Novinka od hororové legendy má vzbudit nevídanou kontroverzi. Posledních dvacet minut prý zvládne málokdo

Je tomu už třiadvacet let, co slavný režisér David Cronenberg naposledy natočil film podle původního sci-fi námětu. Psal se rok 1999 a tím snímkem byl hvězdně obsazený sci-fi horor eXistenZ, jímž Cronenberg zpečetil svou fascinaci futuristickými příběhy, v nichž se technologie prolínají s tělesnými aspekty člověka. Stačí si ostatně vzpomenout na jeho kultovní díla jako Moucha, Scanners či Videodrome, která se rovněž odvíjela v mezích takzvaného „body hororu“.

V tomto miléniu se Cronenberg přeorientoval na více mainstreamové příběhy a jeho psychologické thrillery Dějiny násilí, Východní přísliby či Nebezpečná metoda neunikaly pozornosti filmové Akademie. Hlavní role v nich rovněž ztvárnil představitel Aragorna Viggo Mortensen, jenž si zahrál i v režisérově očekávané novince Crimes of the Future. Ta je prvním Cronenbergovým snímkem od Map ke hvězdám z roku 2014, byla vybrána do programu letošního festivalu v Cannes a zdobí ji další velká jména jako Kristen Stewart, Léa Seydoux nebo Scott Speedman.

Web World of Reel nedávno informoval, že hrubý sestřih už zhlédli první diváci. Jeden z nich se svěřil, že jde o dílo, které vyvolá více kontroverze než jakýkoli předchozí Cronenbergův počin. „Pochopitelně nemohu příliš prozrazovat, ale pokud se lidé roku 1996 domnívali, že Crash publikum rozvrátí, tak tohle musí vyvolat daleko více chaosu a kontroverze,“ prozradil neznámý zdroj v narážce na další kultovní režisérův snímek, v němž manželská dvojice dosahuje sexuálního vyvrcholení pouze během automobilových nehod. „Posledních dvacet minut je těžké vydržet. Očekávám odchody ze sálů, omdlévání a panické ataky, jeden jsem málem utrpěl sám. A slibuji, že to je bez nadsázky,“ uvedl anonymní zdroj.

Nebylo by to samozřejmě poprvé, co se v takto atraktivních náznacích hovoří o festivalové premiéře. Vzpomeňme na šílenství kolem Nabarveného ptáčete během jeho uvádění v Benátkách, loňskou Benedettu a další. V případě Cronenberga, jehož štiplavé vize se jen málokdy minuly účinkem, ale podobné výroky nemůžeme brát jako pouhý reklamní tah. Postava Vigga Mortensena má v Crimes of the Future podstoupit jakýsi „syndrom zrychlené evoluce“, kdy si jeho tělo vytvoří nové orgány. A již z tohoto popisu lze očekávat, že tvůrce s Cronenbergovou pověstí nechystá pohádku na nedělní odpoledne. Zajímavé rovněž je, že půjde o navázání na stejnojmenný snímek z roku 1970, v němž Cronenberg vyprávěl o světě bez žen, v němž byli muži nuceni chybějící ženství sami absorbovat.

O vztahu mezi oběma filmy se ale zatím nehovoří a první ohlasy místo toho vyzdvihují spíše další nezapomenutelnou roli pro Léu Seydoux, jejíž charisma jsme si naposled vychutnali v bondovce Není čas zemřít a ve Francouzské depeši. Její výkon má být „příliš vyšinutý a radikální, aby se v Cannes mohla ucházet o cenu pro nejlepší herečku“. Bez ohledu na to prý ale předvádí výkon, který festival nepamatuje, a „v podstatě ztvárňuje (velmi častou nahou) futuristickou verzi Giny Pane“. Tedy slavné francouzské umělkyně, která se podobně jako Cronenberg orientovala na vztah světa s lidským tělem. A to i s prvky masochismu, kdy si například nechávala rozříznout jazyk a uši či vrážet hřebíky do předloktí.

Devětasedmdesátiletý Cronenberg, pro něhož může být Crimes of the Future jeho posledním filmem, se tedy hodlá rozloučit ve velkém stylu. A ačkoli je brzo na vynášení verdiktů, jeho případná derniéra by mohla skutečně překonat i vybuchování hlav ve Scanners, souložení v bourajících autech v Crash i rozkládání tělesné schránky v Mouše. Letošní ročník festivalu v Cannes proběhne od 17. do 28. května a tehdy se dozvíme více. Americkou ani tuzemskou premiéru zatím snímek stanovenou nemá.