Naprosto bezchybná psychárna a jeden z nejlepších filmů z prostředí věznice. Brad Davis podává opravdu přesvědčivý výkon a atmosféra by se dala krájet.
Bill Hayes, americký vysokoškolský student, je chycen za pašování drog a skončil v tureckém vězení. Příběh podle skutečné události ve snímku z roku 1978, ale co si budeme povídat, jakoby se to stalo včera. Snímek ve svém smyslu znepokojivý ve své strašlivosti reálných skutků na tureckém území. Buď jak buď, vězení jsou různá, podmínky v nich jakbysmet. Určité vyobrazené události mohou připadat drsně a občas až neskonale brutálně, ale kdo by co od vězení v určitém režimu také čekal. Snímek je svým námětem fascinující a vlastně i hodně varovný. Jenomže co se týče dramatizace, přeci jen to už na dnešní dobu krapet pokulhává. Ale to je neduh mnoha klasických snímků. Zub času je zkrátka neúprosný a tak to, co před třiceti lety šokovalo, už dnešní divák pojme spíše s lehčím úsměvem. Každopádně i přes to se jedná o hluboké vězeňské drama z prostředí tureckého vězení poukazující na tamní spravedlnost, vězeňský systém a životní podmínky jako takové. Námětem snímek naopak rozhodně nestárne a je to dobře. A malé rýpnutí do české filmu. Přesně takhle nějak měl vypadat český snímek z roku 2002 ´Zatracení´. Ale čeští tvůrci to mohou ještě stále napravit. Česko má nyní aktuální případ v Pákistánu, kde je za pašování drog vězněná Tereza H., takže mají další příběh dle skutečné události a klidně to mohou nazvat ´Zatracená´. Ale to je pro ně zřejmě hodně velké sousto, než náměty příběhů z dob komunismu.
Hlavně první polovina mě docela pohltila a hlavní představitel Brad Davis byl docela sympaťák - divil jsem se, že neprorazil dále, ale asistovaná sebevražda předávkováním drogama kvůli HIV mluví jasně. Turecké vězení na jednu stranu pohoda, že tam mají takovou volnost, ale na druhou stranu pěkná díra se vším všudy. Ve filmu je to prý vykreslené mnohem horší, než to ve skutečnosti bylo, ale je mi jasné, že původ to někde mít musí. V druhé polovině se to tak nějak zaseklo (v podstatě pokusem o útěk to tak nějak vychladlo) a následné šílenství a pobyt mezi ostatními blázny už bylo jen čekání na konec. Škoda, že jsme se nedozvěděli, jak to dopadlo s Maxem (kterého parádně stvárnil John Hurt), ale asi vlastně nebylo třeba říkat, protože to vypadalo dost jasně. Byl to zajímavej filmovej zážitek, který ale v dnešní době je už někde jinde, než kdybych to viděl tenkrát. Za jedno skouknutí stojí, i když nevěřím, že ho ocení všichni.
Úvod a následné zatčení parádní. Potil jsem se společně s Billem. Ale trošku jsem byl zklamaný z toho vyobrazení tureckého vězení. Když odečtu počáteční "mučení", tak to tam vypadalo jako v nějakém jednohvězdičkovém hotelu, kde si trestanci žili svým vlastním životem. Každopádně Parker válí - u zásadních scén jsem ani nedutal (hlavně závěr). 8/10
Úvod je dost vleklý a vůbec jsem se nemohl uchytit, ale druhá půlka je atmosférickou exhibicí kultovních rozměrů. Kdybych si měl někdy nedejbože vybrat, ve které věznici si odpykat doživotní trest, turecká by to určitě nebyla...
S Alanem Parkerem už jsem se setkal při poutavém Angel Heart, který s každým dalším zhlédnutím v mých očích roste.. V případě staršího Půlnočního expresu, který má navíc tu možnost se opřít o zdařilý scénář Olivera Stonea, už to nadšení není takové.. Billy je normální turista, který se rozhodne si ale svůj výletnický zážitek ozvláštnit.. Ze snímku je obratem syrové vězeňské drama, na jež musíte mít patřičnou náladu. Záleží na divákovi jestli dokáže přejít už jen to, že sleduje zločince, který si svůj trest odpykává naprosto oprávněně, i když ve strašlivých podmínkách... Lehce zaměnitelný příběh, jenž pozvedává tak možná zdařilý úvod a proniknutí do tajů mezinárodních dohod.. Celou dobu nasáváte dusnou atmosféru vězení, která hlavního hrdinu postupně láme, aby když to už vede k tragickému konci, dojde na ten "půlnoční expres".. A než spíš film soudit, jak z ničeho občas navazuje, tak uznávám, že nejde o příliš příjemnou podívanou.. Jako protipól vůči těm romantizacím vězeňského prostředí je tohle dosti silná sprcha.. 60%
Nečakajte Shawshank ani nič podobne ladené, toto má bližšie k Siegelovi. Tiež veľmi intenzívny zážitok, surový a drsný v najčistejšej forme bez akéhokoľvek pozlátka. Polnočný Expres dokázal vyvolať nepríjemne pocity, súcit k hlavnej postave a na konci vo mne rezonoval ešte pekne dlhú chvíľu.
Půlnočí expres je všechno jen ne politicky korektní film. Všichni Turci do jednoho jsou vyobrazení jako nemožná sadistická prasata, Turecké vězení je zhmotněním pekla a v neposlední řadě Hayesův přečin je postupně zlehčován na mladickou nerozvážnost a omlouván rasistickými výroky... Jak už to bývá u některých "true-story hollywoodských filmů", z velké většiny jde o fikci, která ve sprintu za efektnějším vyzněním trhá mnohé rekordy. Není divu, že turecká vláda proti uvedení filmu tak vehementně protestovala a až do r. 1992 byl v Turecku v podstatě zakázan. Nicméně Parkerovi se musí přiznat, že přes všechno to přehánění a efektní fabulační křivky se mu povedlo natočit sugestivní film, který vězeňské téma posouvá někam jinam, než např. hojně zde zmiňovaný o šestnáct let mladší Shawshank. Řečeno tou nejbanálnější mluvou - "atmosféra" snímku je to nej, co nám film nabízí. V interesantních kulisách Fort St. Elmo zalitých pálivým tureckým (pardon - vlastně maltským) sluncem se odehrává každodenní boj vězňů se svými dozorci i vězňů mezi sebou samými, během něhož postupně sledujeme změnu hlavního hrdiny z optimistického mladíka v trosku, jež je schopna jedinou návštěvu po iks letech věznění strávit poněkud bizarně... ;-) Půlnoční expres je velmi velmi podařený film.. Vskutku FILM - naprosto reálně natočená fikce...