Name: Písečná žena
Released: 1964
Duration: 123 min
Rating: 84
Cast: Eiji Okada, Kyôko Kishida, Hiroko Ito, Kôji Mitsui, Tamotsu Tamura

Chrustyn

44 095 bodů 15. 12. 2017

Atmosférou velice slušný komorní příběh o dvou lidech (muž a žena) které uvězní písečná bouře. Bohužel původní nadšení se brzy vytratí a dvouapůlhodinová délka je v tomto případě dost ubíjející.

hrumsrt

11 341 bodů 9. 5. 2023

Námět je to zajímavý.. Ovšem jestli se něčím mám problém jde o tahle podobenství. Dokážu v tom vidět ty symboliku o dominanci a současně mě fascinuje, jak přesvědčivě je film odveden po technické stránce a doplněn fantastickými hudebními motivy. Dva lidi odsouzeni žít spolu, kdy už ani pokus o útěk není nutný. Lidi jsou dvojí dominantní a submisivní.. Tohle je příběh v němž dominantní lidi chtějí ovládnout dalšího sobě rovného dominantního... Příběh, jenž sází na beznaděj, ale přitom by měl fungovat především po vztahové stránce postav, která je teda šíleně upozaděna. Nevěřím tomu, že když spojíte muže a ženu v vyhrocené situaci, tak je přirozenost nesváže a oni nedají přednost základním pudům.. Avšak nechápu, že ti dva se nerozhodli složitou situaci zpříjemnit (nebo teda tvůrci se tím nehodlají zabývat). Neuvěřitelně dlouhý příběh, který topí diváka pořád dokola ve stejných motivech, že docela logicky přijdou následky dušení.. Má to svoje lepší momenty, když se postavy konečně rozhodnou nějak konat - viz. lano nebo znásilnění. Ovšem ve finále to působí lehce nedotaženě a neskutečně šovinisticky. 60%

junxi91

6 913 bodů 5. 11. 2022

Velice komorní, ovšem vůbec ne útulný film, odehrávající se většinou v depresivním prostředí hluboké díry plné písku. Mladý a talentovaný učitel a také amatérský entomolog z Tokia jménem Niki Jumpei se vydává na písečné pláže sbírat tygří brouky a další hmyz, pořizovat fotky a dělat si poznámky. Vypadá to na úspěšnou výpravu, ale bohužel usne a ujede mu poslední autobus do města. Naštěstí jsou zde však pohostinní vesničané, kteří mu nabídnou nocleh. Přivedou jej k jámě v písku, na jejímž dně je dům a do které se dá dostat jen pomocí provazového žebříku. Po chvíli váhání Niki tam dolů sleze a v domě potká mladou, celkem hezkou ženu, která tam žije sama od té doby, co její manžel a dcera zemřeli při písečné bouři. Niki se s ní pořádně nadlábne a chce jít spát, ale žena má jiné plány - přes noc nabírá písek do kbelíků a ty pak vytahují vesničané ven. Prý se totiž v noci dělá s pískem nejlépe, protože je vlhký. Niki jí nabízí pomoc, ona jej ale odmítne s tím, že nemusí makat hned první den. To je mu celkem podezřelé a hned další den zjistí, proč to říkala - protože když chce ráno odejít, tak je žebřík pryč! Snaží se vylézt ven po písečných svazích, ale ty jsou příliš příkré a neustále se mu drolí pod nohama, takže i přes opakované pokusy je tam prostě uvězněn a akorát se potluče. Žena mu pak vysvětlí, že je to její domov a že odtud nechce odejít a že on tu s ní bude muset zůstat, aby jí pomáhal těžit písek, který vesničané prodávají jedné cementárně, a za budou oba dostávat dolů příděly jídla a vody. A tak se tomu Niki neochotně přizpůsobí, ale ne nadlouho. Chce opět utéct, ženu pořádně spoutá a snaží se opět vyškrábat ven, bez úspěchu. Chvíli ji nechává svázanou, ale když vidí, jak trpí, tak ji rozváže, dá ji vodu (které je málo) a poté ji začne otírat ručníkem od písku, až spolu skončí na zemi a pořádně si zapíchají. Stanou se z nich milenci, ale přesto se Niki nikdy nevzdá naděje na útěk. Jednou v noci si Niki vyrobí lano s hákem, který zachytí na konstrukci pro spouštění kbelíku a povede se mu vyškrábat z té díry ven a utéct. Samozřejmě si jej všimnou vesničani a začnou jej s lucernami pronásledovat. Zrovna, když si myslí, že má vyhráno, tak se propadne do tekoucího písku a začne volat o pomoc - ta přijde, bohužel pro něj jsou to však vesničané, kteří jej přivedou zpět do díry. Později se snaží Niki přesvědčit vesničany, aby ho pustili projít se k moři, ti však mají zvrhlé touhy. Chtějí totiž vidět, jak se spolu ti dva před nimi pomilují, to se ale nelíbí ženě a tak dojde k bitce, při které se ji snaží Niki znásilnit, ale nevyjde mu to. Niki je samozřejmě vědec a výzkumník, který se snaží zjistit, jak by se dal písek využít v prospěch vesničanů. Při stavění pasti pro vránu, kterou by využil jako posla, objeví vodu, která kapilárně vzlíná z nižších horninových vrstev. Později žena otěhotní, ale embryo se uchytilo mimo dělohu, a tak potřebuje operaci. Vesničané souhlasí, odvedou ji k doktorovi, zatímco Niki zůstává v naději, že jej vesničané nechají odejít, jakmile jim ukáže svou metodu získávání vody z písku. No, bohužel se stejně jako spousta jeho uvězněných předchůdců svobody nedočká. Byl to dost skličující a depresivní film s hudbou, která celou tu Nikiho beznaděj jen podtrhovala. Fandil jsem mu, ale měl jsem celou dobu špatný pocit, že se už nikdy do Tokia nepodívá...