Film sice pěknej a příroda hezká, ale snažili se do toho nacpat co nejvíc. Takže když se na začátku píše, že je to podle života Franka Hopkinse, už v půlce je mi jasný, že možná někdy existoval nějakej chlap, kterej byl dobrej na dálkový závody, ale všechno ostatní si tvůrci domysleli a udělali to dobrodružný, navíc se zápletkou s lupiči, zlejma protivníkama atd. Mě to přišlo zajímavý do té doby, dokud to bylo uvěřitelný. Což moc dlouho nebylo. A ten kůň Hidalgo by musel být kurevskej survivor, když všechno přežije a pak umí běhat výrazně rychleji než ostatní. A ještě je nesmírně inteligentní, protože z večerního rozhovoru o odstoupení ze závodu se v noci sám odváže a jde čekat na jezdce na start, aby věděl, že do toho kůň chce jít. No ale kdo má rád koně, tak tomu se to všechno asi bude líbit. Závěrečné vypuštění mustangů udělalo dojem i na mě, protože tomuhle já říkám velký stádo koní.
Hidalgo je takovou poctou koním. Obzvlášť teda plemenu mustangů. Bohužel ne dost zdařilou poctou, protože film se dost nezaměřuje na to, jak vůbec takový závod na 3000 mil přežít. Mělo by to být demonstrováno na neúprosnosti podnebí a nedostatku zdrojů spíše než na přestřelkách a digitálních leopardech. Kupříkladu - v knize Strach v hrsti prachu se skupinka lidí zahrabe přes den skryjí před sluncem do písku, zahrabaní nepřijdou o tolik tělesné vody a cestují jen v noci. Duna též hodně tematizuje přežití v nehostinných pouštních podmínkách. Tento film je však těmto věcem příliš nevěnuje, což působí nevěrohodně a zkratkovitě. Důsledkem je ztráta obdivu k tomu, co protagonista a jeho kůň museli zdolat, což je právě to, čeho by se takový námět měl snažit docílit v první řadě. Dnes taky působí blbě, když modrooký a blonďatý Viggo Mortensen hraje polovičního indiána. A nemluvím teď jen o tom, že jako poloviční původní obyvatel Ameriky nevypadá.
Průměrný, dost se vlekoucí dobrodružný film o dostihovém závodu přes písečnou poušť. Americký kovboj Frank T. Hopkins (Viggo Mortensen) čelí posměchu kvůli svému strakatému mustangovi Hidalgovi. Miluji koně, takže první třetina se mi docela líbila. Pak už to nezachránily ani ledově modré oči Vigga Mortensena.
Kovboj ze Západu Viggo Mortensen to všem natře v jezdeckém závodu na 3000 mil na Blízkém východě, kde se zjistí, že mustangové jsou prostě nej nej a američtí chlapi jakbysmet. Trochu prvoplánové a ve vedlejších odbočkách se stane snad všechno, co by se tam teoreticky stát mohlo, pokud by tedy někdo nechtěl být originální a přijít s něčím neotřelým, což bohužel nenastalo. Takže hlavním kladem zůstávají ty blízkovýchodní reálie.
Krásné oldschoolové dobrodružné ladění kazí celkem prázdný příběh, který má na můj vkus řadu zbytečných odboček a vedlejších zápletek pro větší akčnost než aby se soustředil na lepší vykreslení samotného závodu a úchvatné pouštní scenérie. Viggo mě sem osobně moc nepasoval. Finish, nad kterým Katka Neumannová zajisté sama uroní slzu, chvílemi fakt nuda, ale tak v zásadě bych si to i dal znovu, má to své kouzlo romantického dobrodružství.
Je libo epický příběh o koních, poušti, zachování odkazů původních obyvatel Ameriky. Tak tady ho máte. A měl bych z něj mnohem lepší pocit, kdyby si nehrál na adaptaci skutečných událostí. Není nic na tom říct "Máme respekt k zvoleným tématům, takže jsme vymysleli pěkný filmeček". Ale nedělejte z toho něco, co to není. Jen pak zkazíte dobrý dobrej z celkem obstojného filmu a nutíte mě nejméně dva bodíky strhnout.
Kýč. Jediné slovo, které mě napadá. A rozhodně ne nějak zvládnutý kýč, který by alespoň nabízel pořádný vizuál. Ona je to totiž taky neuvěřitelná nuda. Viggo to zachránit nemůže, ani kdyby chtěl.