Steven Spielberg označil svůj nejlepší film. Jeho volba dává dokonalý smysl

Spielberg měl v době natáčení Schindlerova seznamu pověst komerčního tvůrce, jehož myšlenky obdivuhodně souzní s tužbami publika, a přece jej nelze řadit k velikánům autorské kinematografie v čele se Stanleym Kubrickem. Emotivní výpověď o holokaustu tak pro Spielberga byla profesní i osobní výzvou – hodlal uctít památku svých lidí, v masovém měřítku připravovaných o život v koncentračních táborech. Osud tomu chtěl, že svůj životní projekt vyvíjel ve stejný čas, kdy jeho vzor i blízký přítel Stanley Kubrick také rešeršoval vlastní druhoválečné drama o životě přeživšího židovského chlapce.

Schindlerův seznam si však uzmul mimořádnou pozornost a přiměl Kubricka ke změně tématu i přesto, že Spielberg neobsadil žádné hollywoodské hvězdy. Schindlera, jenž ve filmu poskytne útočiště víc než tisícovce Židů ve své továrně, mohli hrát Mel Gibson, Harrison Ford nebo Kevin Costner. „Gibsonovo jméno bylo vysoko a měl zájem, agent jej tlačil do popředí,“ potvrdil pro Hollywood Reporter spoluzakladatel agentury CAA Michael Ovitz. Spielberg však preferoval britské a obecně evropské herce, kteří podle něj lépe rozuměli náročnému tématu, a do hlavní role vybral tehdy ještě nepříliš známého Liama Neesona.

I tím si režisér pojistil dočasné odtržení od své hollywoodské továrny na sny. Film natáčel černobíle s rozpočtem 22 milionů dolarů a poprvé spolupracoval s polským kameramanem Januszem Kaminskim, který zajistil dokumentární realismus či silné jednobodové nasvícení. Přestože snímek měl třetinový rozpočet oproti Jurskému parku či Hookovi, pro Kaminskiho šlo po zkušenostech s televizní tvorbou o velkoprodukci.

To i pro Spielberga, jenž prý „natáčel svůj první dospělý film.“ A z citlivého námětu měl velký respekt. „Nemyslel jsem si, že jsem připravený snést tíhu toho námětu, ať už morálně nebo filmařsky. Bál jsem se, že postrádám potřebnou moudrost, abych o filmu diskutoval v nevyhnutelných rozhovorech před jeho vydáním. Nechtěl jsem však dopustit, abych ten příběh nevynesl na světlo světa,“ vysvětlil režisér, jenž předtím i potom válečnou tematiku často aspoň okrajově rozvíjel.

Schindlerův seznam byl však závažnějším pacifistickým alarmem. „Byl to emocionálně nejtěžší projekt, jaký jsem kdy natáčel. Je to nejlepší film, co jsem udělal. Nebudu říkat, že jde o nejlepší film, jaký za sebou zanechám. Ale prozatím se jedná o práci, na kterou jsem nejvíc pyšný,“ nechal si filmař prostor oslnit publikum i sám sebe ještě nadcházejícími projekty. Momentálně má prsty v moderní předělávce detektivky Bullitův případ (1968), v níž by měl Steva McQueena nahradit Bradley Cooper.

Schindlerův seznam vydělal po celém světě 322 milionů dolarů, Spielbergovi i Kaminskimu zajistil v jejich kategoriích Oscary a navrch shrábl i sošku za nejlepší film. Nikdo dodnes moc nepochybuje o relevanci těchto ovací, na které Spielberg navázal ještě strhujícím válečným akčňákem Zachraňte vojína Ryana (1998). Připomínky holokaustu jsou na stříbrných plátnech nadčasové, podle Spielberga čelí společnost neustálým přílivům antisemitismu, rasismu či homofobie. Režisér závěrem vyzdvihl aktuálního oscarového aspiranta Zónu zájmu (The Zone of Interest) jako nejlepší film o holokaustu od Schindlerova seznamu.

Jaký je podle vás Spielbergův nejzdařilejší snímek?

zdroj: The Hollywood Reporter