Články o Videodrome

Vědecké experimenty se (nejen) ve filmech mohou fatálně zvrhnout. Možná nejvýmluvněji to roku 1986 pocítil Jeff Goldblum, jenž se v laboratoři triumfálně teleportoval spolu s obyčejnou titěrnou Mouchou (The Fly). Následné sloučení DNA vedlo k tělesně vyhrocené transformaci, jíž mistr body-horroru David Cronenberg předčil a do zastaralého zboží uvrhl původní filmovou verzi povídky George Langelaana z 50. let. Goldblumův vědec dle zpráv webu Deadline nebude jediným rozpadajícím se křížencem, neboť režisérka Nikyatu Jusu (Vychovatelka) má chystat nový film ze světa Cronenbergovy Mouchy.

Tisíce hollywoodských herců a hereček se přidaly k tamním scenáristům a s transparenty v rukách se v ulicích zasazují nejen za důstojnější ohodnocení své práce. Herecká organizace SAG-AFTRA stávkou tlačí na producentskou asociaci AMPTP a jedním z klíčových aspektů protestu je hrozba umělé inteligence, která by mohla nahradit umělce a umělkyně a nekonečně je oživovat digitálními kopiemi. Velmi podobný scénář představil autor Jurského parku Michael Crichton v zapadlé sci-fi Krásky (Looker) z roku 1981.

Letos mu bylo osmdesát, loni v Cannes uvedl film Zločiny budoucnosti, jímž se vrátil ke svým kořenům. Autor snímků Videodrom, Moucha nebo Nahý oběd David Cronenberg se nějaký čas věnoval kultivovaným dramatům typu Východní přísliby nebo Nebezpečná metoda.

Všechno nejlepší a ať žije nové tělo! Tohle bychom mohli provolávat na pomyslné narozeninové párty jednoho z nejlepších filmů Davida Cronenberga Videodrom. Na oslavě čerstvého čtyřicátníka by samozřejmě nemělo chybět rituální bičování televizní obrazovky, zasouvání videokazet do břicha, střílení z pistole přirostlé k tělu a samozřejmě kolektivní halucinování u bizarních snuff filmů. Zkrátka spousta aktivit, které ani čtyři dekády po vzniku filmu rozhodně nestihly zevšednět.

Seriálový fenomén stanice Fox zažil období největší slávy v devadesátých letech, ale s velkou sledovaností je uváděný dodnes. Žlutá animovaná rodinka ze Springfieldu řešila Homerovy výstřelky a Bartovy klukoviny už ve 732 epizodách, v nichž pochopitelně dostávaly prostor také nezapomenutelné vedlejší charaktery. Následujících jedenáct postav se objevilo v jediné epizodě, přesto na ně diváci a divačky nikdy nezapomenou.

Přestože mu táhne na osmdesát, legendární kanadský režisér David Cronenberg nepolevuje. Znovu vyrukoval s dystopickou sci-fi, v níž je lidské tělo předmětem odporu i fascinace. Jeho novinka Zločiny budoucnosti, která byla po Cannes uvedená také v Karlových Varech, zatíná drápy nejen do ničení životního prostředí a transgenderové komunity, ale především do samotného umění. To zde podobně jako lidští jedinci nabývá obludných rozměrů a duši svého stvořitele vybarvuje nejednoznačně, současně romanticky i hororově. Tuto alegorickou baštu není snadné podchytit, ovšem za pozornost a ochotu naslouchat se vám odmění.

Padesátý šestý ročník filmového festivalu v Karlových Varech startuje již tento pátek a nabídka nových i klasických titulů z celého světa bude jako tradičně pestrá. Vedle časem ověřených klasik a tuzemských i zahraničních festivalovek v hlavní soutěži nebudou chybět také filmy převážně z půlnoční sekce, které do Varů zavanou svěží vítr díky svým osobitým, místy neskrývaně podivínským schématům. Na deset takových se nyní podívejme.

Před devadesáti lety se publiku představil kultovní snímek režiséra Toda Browninga, který dodnes nepřestává děsit, fascinovat i budit kontroverze. Nazvaný přímočaře Zrůdy, příběh o lidských karnevalových atrakcích přeměnil přežitý fenomén freak-show v lidský portrét fyzicky handicapovaných osob, které jsou pod atypickou slupkou stejné jako všichni ostatní. Diváci a divačky v době převládající eugeniky a předsudků odvážné dílo odmítli, leč dnes patří do zlatého fondu kinematografie.

Snímek Rozhodnutí nebo život na Netflixu nejenže má pravopisnou chybu v českém distribučním názvu, ale nedotažený a hloupý je i v mnoha dalších ohledech. A to přitom nápad staré prokleté videohry, která ohýbá realitu a hráče nutí volit mezi dvěma podobně útrpnými scénáři, není vůbec marný.

Devětasedmdesátiletý kanadský režisér David Cronenberg natočil Mouchu, Scanners či Videodrome a patří k tvůrcům, jejichž dílo vždy vyvolávalo vášnivé reakce. Na stará kolena se Cronenberg vrátil ke svým kořenům a v Řecku natočil snímek Crimes of the Future, v němž se lidstvo krčí pod vládou umělého syntetického prostředí. Film má být premiérově uveden na letošním festivalu ve francouzském Cannes a první pořadatelé, kteří jej podle webu World of Reel viděli, mluví o nejvíce kontroverzním střípku režisérovy kariéry.