Recenze filmu Přelud svobody

Komentáře a recenze 5

Sheldon

16 079 bodů •9. 12. 2015

10

Přízrak svobody je další z řady vynikajících filmů tohoto mistrovského filmového vypravěče, který sází na absurditu, boření konvencí a přitom zůstává výsostně zábavný a svěží. Je skutečně neuvěřitelné, jak Buñuel dokázal odhadnout tempo vyprávění, že ani po letech nenudí. Nejděsivější na tomto filmu je skutečnost, že zatímco v době svého uvedení film diváky šokoval, dnes se díky mediálnímu světu stal svým vyzněním naprosto vyměklým. Jen považte, Ve Velké Británii se třeba nesmí vysílat epizoda se střelcem, který z patra výškového domu pálí z pušky na náhodné kolemjdoucí. Po soudním procesu odchází jako vítěz ze soudní síně a podepisuje se fanynkám jako celebrita. Přízrak svobody je zajímavý také svým hereckým obsazením, ve kterém nalezneme řadu hvězd francouzské a italské kinematografie té doby, jež si své role pod mistrovým vedením evidentně užívají. Do dějin filmu se snímek zapsal zejména slavnou scénou s toaletami, kdy se sejde skupina maloměšťáků ke konverzaci u stolu. Přízrak svobody je pro milovníky filmové historie určitě titulem, který by jim neměl uniknout.

cerfik

7 933 bodů •21. 8. 2012

8

Něco tak absurdně šíleného se jen tak nevidí a rozhodně to pobaví. Scénka se záchody u jídelního stolu a hledání holčičky, která tam je, to jsou věci, na které jen tak nezapomenu. Je vydět jak se pan režisér vyžívá v ukazování absurdity našich zavedených konvencí, nad kterými se už ani nepozastavujeme. Vezme to celé tak vyhroceně do absurdna, že zůstává rozum stát a chvílemi máte opravdu pocit, že jste se zbláznili.

liborek_

7 283 bodů •18. 3. 2007

10

Přízrak svobody, Buńuelův předposlední film, je úžasný surrealistický špíček, ne-li přímo špek, skvělá hříčka, snové pásmo plné absurdit... Je to nadčasová satira o iluzi jménem svoboda, o tom, co všechno člověkem zmítá, co jej ovládá, co ho přetváří a formuje. Člověk má někdy tendenci prohlašovat o sobě, jak je svobodný, nezávislý, jak jej nic nepoutá a že svět mu leží u nohou - žel tuhle iluzi Buńuel rozdmýchává už pár minut po začátku filmu. Ukazuje naplno a s vtipem, jak je člověk v zajetí vlastních předsudků, iluzí, pověr, konvencí, úchylek... Přízrak svobody je jedinečné představení volně plynoucích asociací, skečů, které svou absurditou často ohromně pobaví, občas z nich člověka zamrazí, ale hlavně ho nutí přemýšlet. Epizody spolu zdánlivě nijak nesouvisejí, avšak ve skutečnosti svým logickým propojením naznačují, že jsou stejně tak neuchopitelné, jako tomu je u guláše zvaného život... Buńuel znovu šije do konvencemi prošpikované buržoazie, s humorem sobě vlastním shazuje klerikály, vzdává hold surralismu a i na stará kolena dokázal, že to je výjimečný režisér. "Omluvte mne na okamžik. Kde je tady jídelna, prosím? - Poslední dveře vpravo.... - Je obsazeno!"

stantheman

2 399 bodů •10. 9. 2014

8.5

Skvělá hříčka mistra surrealistického filmu. Jedna z hlavních postav pštros...mi evokuje vždy Dědictví Chytilové...nebo naopak. Pořád zábavný film a svým způsobem svěží.