což už bylo mnoho let po rozchodu rodičů). Není divu, že v důsledku nestálosti a nejistoty okolo sebe se Reeves stal problémovým dítětem, vyloučený byl ze čtyř středních škol. Jedním z mála světlých bodů jeho mládí byl zájem o dráhu profesionálního hokejisty. Nakonec se jím nestal, dnes ho známe jako jednoho z nejmilovanějších hollywoodských herců. Během jeho hvězdné kariéry ho pronásledovaly nedůvěra veřejnosti v jeho talent i osobní tragédie, všechny překážky ale překonal a dnes platí za milovanou ikonu. Připomeňme si 8 z jeho nejlepších rolí.

Nejelegantnější akční série současnosti, v níž Keanu Reeves tak trochu vstal z hereckého hrobu a názorně předvedl, jak by nám mělo záležet na psech, tu s námi ještě nějaký čas zůstane. Po čtyřech filmech ze světa Johna Wicka a přidruženém seriálu Hotel Continental se pracuje na filmových spinoffech o postavách Caina (Donnie Yen) a Balleriny (Ana de Armas), k nimž se přidává ještě čerstvě ohlášený seriál John Wick: Under The High Table od studia Lionsgate.

Záchody jsou věcí užitečnou a potřebnou. Pro generaci alfa ujíždějící na krátkých YouTube formátech navíc skýtají velmi specifickou bizarní zábavu, která dovede vymývat mozky s jistotou nejzanícenější náboženské ideologie. Sotva rok a půl starý fenomén The Skibidi Toilet, sérii několika desítek krátkých videí bez dialogů a s vlezlou ústřední melodií, jste možná nezaznamenali. To vás asi nemusí mrzet. Jenže režisér Michael Bay (Skála, Transformers) ji hodlá s prezidentem Paramount Pictures Adamem Goodmanem přetavit ve filmovou a televizní franšízu. Bavíme se přitom o podívané, v níž záchody různých velikostí s trčícími zpívajícími hlavami svádí futuristickou bitvu s kyborgy.

Balerína (John Wick Presents: Ballerina) se jako nenápadný, ale zato pořádný průšvih krčí v rohu, pokud možno mimo zrak veřejnosti, už nějakou dobu. Premiéra filmu byla odsunuta o celý rok kvůli nutným přetáčkám a Chad Stahelski, vrchní vůdčí síla Johna Wicka, podle všeho poslal režiséra Lena Wisemana s petkou do hospody pro pivo a sám přebral kormidlo. Nejspíš to ale nebude stačit, protože insiderské hlasy varují před příšernou testovací projekcí, které právě v Hollywoodu proběhla.

Sen mnoha milovníků analogové filmařiny se snad konečně stává skutečností. Prezidentka americké filmové Akademie Janet Yang spouští proces, na jehož konci by mohlo být ustanovení nové oscarové kategorie určené pro kaskadérské kousky. I když ještě není vyhráno, je to zdaleka nejblíž, co se úmorná snaha mnoha lidí z průmyslu blíží k zdárnému konci.