Před 10 lety svět propadl pejskaři Keanu Reevesovi. Vousy Johna Wicka byly riskantním trumfem
Deset let od premiéry si s magazínem Business Insider sedli bývalí kaskadéři a režiséři původního Johna WickaDavid Leitch a Chad Stahelski. První z nich dávno přesedlal k jiným akčním značkám včetně Rychle a zběsile či Deadpoolovi, a přestože jeho letošní Kaskadér finančně neobstál, Leitch platí za možná nejžádanějšího inscenátora hollywoodské akce. Stahelski, jenž dělal kaskadéra Keanu Reevesovi v Matrixu, u „wickeversa“ zůstal jako jediný režisér i pro tři pokračování, jejichž kasovní i kritická čísla trvale narůstají.
Světu společně představili sice eklekticky odvozený, ale přece novátorský typ akční podívané, jejíž kontaktní prvky se střelnými zbraněmi nasazují atraktivní korunu hutnému mytologickému světu, zahalenému do uměleckých kompozic. „Snažili jsme se udělat fantaskní film z prostředí moderní řecké mytologie. To není mainstream. Takže jsme chtěli udělat něco cool s Keanuem,“ vyprávěl Stahelski o tom, jak si na studiu snažili vydobýt nezávislost i v tak zdánlivě triviální záležitosti, jakou na první pohled představují vousy hlavního hrdiny.
„Ale ti, co měli na starosti peníze, chtěli vidět zatraceného Keanu Reevese. Reevese z ‚Bodu zlomu‘, Reevese z ‚Nebezpečné rychlosti‘. A já nevím, jestli to ještě existuje, ale tehdy nám lidé, co mají moc, řekli, že nemůžeš zakrýt tvář hlavní hvězdy vousy,“ pokračoval. Zatímco on s Leitchem chtěli servírovat soběstačného hrdinu, jemuž by i nijak husté strniště dopomohlo k výrazu výčitkami stíhaného psance, jenž se z donucení vrací na scénu, hlavouni trvali na známé hvězdné image. A to i přesto, že Reeves už byl tehdy jako velký hollywoodský tahoun skoro na odpis.
„Měli jsme pocit, že nás nemůžou vyhodit, takže první den natáčení měl Keanu vousy, a později ten týden, když se dívali na denní záběry s teď už proslulými polostínovými záběry kameramana Jonathana Sely, si to úplně zamilovali,“ vzpomínal Stahelski. Jeho kolega byl v tomto směru zdrženlivější a potvrdil pouze, že s podobnými diskuzemi se párkrát setkal i posléze. „Nechci o tom moc mluvit, ale od té doby jsem vedl sporné rozhovory o tom, jestli mají hvězdy nosit vousy. ‚Musí být hladce oholený pro mezinárodní trh!‘ To je klasická hláška od studia,“ dodal Leitch.
Reeves se každopádně mohl po stopách protekčního mafiánského synka pustit atypicky zarostlý, z čehož se od té doby stal jeho pozdní kariérní brand. Vizáž přenesl dokonce i do opožděného sequelu Matrixu s názvem Resurrections a doprovázela jej až do premiéry Johna Wicka 4, jímž však sága nekončí. Stahelski má prý v rukávu několik nápadů na pětku, na světě už je přidružený seriál Hotel Continental a připravují se celovečerní spin-offy Balerína s Anou de Armas i pokračování čtyřky zaměřené na slepou postavu Cainea v podání Donnieho Yena.
Způsob, jakým tvůrci před dekádou zvedli Johna z gauče a přiměli jej znovu vykopat střelný arzenál, přitom tehdy studio také zprvu vetovalo. „Řekli nám: ‚To je smůla.‘ ‚To je špatné znamení.‘ ‚Tohle nemůžete udělat, to je jako Old Yeller!‘ ‚Nikdo to nechce vidět na plátně; odcizíte si diváky,‘“ vyprávěl Leitch o zabití Wickova pejska, a to i v narážce na tragický dětský román Old Yeller z roku 1956. „A já na to: ‚Budeme popravovat lidi zblízka; zabití psa je jedna věc, ale co brutální masakr všech těch lidí? To budou schopni přijmout?‘ … Nechápali, že natáčíme žánrový film. Jsme fanoušci toho žánru až do morku kostí a víme, že právě tyhle tvrdé momenty tvoří nezapomenutelné scény.“
Proti tomu už u Lionsgate zřejmě nesvedli argumentovat a kaskadéry koncipovaný revenge thriller, který kombinoval dějové motivace osmdesátek s moderní estetikou a akčními tradicemi sahajícími k Johnovi Woo, uvedli na scénu netušíc, že mění budoucnost žánru. Produkce utratila mezi dvaceti a třiceti miliony dolary a tržby v hodnotě 86 milionů předčily očekávání. Z Johna Wicka se nicméně stal okamžitý kult a další díly hravě posouvaly potenciál tajuplného světa i kaskadérské limity. Čtvrtá kapitola už přišla na sto milionů dolarů a vydělala 440, přičemž lidé evidentně pořád nemají dost, rozvíjené zacházení se psy se jim nakonec zamlouvá a Reevesův plnovous zikoničtěl. To jsou zkrátka ty potřebné šťastné konce filmových tahanic.