Články o Zachraňte vojína Ryana

Meteorologie je disciplínou nepředvídatelnou, i když právě o co nejvěrnější predikce počasí se odborníci na atmosférické jevy snaží. Lidem to pomůže naplánovat si pěknou dovolenou nebo se vyhnout extrémním nebezpečným situacím. Byly ale časy, kdy na dokonalé předpovědi závisel osud největší vojenské operace druhé světové války. Chystaný historický snímek Pressure zmapuje 72 hodin před vyloděním spojeneckých vojsk u břehů Normandie v rámci operace Overlord, ke které došlo 6. června 1944, zkráceně na Den D. Britského meteorologa pověřeného životním úkolem ztvární herec Andrew Scott, jenž se na jaře zaskvěl v mysteriózní netflixovské adaptaci Ripley, a role generála, pozdějšího 34. prezidenta Spojených států Dwighta D. Eisenhowera, připadne oscarové hvězdě Mumie Brendanu Fraserovi.

6. června si celý svět připomněl jeden z nejdůležitějších dnů 20. století – vylodění spojeneckých sil v Normandii, k němuž došlo před 80 lety, tedy v roce 1944. Událost, která byla zásadním zlomem ve směřování druhé světové války a vedla k postupné porážce Německa, si samozřejmě zaslouží připomenout i z filmového hlediska. Všichni se zřejmě shodneme na tom, že vzpomínat na historické události a neveselé kapitoly dějin je z hlediska vzdělání a poučení do budoucna důležité.

Drama Zachraňte vojína Ryana (Saving Private Ryan) z roku 1998 patří mezi stále milovaná díla válečného žánru a skutečně jen hrstka snímků odehrávajících se na bojištích 20. století se mu dokáže vyrovnat. Zkušený matador Steven Spielberg zde dokázal vybalancovat poutavý příběh, hrůzostrašné bitevní scény i poselství amerického patriotismu, který možná leckomu přišel už poněkud vyděračský, filmařské kvality díla však rozporovat nelze. Nechybělo přitom mnoho a snímek kvůli vzpouře hereckého ansámblu vůbec nemusel vzniknout.

Oscarové výsledky bývají sázkou do loterie a mnohokrát se stalo, že favorizovaný titul se v nejprestižnější kategorii musel poklonit překvapivému vítězi. Nejlepším filmem roku se tudíž nestali Dobyvatelé ztracené archy, Zuřící býk, E.T. Mimozemšťan, Zachraňte vojína Ryana nebo Zkrocená hora, která přitom měla během ceremoniálu roku 2006 slušně nakročeno. Citlivý příběh o dvou kovbojích, jejichž náklonnost přerůstá v zakázanou romanci, vcházel do oscarového večera s osmi nominacemi, z nichž proměnil ty za nejlepší původní hudbu, nejlepší adaptovaný scénář a nejlepší režii pro Anga Lee. Tchaj-wanský režisér se po letech vrátil k tomu, co mohlo stát za překvapivou ztrátou v poslední a nejdůležitější kategorii, kde mu vypálilo rybník mnohými zpochybňované drama Crash.

Sedmasedmdesátiletý legendární režisér Čelistí (Jaws), Jurského parku (Jurassic Park) či Indiana Jonese může dávno bilancovat a komentovat vlastní úspěchy, které hromadí přes padesát let i jako producent. Steven Spielberg, jenž zatím naposledy natočil částečně autobiografické rodinné drama Fabelmanovi (The Fabelmans), věnoval rozhovor pro The Hollywood Reporter u příležitosti třicátého výročí oscarového Schindlerova seznamu (Schindler's List). Při vzpomínce na devastující zpodobnění holokaustu pronesl, že se jedná o snímek, na který je osobně nejvíc pyšný.

Je to možná nejžhavější filmové téma posledních týdnů, k němuž se vyjádřilo mnoho celebrit a nakonec ho musela uvádět na pravou míru také osoba, již se proti její vůli týká. Margot Robbie byla hlavní tváří loňského megahitu Barbie, který v lednu sice sklidil osm oscarových nominací včetně té na nejlepší film roku, avšak Robbie i režisérka Greta Gerwig ve svých kategoriích ostrouhaly. Herečka přesto vyjádřila radost ze zbylých nominací a projevila týmového ducha, jenž je pro mnoho tvůrců spolu s kvalitou jejich výrobku důležitější než hmotné ceny. Kde je ale pravda? Opravdu hercům a herečkám na zlatých soškách s výrobní cenou kolem tisícovky dolarů (23 430 Kč) zas tak nesejde?

Ve svých jednaaosmdesáti letech se letos Martin Scorsese stal nejnominovanějším žijícím režisérem. Postarali se o to Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon), kteří mu umožnili nechat za zády Stevena Spielberga, jenž se tímto pomyslným titulem mohl pyšnit doposavad.

Brad Pitt nedávno oslavil šedesáté narozeniny, doma má Oscara či Zlatý glóbus a řada slavných filmařů by se přetrhla, aby pod jejich vedením pronesl alespoň pár vět. Roku 1987 se ovšem věci měly jinak a aspirujícího herce skoro vyhodili z natáčení krimithrilleru Země nikoho, když coby komparzista ztvárňující číšníka k údivu všech pronesl jedinou improvizovanou větu. Pitt totiž usiloval o členství v herecké asociaci SAG-AFTRA sdružující filmové, televizní a rozhlasové umělce a umělkyně, k čemuž potřeboval zkušenosti s mluvenými rolemi. Komparzisté ovšem na dialogy nemají nárok, jinak by rázem získali jiný status a také vyšší honorář.

Málokdy se comeback povede zrovna takovýmto způsobem. Americký režisér a scenárista Terrence Malick se po natočení dvojice snímků Zapadákov (1973) a Nebeské dny (1978) na celé dvě dekády stáhl z veřejného povědomí. Přestěhoval se do Paříže, a přestože občas napsal nějaký scénář, v zásadě si od filmového světa udržoval odstup. Až ve druhé polovině 90. let o sobě dal vědět, a to naprosto dechberoucím způsobem.

Jména hollywoodských velikánů Martina Scorseseho a Ridleyho Scotta patří mezi nejskloňovanější jména letošního podzimu. Zatímco první z nich se strhujícím způsobem vypořádal s tříapůlhodinovou stopáží u své novinky Zabijáci rozkvetlého měsíce, na toho druhého se v souvislosti s Napoleonem snáší spíš kritika – ať už kvůli historickým nepřesnostem, překotnosti verze pro kina anebo zaměnitelnosti bitevních scén, jež jen uznale pokukují po Bondarčukově klasice Vojna a mír z 60. let.