Netradiční upírský horor se odehrává na ponurém švédském sídlišti. Tady žije outsiderský hrdina Oskar a sem se přistěhuje nový soused s dcerou Eli. Dvě zvláštní děti se sblíží a Oskar zjistí, že jeho kamarádka je upírka. Oskar se těžko rozhoduje, jestli se s podivnou dívkou dál přátelit – něco ho k ní ale stále osudově táhne... Film byl natočen podle bestselleru Johna Ajvida Lindqvista a blízký je například potemnělým snímkům Roye Anderssona. Hrůzostrašná pohádka plyne v pomalém tempu a dodržuje pravidla upírského žánru – jen vztah Eli a Oskara je s ohledem na jejich věk platoničtější, i když stejně jako řada jiných upírských filmů je i tenhle hrůzostrašně a až chorobně romantický. Přitom je ale zvláštně chladný – nejen díky skvostným hereckým výkonům dětských představitelů a tomu, že se odehrává na sídlišti pokrytém sněhem. Film podmanivý, sugestivní a ponuře krásný, krvavý, jitřivý a zneklidňující – přesně takový, jaké má skutečné filmové umění být. [43. MFFKV 2008]
První jsem viděl o 2 roky mladší hollywoodský remake a nebyl vůbec špatný.. jenže severská tvorba je pro mě TOP a v tomto žánru obzvlášť. Softovější horor, který vydržela i moje partnerka. Je tam násilí a krve dostatek, ale je to stravitelné. Nejlepší je na filmu mrazivá atmosféra, pomalé tempo, z kterého člověka rychle dostane krátká intenzivní upíří akce. Paráda.
Hudbu k filmu nahrával Slovenský filharmonický orchester.
SPOILER: Ve vlaku na konci filmu použije Oskar morseovu abecedu, aby Eli řekl „posílám malou pusu.“
I když se film odehrává v Blackebergu, okrajové části Stockholmu, podstatná část byla natáčena ve městě Luleå na severu Švédska, kde byl zajištěn sníh a dostatečná zima.