Články o Texaský masakr motorovou pilou 2

Proč vlastně na jediném receptu šetřit, když se alespoň jednou osvědčí? Kinematografií dnes hýbou letité filmové franšízy, jež v mnoha případech startovaly takzvaně od píky, po americku lze patrioticky říct s velkým snem a skromným zázemím podněcovanou kreativitou. Vezměte si Star Wars, jež George Lucas roku 1977 málem nedokončil a zadlužil se tak, že mu hrozil osud mrakodrapových skokanů po krachu newyorské burzy. Nová naděje ale obrovsky uspěla a následný úder Impéria stál třikrát tolik – nemluvě o moderních Disneyho článcích, jež i se započtením inflace své rozpočty trvale znásobují. Tento text vám představí několik zásadních filmových pokračování, jejichž rozpočty závratně vylétly buď nárazově oproti přímému předchůdci, nebo i postupně v průběhu let v rámci dlouhodobé série.

I po všech těch letech se návštěva jisté texaské usedlosti, již obklopují automobily nešťastných návštěvníků a jejíž vnitřek zdobí ohyzdná dekorace z lidských pozůstatků, rovná nefalšované noční můře. Originální Texaský masakr motorovou pilou (The Texas Chain Saw Massacre) roku 1974 mimoděk vystihl trauma celé vietnamské generace a také vyčlenil nový směr hororového žánru pod kudlou maskovaných magorů, kteří už ale nikdy nedosáhli tak efektivního entrée na popkulturní scénu. Hromotluk Leatherface s obličejem zahaleným do kůže svých obětí, jehož částečně inspiroval proslulý vrah a vykradač hrobů Ed Gein, předvedl v legendárním hororu Tobeho Hoopera zřejmě nejpamátnější show hororových dějin.

Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.

Výroba pokračování se stává standardem i v případě sebeméně úspěšných titulů, avšak se silným a odlišným konceptem mohou mít sequely nepopiratelné kouzlo. U sérií aplikujících polonávazné vyprávění, kdy každá další část rozvíjí kompletně jiný příběh a klade před hrdiny nové cíle, se nezřídka jede podle rovnice „čím větší, tím lepší“. Tvůrci však čas od času vsadí na moment překvapení a na etablovanou látku naváží stylem, který zcela převrací žánrovou polohu a někdy i explicitně komentuje charakter předchozích dílů. To se týká i následujících deseti filmů, jež pokračovaly v konkrétně škatulkovaném příběhu velmi neotřele – ať už v ryze pozitivním, nebo spíš záporném smyslu.

Přímé pokračování jednoho z nejslavnějších hororů historie je od dnešního dne k vidění na Netflixu. Texaský masakr motorovou pilou dostává svému názvu v brutalitě, ale poetiku originálu z roku 1974 se mu napodobit nedaří a volí laciné příběhové zkratky.

U většiny slavných a významných děl kinematografie se nějak automaticky očekává, že pochází z dílny neméně slavných filmařů. Ale není to vždy pravda. V kinematografii nalezneme také řadu režisérů, kteří mají na svědomí nějaký velký hit, za nějž si připsali přetrvávající oblibu a uznání, ale jejich jména v rámci režisérské branže přesto příliš skloňována nejsou - onen hit je totiž ojedinělým kariérním úkazem.

Jeden z nejslavnějších a nejoblíbenějších hororů všech dob, jehož poznávacím znamením je krvelačná motorová pila, už se dočkal slušné řádky pokračovatelů. A vypadá to, že držitelé práv využijí nedávný úspěch Halloweenu a do Texasu se i s motorovkou znovu vydají.

Vlivný americký režisér, producent a scenárista, který kromě "Texaského masakru" natočil ještě kultovního Poltergeista (1982), zemřel v neděli 26. srpna v Kalifornii. Informoval o tom americký server Variety s tím, že příčina smrti prozatím nebyla zjištěna.

Všichni známe jeho tvář (nebo spíše tváře, které "si vypůjčoval"). Jaký byl ale jeho skutečný zrod? Každý byl někdy dítětem, i takové sadistické monstrum jako Leatherface. Snímek nesoucí jeho jméno nám konečně kořeny zla odhalí.

Texaský masakr už se restartu dočkal a to v roce 2003, kdy nechal režisér Marcus Nispel vřískat před motorovou pilou krásku Jessicu Biel. Nová verze vznikla sice kvůli 3D formátu, nabízí ale i zbrusu novou zápletku.