Jeden z nejproslulejších filmů 60. let, Žert, se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery, soustředěný na důležité poznání - totiž že nová křivda neodstraní, ani nezahluší křivdu starou. K takové mravní kocovině zákonitě dospěje i hlavní hrdina, těžce postižený stalinistickými represemi, když se po letech pokusí aspoň zprostředkovaně pomstít původci svého pádu. Režisér Jaromil Jireš postihl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující společenské ovzduší o patnáct let později. Prolíná někdejší události s nynějším děním na základě náhodného podnětu, na základě podobnosti, i ve zvukové rovině vrství asociativní spoje.
Velmi oceňovaný až přeceňovaný Žert se mě osobně moc nedotknul. Jistá paralela se Švadndrlíkovými Černými barony, slabá hlavní dějová linka která se line kolem pomsty a to vše protkáno lidovými písněmi.. trošku zmatek. Josef Somr jako herec menších rolí ( mám tohoto herce velmi rád ) mi sedi daleko více, než když na něm film stojí. Žert mi prostě nesedl.
Chápu jak, co a proč, ale už jen ta sofistikovaná Somrova pomsta byla leda tak k pousmání, navíc když mu to tak ještě vyšlo, tak jsem se už regulérně smál. Do toho ty vsuvky lidových zpěvů a tanců, vážně? Jediné co jde vychválit je ta pasáž u PTP a pak asi Munzar, z toho jeho ledově přátelského pohledu šla fakt hrůza. "Ty vole, tebe jsem bít nechtěl."
Žert je považován za jeden z nejvýznamnějších filmů československé nové vlny a dodnes je studován pro své umělecké a historické hodnoty.
Žert byl jedním z filmů, které byly po roce 1968 zakázány a nesměly být promítány až do pádu komunistického režimu v roce 1989.
Žert byl jedním z posledních filmů natočených před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, což vedlo k omezení svobody projevu a cenzuře.