Name: Přelud svobody
Released: 1974
Duration: 100 min
Rating: 76
Cast: Adriana Asti, Milena Vukotič, Jean-Claude Brialy, Monica Vitti, Jean Rochefort

Mozaika světa, pozorovaného v absurdní nadsázce a pospojovaná řetězícím se přeskakováním z jedné vedlejší postavy na druhou, skládá z nesourodých výjevů všeobjímající pocit neporozumění. Logika moderního světa je postavena pod úhlem absurdního žertu na hlavu: fotografie, na něž v pařížském parku lákal neznámý muž dívenky a nad nimiž se později zvědavě rozdychťuje pan Foucauld se svou manželkou, se ukáží být obyčejnými pohlednicemi s památkami. Obráceně se chovají i soudci, kteří odsoudí masového vraha a vzápětí ho propustí na svobodu. Stejně tak úspěšně vyhlašuje policie pátrání po dívence, která nezmizela. Celou mozaiku uzavírá v detailním záběru hlava pštrosa, kolem níž se ozývá nepřetržitá střelba. Předposlední film španělského režiséra a scenáristy Luise Buňuela nazvaný Přelud svobody (1974), tvoří závěrečnou část volného triptychu podobenství s filmy Mléčná dráha (1969) a Nenápadný půvab buržoazie (1972).

Herci a tvůrci 80

Adriana Asti

La dame en noir, la soeur du premier préfet

Milena Vukotič

L'infirmière

Jean-Claude Brialy

M. Foucault

Monica Vitti

Mme Foucault

Jean Rochefort

M. Legendre

Michel Piccoli

Le deuxième préfet de police

Režie:

Luis Buñuel

Scénář:

Luis BuñuelJean-Claude Carrière

Komentáře k filmu Přelud svobody 5

Sheldon

16 079 bodů 9. 12. 2015

Přízrak svobody je další z řady vynikajících filmů tohoto mistrovského filmového vypravěče, který sází na absurditu, boření konvencí a přitom zůstává výsostně zábavný a svěží. Je skutečně neuvěřitelné, jak Buñuel dokázal odhadnout tempo vyprávění, že ani po letech nenudí. Nejděsivější na tomto filmu je skutečnost, že zatímco v době svého uvedení film diváky šokoval, dnes se díky mediálnímu světu stal svým vyzněním naprosto vyměklým. Jen považte, Ve Velké Británii se třeba nesmí vysílat epizoda se střelcem, který z patra výškového domu pálí z pušky na náhodné kolemjdoucí. Po soudním procesu odchází jako vítěz ze soudní síně a podepisuje se fanynkám jako celebrita. Přízrak svobody je zajímavý také svým hereckým obsazením, ve kterém nalezneme řadu hvězd francouzské a italské kinematografie té doby, jež si své role pod mistrovým vedením evidentně užívají. Do dějin filmu se snímek zapsal zejména slavnou scénou s toaletami, kdy se sejde skupina maloměšťáků ke konverzaci u stolu. Přízrak svobody je pro milovníky filmové historie určitě titulem, který by jim neměl uniknout.

cerfik

7 933 bodů 21. 8. 2012

Něco tak absurdně šíleného se jen tak nevidí a rozhodně to pobaví. Scénka se záchody u jídelního stolu a hledání holčičky, která tam je, to jsou věci, na které jen tak nezapomenu. Je vydět jak se pan režisér vyžívá v ukazování absurdity našich zavedených konvencí, nad kterými se už ani nepozastavujeme. Vezme to celé tak vyhroceně do absurdna, že zůstává rozum stát a chvílemi máte opravdu pocit, že jste se zbláznili.

liborek_

7 283 bodů 18. 3. 2007

Přízrak svobody, Buńuelův předposlední film, je úžasný surrealistický špíček, ne-li přímo špek, skvělá hříčka, snové pásmo plné absurdit... Je to nadčasová satira o iluzi jménem svoboda, o tom, co všechno člověkem zmítá, co jej ovládá, co ho přetváří a formuje. Člověk má někdy tendenci prohlašovat o sobě, jak je svobodný, nezávislý, jak jej nic nepoutá a že svět mu leží u nohou - žel tuhle iluzi Buńuel rozdmýchává už pár minut po začátku filmu. Ukazuje naplno a s vtipem, jak je člověk v zajetí vlastních předsudků, iluzí, pověr, konvencí, úchylek... Přízrak svobody je jedinečné představení volně plynoucích asociací, skečů, které svou absurditou často ohromně pobaví, občas z nich člověka zamrazí, ale hlavně ho nutí přemýšlet. Epizody spolu zdánlivě nijak nesouvisejí, avšak ve skutečnosti svým logickým propojením naznačují, že jsou stejně tak neuchopitelné, jako tomu je u guláše zvaného život... Buńuel znovu šije do konvencemi prošpikované buržoazie, s humorem sobě vlastním shazuje klerikály, vzdává hold surralismu a i na stará kolena dokázal, že to je výjimečný režisér. "Omluvte mne na okamžik. Kde je tady jídelna, prosím? - Poslední dveře vpravo.... - Je obsazeno!"