Agatha: Za vším schovaná (2024)
6
15 878
17. TopUživatelUživatel o sobě nic nenapsal.
Praha, Česká republikaHodnocení 5 373
Komentáře 2 248
Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně (2023)
2
Jeden z nejsměšnějších, nejotravnějších a nejhnusnějších blockbusterů (minimálně) poslední dekády, který jen potvrzuje, že se ze Snydera stala parodie na sebe sama. Ten nemá ani trochu sebereflexe a nedokáže už vyprávět ani naprosto klišovitou a šablonovitou story, kterou by měli jiní tvůrci sfouknutou za 100 minut, ale musí ji naopak naprosto trapně a zbytečně rozdělit na dva filmy. Jako pilot nového seriálu od tvůrců Hvězdné brány by to bylo ucházející, v tomhle měřítku je ovšem Rebel Moon jen velký filmový trapas.
Aquaman a ztracené království (2023)
6
Když bylo během úvodních dvou minut Aquamanovi dvakrát načůráno do ksichtu (přičemž jednou se u toho smála Amber Heard, což vyvolalo vzhledem k její osobě zajímavé souvislosti), bylo mi jasné, že minimálně po stránce humoru nebude dvojka asi úplně můj šálek kávy. A následující minuty to bohužel jen potvrzovaly. Když se totiž tvůrci snažili o rodinný „marvelácký“ humor, moc zábava to většinou nebyla. Scénář zde tlačí hlavního hrdinu až příliš do polohy buranského idiota, bromance chemie mezi Momoou a Wilsonem kvůli tomu moc nefunguje a jisté dialogové výměny poměrně bolí. Stejně tak je na výsledku cítit, že se v postprodukci hodně stříhalo a předělávalo za pochodu, takže několik důležitých scén je najednou necitlivě useknuto, vedlejší postavy se náhodně zjevují a celkově působí roztříštěný výsledek dojmem, že tady se zasahovalo do původního materiálu opravdu hodně. Naštěstí od většiny letošních tupých komiksovek, s nimiž má Aquaman spoustu společných neduhů, zde se může DC aspoň částečně spolehnout na Jamese Wana. Ano, i ten si sice tentokrát vybral svou slabší chvilku, i přesto jeho poctivé řemeslo či hrátky s atmosférou v několika scénách jasně probleskují, stejně jako snaha o epické podvodní Star Wars, na něž se docela hezky kouká. Tempo je solidní, akce obstojná a podvodní univerzum přeci jen nabídne zajímavější svět než třeba hnusný Ant-Man. Ano, na povedenou komiksárnu je to pořád trochu málo, po příběhové stránce se tu jede hloupější liga než posledně a jistá tvůrčí rozhodnutí či plochost postav jsou poměrně k smíchu. Vzhledem ke všem zvěstem o přetáčkách a děsivých reakcí z prvních projekcí je však druhý Aquaman ještě docela neškodný.
Napoleon (2023)
8
Asi bych si dal hned tu režisérskou verzi. Ridley Scott pořád nezapře své nepopiratelné řemeslo a servíruje opravdu velkolepou historickou podívanou, co si žádá velké plátno a člověku je při sledování líto, že podobné žánrové opulentní fláky se do kin nehrnou častěji. Režijní veterán dodává výtečnou dobovou atmosféru se špičkovou výpravou, nádhernými záběry a dle očekávání strhujícími bitvami, jež jsou navíc hezky různorodé a každá z nich zaujme něčím jiným. Joaquin Phoenix tu podle očekávání předvádí další naprostý herecký koncert a dokáže výtečně prodat Napoleonovu nekompromisnost a touhu po moci, ale také zranitelnost a jistou tragikomičnost. A Vanessa Kirby mu zdatně sekunduje. Shrnout Napoleonův život od vzestupu až do jeho samotného konce byl ovšem na dvouapůlhodinový snímek až příliš ambiciózní a dalo by se říci, že až takřka nesplnitelný plán. Režisér jako by se první polovinu nemohl rozhodnout, zda chce natáčet více o vojevůdcově vztahu s Joséphine či jeho politických ambicích, je rozkročen někde uprostřed a ani v jedné z rovin kvůli tomu nedokáže být patřičně silný. A navíc je zde citelně znát, že se opravdu hodně střihalo, řada událostí je tu jen zkratkovitě naznačena, vedlejší postavy přijdou a zase tiše zmizí a celkově má divák pocit, že mu zde toho hodně chybí. Ze značné části tak Napoleon působí jako rychlý přehled dějinnými událostmi Francie, širší kontext pro pochopení jednání ústřední postavy však často chybí. Až v závěrečné hodince jako by si roztříštěný styl konečně sedl a příběh začal po scenáristické i emoční stránce přeci jen daleko lépe fungovat a vyprávění okolo Napoleona i jeho velké lásky se podařilo solidně zakončit. Napoleona se ale v kinech rozhodně vyplatí vidět, dokáže vás v několika pasážích strhnout a o žádnou Ridleyho prohru se určitě nekoná. Na druhou stranu, režijní matador už natočil mnohem komplexnější a kompaktnější podívané a je cítit, že zde onen director´s cut opravdu nebude od věci.
Zabiják (2023)
8
Vlastně se těm zklamaným a rozčarovaným reakcím nedivím. Když se totiž u jednoho filmu opět sejde David Fincher se scenáristou Sedm Andrewem Kevinem Walkerem, divák už prakticky automaticky čeká minimálně jeden z filmů roku. Jenže režijní velikán potvrzuje, že si na Netflixu točí celovečeráky zejména pro radost a nechce divákovi dávat nic zadarmo. A mně to vlastně tolik nevadí. Ano, příběh je naprosto banální a dá se celý odvyprávět ve dvou větách. Fincher ovšem opět potvrzuje pověst totálního perfekcionisty a dokáže svou prací s jednotlivými záběry, zvukem či střihem naprosto pohltit. Je to minimalistické, chladné, pomalé, ale i přesto v jistých pasážích zcela vtahující a příkladně metodicky natočené. Za zdánlivě jednoduchou slupkou se navíc skrývá solidní sonda do kůže jednoho chladného vraždícího psychopata, jehož si Fassbender vystřihl s takovou chutí, až mě zase jednou zamrzelo, že ho vídáme před kamerou v posledních letech tak málo. Fincher zkrátka jako by si řekl, že natočí nejjednodušší děj tím řemeslně nejpreciznějším způsobem a v tom obstál na jedničku. Že od něj automaticky očekáváme scenáristicky i myšlenkově hutnější podívané, je pak samozřejmě věc druhá.
Marvels (2023)
4
Dostal jsem svým způsobem to, co jsem čekal. A taky se toho bál. Marvels je v podstatě nenáročným komiksovým výplachem pro 13leté holčičky, kde pořád musí být nějaká akce, infantilní vtipy, Ms. Marvel do toho musí hystericky pištět a aby toho nebylo málo, dostaneme i tunu koťat. Ano, mít doma na zdi plakát Taylor Swift a mezi oblíbenými filmy mít Cool Girl!, asi jsem spokojen. Jenže takhle špatně na tom naštěstí ještě nejsem, takže jsem před sebou viděl jen naprosto matnou marvelovku, která mi svým „zážitkem“ připomněla spotřební netflixovku, v níž se vlastně nikdo moc nesnaží. Jen se prostě musí něco rychle a draze natočit, aby se to šouplo do kin/na stream. A výsledek tomu napovídá. Akce, během níž se střídají jednotlivé hrdinky, je vlastně docela fajn a plní svůj účel, mezi ústřední trojicí to funguje a závěrečná scéna mi udělala poměrně radost. Jenže vedle toho dostaneme i několik pekelných scén, u nichž nebudete vědět, zda už vás nechce Feige zabít. V mnoha pasážích nás pak čeká střihový a scenáristický patvar, v němž na sebe některé scény logicky nenavazují a vy nebudete tušit, jak se postavy ocitly na určeném místě. Je to zkrátka film, kde se jede na neutrál a o nic žánrově svěžího či převratného se nepokouší. A Marvelu to v této fázi z nějakého záhadného důvodu stačí. Na druhou stranu, je to přeci jen snesitelnější než třetí Ant-Man, u kterého jsem chtěl zvracet po celou stopáž. Tady jsem měl jen párkrát chuť si decentně ublinknout.