Recenze filmu Být, či nebýt

Komentáře a recenze 2

Pete69

32 609 bodů •20. 10. 2023

1

V prvních minutách jsem si říkal, že je skvělé, že v době války natočili ve Spojených státech film o útrapách v Polsku.. jak hluboce jsem se mýlil.. Toto není ani komedie, ani satira, to je pohrdáním útrapami války, zesměšňování Gestapa a zlehčování hrůz národa, ve kterém zemřelo snad nejvíce Židů ve druhé světové válce.. nedivím se, že v té době nebyla ve státech všeobecně nálada nakloněna pro vstup vojsk do Evropy.. tomu napomohl i tento stupidní scénář chorého mozku.. Chaplinův Diktátor byla čistá parodie a tak i vyzněla, toto je katastrofa.. 10% za filmařinu.. jinak jsem u filmu šíleně supěl !!!

xxmartinxx

22 532 bodů •13. 12. 2018

10

Úvodní situace s Hitlerem v ulicích Varšavy je geniální na tolika rovinách, že to je až těžko představitelné. Práce s očekáváním diváků, s filmem jako médiem (víme, že nejde o skutečného Hitlera, ale herce - ale nevíme, že jde právě o to i v rámci filmu - pointa vtipu má teda rovinu uvnitř i vně filmu) je v tomhle jediném okamžiku dál než v obou Deadpoolech dohromady. Zbytek filmu je plný podobných hříček, i když první půlce dost trvá rozjezd. Jakmile se začnou sklízet zaseté vtipy, rychle se to najde a poslední třetina je opět geniální, takže jsem jen rozmrzelý z toho, že první polovinu jsem byl po perfektním úvodu docela uondaný a pomalu se začínal nudit. Jsem trochu opatrný při tomhle směru výtek, protože právě silným set upem a vynikajícím pay offem Lubitsch vyniká a chápu, že aby byly pointy tak silné, je potřeba opatrně dávkovat informace, o nichž divák netuší, že jsou přípravou na vtip. A v tomhle případě navíc nejde o vyprávění jednoho vtipu za druhým, jako v současných komediích, ale vybudování veškerého podloží pro to, aby se pak rozjela nepřerušená série point, která se nečekaně vrství jedna na druhou - takže když si stěžuju na nepovedený rozjezd, riskuju, že tím ohrožuju ono mistrné pletení sítí, do kterých se divák později chytne. V důsledku to vnímám hodně jako svůj divácký nezvyk na tenhle typ dávkování informací - a poměrně snadno to hážu za hlavu. Zvlášť když je jasné, že v mysli člověku zůstanou spíš ty skvělé momenty než čekání na ně.