Být, či nebýt

78%
Být, či nebýt
Josef a Maria Turovi vlastní malou divadelní společnost ve Varšavě. Maria má mnoho obdivovatelů, včetně mladého polského pilota Stanislava Sobinského. Když Polsko napadnou Němci a rozpoutají tak druhou světovou válku, odlétá Stanislav a jeho přátelé do Británie, zatímco Turovi smí provozovat své divadlo pod silnými restrikcemi. Stanislav a jeho polští kolegové slouží v RAF a doufají, že profesor Siletski, který se má vrátit do Polska, rozešle zprávy jejich rodinám. Dají mu proto adresy všech svých blízkých. Zakrátko se ale ukáže, že profesor je německý špion. Stanislav se proto vydává do Polska a vyhledá Marii a Josefa, aby mu s ostatními herci pomohli získat tyto důvěrné informace zpět...



Pete69
Pete69
34 584 bodů
1
V prvních minutách jsem si říkal, že je skvělé, že v době války natočili ve Spojených státech film o útrapách v Polsku.. jak hluboce jsem se mýlil.. Toto není ani komedie, ani satira, to je pohrdáním útrapami války, zesměšňování Gestapa a zlehčování hrůz národa, ve kterém zemřelo snad nejvíce Židů ve druhé světové válce.. nedivím se, že v té době nebyla ve státech všeobecně nálada nakloněna pro vstup vojsk do Evropy.. tomu napomohl i tento stupidní scénář chorého mozku.. Chaplinův Diktátor byla čistá parodie a tak i vyzněla, toto je katastrofa.. 10% za filmařinu.. jinak jsem u filmu šíleně supěl !!!
junxi91
junxi91
6 913 bodů
8
Tento film mě i přes své stáří a silnou nerealističnost dost bavil. Sledujeme trampoty jednoho varšavského divadelního souboru, který vede charismatický herec Josef Túra. Jeho žena Maria Túra má zase velice fešného nápadníka, letce a plukovníka Sobinského. Každý muž by chtěl vypadat jako on a každá žena by chtěla, aby měla muže jako je on. Když velký herec Josef Túra pronáší hamletovskou repliku "Být či nebýt" tak se onen Sobinský zvedne a jde se do zákulisí dvořit jeho ženě. Chudák Josef nedokáže pochopit, proč mu vždy odejde divák zrovna v tom nejlepším a vnímá to jako "ohavný zločin". Později však zjistí reálnou příčinu. Mezitím vypukne válka, v Londýně se aktivizuje odboj a do toho se zapojí také letec Sobinský. V Londýně působí jistý profesor Siletsky, který získá informace o rodinách polských odbojářů a letí do Varšavy předat jim vzkazy. Zjistí se, že je to konfident gestapa a tak začíná boj o to, aby se informace nedostaly do rukou varšavského gestapa. Zde se plně angažuje onen divadelní soubor a ve spoustě vtipných scén provádí reálnou odbojovou činnost. Z divadla se udělá úřadovna gestapa, na kterou zamíří sám Siletský. Josef Túra se převleče za šéfa gestapa Ehrhardta a snaží se obelhat onoho profesorského kolaboranta. "Oni mi říkají koncentrační tábor Ehrhardt" opakuje pořád dokola, protože mu došly repliky. Profesor to prohlídne, naštěstí je odstraněn a tak se může Josef vydávat za něj. Zbytek souboru se vydává za příslušníky gestapa a jeden z nich dokonce za samotného Führera. Zesměšňování gestapa, výsměch slepé oddanosti Führerovi, peripetie skutečného Ehrhardta s jeho podřízenými, s falešným Siletským a krásnou Marií. Prostě kolotoč jak má být, a nakonec vše dobře dopadne. Nerealističnost je dána tím, že skutečné gestapo by celou tu blamáž velice rychle prohlédnulo a celý soubor by visel, pro výstrahu by byli veřejně oběšeni přímo před divadlem, protože Němci se s Poláky za okupace vůbec nesrali. Herecké výkony naprosto geniální, stará generace Hollywoodu měla jistý šmrnc, vznešenost, úroveň a věřím, že herci tehdy procházeli přísnými konkurzy, aby nakonec zbyli jen ti nejlepší.
Smazaný uživatel
0 bodů
10
Úvodní situace s Hitlerem v ulicích Varšavy je geniální na tolika rovinách, že to je až těžko představitelné. Práce s očekáváním diváků, s filmem jako médiem (víme, že nejde o skutečného Hitlera, ale herce - ale nevíme, že jde právě o to i v rámci filmu - pointa vtipu má teda rovinu uvnitř i vně filmu) je v tomhle jediném okamžiku dál než v obou Deadpoolech dohromady. Zbytek filmu je plný podobných hříček, i když první půlce dost trvá rozjezd. Jakmile se začnou sklízet zaseté vtipy, rychle se to najde a poslední třetina je opět geniální, takže jsem jen rozmrzelý z toho, že první polovinu jsem byl po perfektním úvodu docela uondaný a pomalu se začínal nudit. Jsem trochu opatrný při tomhle směru výtek, protože právě silným set upem a vynikajícím pay offem Lubitsch vyniká a chápu, že aby byly pointy tak silné, je potřeba opatrně dávkovat informace, o nichž divák netuší, že jsou přípravou na vtip. A v tomhle případě navíc nejde o vyprávění jednoho vtipu za druhým, jako v současných komediích, ale vybudování veškerého podloží pro to, aby se pak rozjela nepřerušená série point, která se nečekaně vrství jedna na druhou - takže když si stěžuju na nepovedený rozjezd, riskuju, že tím ohrožuju ono mistrné pletení sítí, do kterých se divák později chytne. V důsledku to vnímám hodně jako svůj divácký nezvyk na tenhle typ dávkování informací - a poměrně snadno to hážu za hlavu. Zvlášť když je jasné, že v mysli člověku zůstanou spíš ty skvělé momenty než čekání na ně.

Dodatečné informace

Původní název:
To Be or Not to Be (více)
  • USA Být, či nebýt
  • USA To Be or Not to Be
  • USA Att vara eller inte vara
  • USA At være eller ikke være
  • USA Byc albo nie byc
  • USA Být či nebýt
  • USA Jeux dangereux
  • USA Lenni vagy nem lenni
  • USA Ollako vai eikö olla
  • USA Sein oder Nichtsein
  • USA Sein oder Nichtsein - Heil Hamlet
  • USA Ser o no ser
  • USA Ser ou Não Ser
  • USA To be or not to be, jeu dangereux
  • USA Vara eller icke vara
  • USA Vogliamo vivere!
  • USA Vogliamo Vivere!
Premiéra v ČR:
6. 3. 1942
Země původu:
USA
Rozpočet:
1,2 mil. USD
Tržby:
1,5 mil. USD (celosvětově)

Podobné


  • Přibližně v čase 1:14, kdy se Maria Tura chystá na schůzku s plukovníkem Ehrhardtem z gestapa, je záběr na plukovníkův plán schůzek. V čase 10:45 se má setkat se Schindlerem.
  • Maria Tura utne svého manžela, když řekne „Přátelé..“, tím, že dokončí citát z Julia Caesara a prohlásí, že všichni vědí, že chce hrát Marca Antonia. Věta „Přátelé, Římané, krajané, půjčte mi uši!“ se vyskytuje ve třetím dějství, scéně II. Je považována za jeden z nejslavnějších Shakespearových citátů a role Marca Antonia, který ji pronesl, byla rolí, kterou si toužil jednou zahrát každý divadelní herec.
  • Mariina plánovaná schůzka s plukovníkem Ehrhardtem je zvýrazněna v plukovníkově knize schůzek. Ostatní schůzky jsou rovněž zobrazeny, nezvýrazněné. Jedna ze schůzek je se „Schindlerem“ - pravděpodobně Oskarem Schindlerem ze slavného filmu "Schindlerův seznam" (1993). V době vzniku tohoto scénáře v roce 1941 využíval Schindler pouze židovské pracovníky, kteří žili v nedalekém krakovském ghettu. Po uzavření ghetta v březnu 1943 se tito dělníci stali vězni „tábora nucených prací“ a v lednu 1944 vězni „koncentračního tábora“, jak uvádí encyklopedie Muzea holocaustu USA.