Tváří v tvář vlastní smrtelnosti se geniální alchymista pokusil zdokonalit vynález, který by mu poskytl klíč k věčnému životu. Nazval ho Cronosovým zařízením. Když o více než 400 let později zemřel, vzal si tajemství tohoto pozoruhodného přístroje s sebou do hrobu. Nyní starožitník objeví ďábelský stroj ukrytý v soše a pozná jeho neuvěřitelné schopnosti. Čím více zařízení používá, tím mladší se stává... ale nic nepřichází bez ceny. Život po smrti je jen začátkem, jak se tento nervy drásající thriller odvíjí a pramen mládí se mění v krvavou lázeň.
Hračička Del Toro si pro svůj celovečerní debut vybral téma věčného života, ale bohužel toto téma v mých očích nezpracovává, tak poutavě, jako všechny své další snímky.
Guillermo del Toro už tímhle filmem ukázal, že dokáže zaujmout zajímavým příběhem i jeho zpracováním. Navíc občasná španělština dává filmu exotický nádech. Tajemný nádech to má i bez španělštiny. Distributor se opět předvedl a pojmenoval to stroj času, i když to s cestováním časem nemá nic společnýho. Mě by teda tekovej název spíš odradil, protože filmy s cestováním v čase nemám rád. Cronos zní mnohem zajímavěji a to, že to pak začne zavánět upírskou tématikou, už v názvu být nemusí. Je to skvělej film stojící za shlédnutí.
Vím, že devadesátkový horory nejsou nic moc, ale del Toro se mohl vyšvihnout víc. Krom pár nechutných věcí (které pro silnější žaludky nechutné nejsou) to není moc horor a celkově je to i nuda, která mi občas nedávala smysl. Hvězdičku za nápad a myšlenku a hvězdičku za Rona Perlmana ve vedlejší roli. 31%