Komediální seriál M*A*S*H po celých jedenáct sezón své existence (tedy mezi lety 1972 a 1983) nabízel neotřelou a velmi zdařilou kombinaci chytrého verbálního humoru a přesahových témat o nesmyslnosti války či neodvratné přítomnosti smrti. Ačkoli se seriál oproti původnímu filmu z roku 1970 pochopitelně přiklonil spíše k humoru a budování vztahů mezi postavami, v mnoha epizodkách dokázal takříkajíc tnout do živého. A občas u toho bylo i hostující hvězdné jméno na počátku kariéry.
Články 36
M*A*S*H je televizní legendou, která si však i podle svých tvůrců vybírala slabší chvilky. Satirický seriál z prostředí mobilní vojenské nemocnice vydržel v éteru jedenáct sezón od roku 1972, kdy jím CBS reagovala na úspěch stejnojmenného celovečerního filmu Roberta Altmana. První série o čtyřiadvaceti epizodách přitom měla namále, lidé na ni moc nekoukali a hrozilo, že další řada vůbec nevznikne. Herecká stálice Alan Alda za vůbec nejproblematičtější součást tehdejší debutové nadílky konkrétně považuje epizodu s názvem Major Fred C. Dobbs, která ztělesňuje roztržité aspekty, kvůli nimž seriál málem nepřečkal své první televizní krůčky.
Po předchozím videu o Chalupářích jsme se rozhodli opět zaměřit na legendární seriál, avšak tentokrát amerického původu. M*A*S*H na televizních obrazovkách běžel dlouhých 11 let a za tu dobu stihl celkových 256 epizod. Je tedy jasné, že s takovým množstvím dílů se musely objevit i různé chyby, které tvůrci přehlédli. Ani jeden z nejchválenějších a nejoblíbenějších amerických seriálů všech dob se tedy nevyhnul několika hrubkám
Seriál M*A*S*H si během svých jedenácti sérií mezi lety 1972 a 1983 vydobyl pověst jednoho z nejlepších a také nejtrvanlivějších televizních produktů. Jen málokteré dílo si napříč lety dokázalo udržet kvalitu i divácký zájem, a to navzdory několika změnám v obsazení hlavních postav. Jedno takové střídání si dokonce vyžádalo velkou vlnu nespokojenosti, ačkoli ze zpětného pohledu šlo o dobré rozhodnutí.
Když se řekne M*A*S*H, tak jedna z prvních tváří, která se divákovi vybaví, je jistě postava major Houlihanové v podání herečky Loretty Swit. Její Šťabajzna patřila mezi nejvýraznější postavy, prošla možná největším charakterovým vývojem a coby jediná žena v obsazení si v seriálu vybudovala silnou pozici. Nebála se totiž tvůrcům často oponovat a nesouhlasit s jejich scenáristickými rozhodnutími. Nespokojená byla např. se vztahem, jenž přitom k její roli zpočátku bezpodmínečně patřil.
Fenomenální a publikem dodnes zbožňovaný seriál M*A*S*H si získal divácká srdce nejen díky dobře napsaným scénářům a sympatickým postavám, jež během jedenácti sezón seriálu prošly zajímavým vývojem, ale i díky poutavému skloubení příjemné komedie a tíživého válečného prostředí. Obzvláště jeden velmi vážný díl umožnil trochu odlišný pohled na jinak převládající sitcomovou řachandu.
Seriál M*A*S*H je považován za jeden z největších komediálních klenotů v dějinách televize se skvěle napsanými postavami, citlivým humorem i chytlavými dějovými linkami. Platí též za jeden ze seriálů, co skončil v podstatě na vrcholu a jeho finále patří mezi nejsledovanější pořady v historii Spojených států. Chybělo ale málo a vše mohlo skončit zcela jinak.
Legendární seriál M*A*S*H byl plný ikonický postav, které diváci i po letech milují a z nostalgického hlediska mohou mít pocit, že je prostředím vojenské nemocnice provázely po celých 11 sérií. Jenže opak je pravdou, hlavní obsazení seriálu se ve skutečnosti hodně měnilo, herecké hvězdy často odcházely a pouze dvě tváře s námi zůstaly od počátku do konce.
Asi všichni fanoušci se shodnou na tom, že seriál M*A*S*H by byl poloviční, nebýt jeho skvěle napsaných a zahraných postav, které vstoupily do televizních dějin. I ten, kdo si nesmrtelný počin nezamiloval, zkrátka ví, kdo je Hawkeye Pierce, Radar, otec Mulcahy či Margaret Houlihanová. Jenže chybělo málo a jedna z těchto tváří by prostředí polní nemocnice opustila dříve, než by si diváci i tvůrci přáli.
Díky čemu se stal seriál M*A*S*H tak populárním? Dobře napsaným postavám, chytrým dialogovým výměnám, silnému protiválečnému poselství? Jistě. Svou roli ale sehrála i titulní skladba, kterou možná neznáte pod názvem Suicide Is Painless (tedy Sebevražda je bezbolestná), ale její chytlavé tóny se vám jistě okamžitě vybaví. Její vznik si přitom zaslouží více pozornosti, než bychom čekali.